Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zběsilý tanec dvojhvězdy

Zběsilý tanec dvojhvězdy

Dvojhvězda, složená ze dvou bílých trpaslíků, s nejkratší oběžnou periodou
Dvojhvězda, složená ze dvou bílých trpaslíků, s nejkratší oběžnou periodou
Mezinárodní tým astronomů, jehož členy jsou i profesor Tom Marsh a Dr. Danny Steeghs (University of Warwick, Velká Británie), zjistil, že dvě hvězdy v binárním systému HM Cancri (v souhvězdí Raka) oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 5,4 minuty. To znamená, že se jedná o dvojhvězdu s nejkratší oběžnou periodou. Je to rovněž nejmenší známá dvojhvězda. Binární systém není větší než 8 průměrů Země, což odpovídá zhruba čtvrtině vzdálenosti Měsíce.

Dvojhvězda se skládá ze dvou bílých trpaslíků. Jedná se již o vyhořelé hvězdy, které se dříve podobaly Slunci. Nyní obsahují velmi nahuštěné vrstvy hélia, uhlíku a kyslíku. Dva bílí trpaslíci HM Cancri obíhají tak blízko sebe, že jejich materiál může proudit z jedné (hmotnější) hvězdy na druhou. Soustava byla poprvé popsána v roce 1999 jako zdroj rentgenového záření (RX J0806.3+1527, zkráceně J0806), vykazující periodu 5,4 minuty. Dlouhou dobu však nebylo jasné, zda tato perioda představuje skutečnou oběžnou periodu objektů v tomto systému. Perioda je tak krátká, že astronomové se zdráhali připustit tuto možnost bez nezvratných důkazů.

Tým astronomů, jehož vedoucím byl Dr. Gijs Roelofs (Harvard-Smithsonian Center of Astrophysics), nyní použil největší dalekohled světa - Keck Telescope na Havajských ostrovech - k ověření, zda perioda v délce 5,4 minuty je skutečně oběžnou periodou těles v binárním systému. Výzkum byl proveden na základě určení změn radiálních rychlostí z posunu spektrálních čar ve spektru soustavy HM Cancri. Tyto změny rychlosti jsou způsobovány Dopplerovým jevem, vyvolaným oběžným pohybem dvou hvězd, kroužících navzájem jedna kolem druhé (respektive kolem společného těžiště). Dopplerův efekt způsobuje, že se jednotlivé spektrální čáry posouvají střídavě směrem do modré či červené části spektra.

Pozorování soustavy HM Cancri byla obrovskou výzvou k potvrzení mimořádně krátké periody v tomto velmi slabě zářícím binárním systému. Ze vzdálenosti téměř 16 000 světelných roků od Země svítí tato dvojhvězda miliónkrát méně než hvězdy, viditelné pouhým okem.

Profesor Tom Marsh (University of Warwick) říká: "Toto je zajímavý systém hned z několika důvodů: má mimořádně krátkou oběžnou periodu; hmota přetéká z jedné hvězdy na druhou a dopadá v místě rovníku do oblasti o rozměru srovnatelném s anglickým hrabstvím, kde dochází ke vzniku intenzivnějšího rentgenového záření než na povrchu Slunce. Soustava může být rovněž silným zdrojem gravitačních vln, které jednoho dne budeme schopni detekovat."

Dr. Danny Steeghs (University of Warwick) říká: "Před několika roky jsme navrhli, že soustava HM Cancri může být ve skutečnosti navzájem se ovlivňující dvojhvězdný systém, skládající se ze dvou bílých trpaslíků a že pozorovaná perioda 5,4 minuty je jejich oběžnou periodou. Je velmi potěšitelné, že nový výzkum potvrdil naše pozorování."

"Dvojhvězda HM Cancri je opravdovou výzvou pro pochopení vývoje hvězd a dvojhvězd," dodává Dr. Gijs Nelemans (Radboud University). "Víme, že systém musel vzniknout ze dvou obyčejných hvězd, které se přiblížily k sobě, přičemž došlo k epizodám přenosu hmoty, avšak fyzika těchto procesů je prozkoumána jen zběžně. Tato soustava je také velkou příležitostí k ověření platnosti obecné teorie relativity. Rovněž musí být velmi vydatným zdrojem gravitačních vln. Tyto deformace prostoročasu snad budeme schopni detekovat pomocí připravované družice LISA a dvojhvězda HM Cancri se tak může stát úhelným kamenem pro tuto misi."

Na závěr ještě dodejme několik číselných informací. Bílí trpaslíci v soustavě HM Cancri mají hmotnosti 0,55 a 0,27 hmotnosti Slunce, přičemž jejich velikosti odpovídají zhruba průměru Země. Kolem společného těžiště krouží doslova závratnou rychlostí - jeden oběh vykonají za 5 minut a 21 sekund. Méně hmotný bílý trpaslík se pohybuje rychlostí až 800 km/s.

Zdroj: warwick.ac.uk
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »