Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Záhadný objekt ve dvojhvězdě EF Eri

Záhadný objekt ve dvojhvězdě EF Eri

EF Eri1.jpg
Astronomové, pracující s dalekohledy Gemini North a Keck II, objevili binární systém, jehož jedna interagující hvězda ztratila tak mnoho hmoty, že došlo ke vzniku tělesa dosud neznámého typu. Systém je označován jako dvojhvězda EF Eri a nachází se v souhvězdí Eridanus (Řeka Eridan) ve vzdálenosti 300 světelných let od Země.

Záhadným objektem je jedna z "hvězd", vytvářejících dvojhvězdu EF Eridani. Avšak nazývat tento objekt hvězdou není zrovna na místě. Možná kdysi dávno se skutečně jednalo o hvězdu, ale od té doby ztratil tento objekt velkou část své hmoty a přeměnil se na těleso doposud neznámého typu.

Hlavní hvězda soustavy EF Eri je jasný bílý trpaslík, jehož hmotnost je přibližně 0,6 hmotnosti Slunce. Průměr hvězdy se rovná přibližně průměru Země. Průvodcem bílého trpaslíka (a tedy druhou složkou dvojhvězdy) je objekt, jehož hmotnost je 20krát nižší než hmotnost našeho Slunce. To znamená, že jeho hmotnost je natolik nízká, že se nemůže jednat o hvězdu (v jeho nitru nemůže dojít k zapálení termojaderných reakcí). Na druhou stranu jeho hmotnost je příliš veliká, abychom jej mohli považovat za obří planetu. Jeho povrchová teplota činí 1700 K, což sice odpovídá studenému tzv. hnědému trpaslíku, ale jeho chemické složení je přece jen odlišné. Jedná se tedy o "neznámého živočicha" ve světě hvězd.

EF Eri patří mezi dvojhvězdné systémy, známé jako magnetické kataklyzmatické proměnné hvězdy. Tato třída objektů může produkovat mnohem více "mrtvých" hvězd, než astronomové doposud předpokládali. V bílém trpaslíku je hmota zkoncentrována do malého objemu, takže jeho průměr odpovídá zhruba průměru Země. Magnetické pole tohoto bílého trpaslíka je 14miliónkrát intenzivnější než u našeho Slunce.

V současné době obě tělesa obíhají kolem společného těžiště jednou za 81 minut. Podle názoru astronomů přibližně před 5 miliardami roků obě složky obíhaly navzájem kolem sebe jednou za 4 až 5 hodin. Tehdy druhá složka dvojhvězdy měla rozměry srovnatelné s naším Sluncem a její hmotnost činila 50 až 100 % hmotnosti Slunce. Jednalo se tedy o normální hvězdu.

Právě v té době byl zahájen proces přenosu hmoty směrem k primární hvězdě (dnes bílému trpaslíku). Tento proces byl pravděpodobně doprovázen explozemi obou hvězd. Důsledkem bylo postupné zmenšování vzdálenosti mezi oběma složkami dvojhvězdy. V současné době je dělí vzdálenost zhruba 400 000 km, což odpovídá vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Z hvězdy, která ztratila značnou část své hmoty, se stala "koule" o průměru srovnatelném s průměrem Jupitera. Proces přenosu hmoty byl přerušen. Vznikl objekt, pro jehož zařazení nemají zatím astronomové vhodné "tabulky".

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »