Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Železo - popel hvězd

Železo - popel hvězd

Ze současných pozorování HST vyplývá, že první hvězdy vznikly mnohem dříve, než jsme předpokládali. První hvězdy vznikaly již 200 milionů let po Velkém třesku.

Výpočty jsou založeny na pozorování velkého množství železa ve světle velmi vzdálených a extrémně jasných kvasarů. Toto železo je "popel" vzniklý při explozích supernov pocházejících z první generace hvězd.

Přesné určení období, kdy se formovaly první galaxie, hvězdy a případně planetární systémy zatím není možné. Při zkoumání tohoto problému astronomové sledují extrémně vzdálené objekty - miliardy světelných let. Tyto objekty poskytují vodítko k odpovědi na tyto otázky.

Ve své podstatě jsou hvězdy nukleární továrny přeměňující vodík a helium na mnohem těžší prvky jako například dusík, uhlík a nakonec železo. Nejnovější pozorování extrémně vzdálených kvasarů HST ukazují veliká množství železa. Tyto výsledky posunují období prvních hvězd do doby 200 milionů let po Velkém třesku (odpovídá červenému posuvu z=20). Výsledky jsou v souladu s pozorováním sondy WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe).

Proč je vodítkem právě železo? Vysvětluje Wolfram Freudling: "Železo je vhodný indikátor vývojového stavu kvasarů. Tento prvek nevznikal v průběhu Velkého třesku, ale až v prvních hvězdách. Tyto prvotní hvězdy se nejdříve musely zformovat, spotřebovat své zásoby paliva a explodovat. Teprve od té doby můžeme detekovat železo."

Z těchto výsledků také vyplývá, že první hvězdy vznikly před supermasivními černými děrami, které se nacházejí v jádrech kvasarů. Z další pozorování lze odhadnout dobu vzniku prvních kvasarů na dobu krátce před 900 miliony let po Velkém třesku. Vznik vlastních černých děr zůstává tajemstvím, k jehož odhalení může pomoci zpřesnění doby zformování prvních hvězd.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »