Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Záhadný objekt ve dvojhvězdě EF Eri

Záhadný objekt ve dvojhvězdě EF Eri

EF Eri1.jpg
Astronomové, pracující s dalekohledy Gemini North a Keck II, objevili binární systém, jehož jedna interagující hvězda ztratila tak mnoho hmoty, že došlo ke vzniku tělesa dosud neznámého typu. Systém je označován jako dvojhvězda EF Eri a nachází se v souhvězdí Eridanus (Řeka Eridan) ve vzdálenosti 300 světelných let od Země.

Záhadným objektem je jedna z "hvězd", vytvářejících dvojhvězdu EF Eridani. Avšak nazývat tento objekt hvězdou není zrovna na místě. Možná kdysi dávno se skutečně jednalo o hvězdu, ale od té doby ztratil tento objekt velkou část své hmoty a přeměnil se na těleso doposud neznámého typu.

Hlavní hvězda soustavy EF Eri je jasný bílý trpaslík, jehož hmotnost je přibližně 0,6 hmotnosti Slunce. Průměr hvězdy se rovná přibližně průměru Země. Průvodcem bílého trpaslíka (a tedy druhou složkou dvojhvězdy) je objekt, jehož hmotnost je 20krát nižší než hmotnost našeho Slunce. To znamená, že jeho hmotnost je natolik nízká, že se nemůže jednat o hvězdu (v jeho nitru nemůže dojít k zapálení termojaderných reakcí). Na druhou stranu jeho hmotnost je příliš veliká, abychom jej mohli považovat za obří planetu. Jeho povrchová teplota činí 1700 K, což sice odpovídá studenému tzv. hnědému trpaslíku, ale jeho chemické složení je přece jen odlišné. Jedná se tedy o "neznámého živočicha" ve světě hvězd.

EF Eri patří mezi dvojhvězdné systémy, známé jako magnetické kataklyzmatické proměnné hvězdy. Tato třída objektů může produkovat mnohem více "mrtvých" hvězd, než astronomové doposud předpokládali. V bílém trpaslíku je hmota zkoncentrována do malého objemu, takže jeho průměr odpovídá zhruba průměru Země. Magnetické pole tohoto bílého trpaslíka je 14miliónkrát intenzivnější než u našeho Slunce.

V současné době obě tělesa obíhají kolem společného těžiště jednou za 81 minut. Podle názoru astronomů přibližně před 5 miliardami roků obě složky obíhaly navzájem kolem sebe jednou za 4 až 5 hodin. Tehdy druhá složka dvojhvězdy měla rozměry srovnatelné s naším Sluncem a její hmotnost činila 50 až 100 % hmotnosti Slunce. Jednalo se tedy o normální hvězdu.

Právě v té době byl zahájen proces přenosu hmoty směrem k primární hvězdě (dnes bílému trpaslíku). Tento proces byl pravděpodobně doprovázen explozemi obou hvězd. Důsledkem bylo postupné zmenšování vzdálenosti mezi oběma složkami dvojhvězdy. V současné době je dělí vzdálenost zhruba 400 000 km, což odpovídá vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Z hvězdy, která ztratila značnou část své hmoty, se stala "koule" o průměru srovnatelném s průměrem Jupitera. Proces přenosu hmoty byl přerušen. Vznikl objekt, pro jehož zařazení nemají zatím astronomové vhodné "tabulky".

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »