Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Železo - popel hvězd

Železo - popel hvězd

Ze současných pozorování HST vyplývá, že první hvězdy vznikly mnohem dříve, než jsme předpokládali. První hvězdy vznikaly již 200 milionů let po Velkém třesku.

Výpočty jsou založeny na pozorování velkého množství železa ve světle velmi vzdálených a extrémně jasných kvasarů. Toto železo je "popel" vzniklý při explozích supernov pocházejících z první generace hvězd.

Přesné určení období, kdy se formovaly první galaxie, hvězdy a případně planetární systémy zatím není možné. Při zkoumání tohoto problému astronomové sledují extrémně vzdálené objekty - miliardy světelných let. Tyto objekty poskytují vodítko k odpovědi na tyto otázky.

Ve své podstatě jsou hvězdy nukleární továrny přeměňující vodík a helium na mnohem těžší prvky jako například dusík, uhlík a nakonec železo. Nejnovější pozorování extrémně vzdálených kvasarů HST ukazují veliká množství železa. Tyto výsledky posunují období prvních hvězd do doby 200 milionů let po Velkém třesku (odpovídá červenému posuvu z=20). Výsledky jsou v souladu s pozorováním sondy WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe).

Proč je vodítkem právě železo? Vysvětluje Wolfram Freudling: "Železo je vhodný indikátor vývojového stavu kvasarů. Tento prvek nevznikal v průběhu Velkého třesku, ale až v prvních hvězdách. Tyto prvotní hvězdy se nejdříve musely zformovat, spotřebovat své zásoby paliva a explodovat. Teprve od té doby můžeme detekovat železo."

Z těchto výsledků také vyplývá, že první hvězdy vznikly před supermasivními černými děrami, které se nacházejí v jádrech kvasarů. Z další pozorování lze odhadnout dobu vzniku prvních kvasarů na dobu krátce před 900 miliony let po Velkém třesku. Vznik vlastních černých děr zůstává tajemstvím, k jehož odhalení může pomoci zpřesnění doby zformování prvních hvězd.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 A6 (Lemmon)

Fotografováno na mořském pobřeží ve městě Santa Maria na ostrově Sal na Kapverdách před 19. hodinou místního času. Nízko u obzoru bylo silné kouřmo, po obloze neustále přecházela potrhaná nízká oblačnost a vál silný vítr směrem k moři. Měřítko snímku je 10.5" na pixel.

Další informace »