Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Železo - popel hvězd

Železo - popel hvězd

Ze současných pozorování HST vyplývá, že první hvězdy vznikly mnohem dříve, než jsme předpokládali. První hvězdy vznikaly již 200 milionů let po Velkém třesku.

Výpočty jsou založeny na pozorování velkého množství železa ve světle velmi vzdálených a extrémně jasných kvasarů. Toto železo je "popel" vzniklý při explozích supernov pocházejících z první generace hvězd.

Přesné určení období, kdy se formovaly první galaxie, hvězdy a případně planetární systémy zatím není možné. Při zkoumání tohoto problému astronomové sledují extrémně vzdálené objekty - miliardy světelných let. Tyto objekty poskytují vodítko k odpovědi na tyto otázky.

Ve své podstatě jsou hvězdy nukleární továrny přeměňující vodík a helium na mnohem těžší prvky jako například dusík, uhlík a nakonec železo. Nejnovější pozorování extrémně vzdálených kvasarů HST ukazují veliká množství železa. Tyto výsledky posunují období prvních hvězd do doby 200 milionů let po Velkém třesku (odpovídá červenému posuvu z=20). Výsledky jsou v souladu s pozorováním sondy WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe).

Proč je vodítkem právě železo? Vysvětluje Wolfram Freudling: "Železo je vhodný indikátor vývojového stavu kvasarů. Tento prvek nevznikal v průběhu Velkého třesku, ale až v prvních hvězdách. Tyto prvotní hvězdy se nejdříve musely zformovat, spotřebovat své zásoby paliva a explodovat. Teprve od té doby můžeme detekovat železo."

Z těchto výsledků také vyplývá, že první hvězdy vznikly před supermasivními černými děrami, které se nacházejí v jádrech kvasarů. Z další pozorování lze odhadnout dobu vzniku prvních kvasarů na dobu krátce před 900 miliony let po Velkém třesku. Vznik vlastních černých děr zůstává tajemstvím, k jehož odhalení může pomoci zpřesnění doby zformování prvních hvězd.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »