40 let od startu prvního Apolla s lidskou posádkou
Po katastrofě jedničky prošla kosmická loď velkým množstvím úprav, které si vyžádaly téměř 18 měsíců práce. Podle některých by se jim nevyhnula ani kdyby k požáru nedošlo. Byla tenkrát ve velice syrovém stavu a podle slov tehdejšího letového ředitele NASA Krafta by "loď, ve které uhořeli Grissom, White a Chaffee, k Měsíci nedoletěla". Dnes už ale pomiňme tyto spekulace. Během následujících 18 měsíců pracovníci North American Aviation loď výrazně změnili a během toho se uskutečnilo několik bezpilotních letů okolo Země, při nichž byl také poprvé vyzkoušen nosič Saturn V. Konečně 30. května 1968 Apollo výr. č. 105 opustilo výrobní závod v Downey a v srpnu byla připojena k nosné raketě Saturn 1B. 9. října, v období horečných příprav k misi Apollo 7, byla na rampu několik kilometrů severněji převezena raketa Saturn V, která měla v prosinci vynést do vesmíru Apollo 8. Co bude osmička dělat? Poletí jen kolem Země nebo už obletí Měsíc? To byly v tu dobu otevřené otázky. Odpověď na ně závisela na úspěchu nebo neúspěchu sedmičky.
V té době důvěra astronautů a vedení NASA v loď Apollo nebyla zrovna velká. Jeden z vedoucích činitelů Houstonského Manned Spacecraft Center George Mueller prohlásil: "Budeme na výsost spokojeni, pokud loď udržíme na oběžné dráze po dobu 3 dnů", velitel Schirra počítal s 8 či 9 dny. Rozhodně jej neuklidnila ani skutečnost, že pracovníci North American Aviation nestihli do lodě určené k jejich misi dodat nové křesla, absorbující náraz při nouzovém přistání v případě havárie nosné rakety. Toto přistání by totiž nemuselo být do moře ale i na souš. Předstartovní přípravy ale probíhaly téměř bez potíží a 11. 10. 1968 Apollo 7 odstartovalo.
Poprvé se také uskutečnil přímý televizní přenos z kosmické lodi, bylo jich hned několik. Astronauti předváděli vybavení jejich lodi, vaření jídla, rozcvičku a ukazovali oknem Zemi. Přenosy byly tak úspěšné, že americký Svaz televizních a rozhlasových umělců jmenoval posádku Apolla 7 čestnými členy. Pouze při jednom vysílání bylo kosmonautům vytknuto, že nemístně žertují, což ale divákům jistě nevadilo.
Po technické stránce šlo všechno hladce, astronauti si ale měli na co ztěžovat. Kvůli zamrzlému radiátoru dostal velitel Schirra rýmu, oba spolucestující se nakazili od něj a všem třem řídící středisko nařídilo brát léky. Se spacími pytly také nebyli spokojeni, ve spánku z nich vyplouvali a tak raději spali připoutaní v křeslech. Mise měla za úkol vyzkoušet loď a tak v Houstonu vymýšleli různé doprovodné experimenty, temperamentní velitel Schirra byl ale toho názoru, že na takové studentské pokusy není čas a několikrát se kvůli tomu pohádal s řídícím střediskem. Celkově posádka také nebyla spokojena s jídlem.
Po technické stránce však mise dopadla na jedničku a Apollo 7 22. října bezpečně přistálo pouhých 600 m od plánovaného bodu, poblíž letadlové lodi Essex, na oběžné dráze strávili celkem 11 dní. Naprostý úspěch mise kromě jiných faktorů jistě přispěl k rozhodnutí, že Apollo 8 se na Vánoce pokusí o desetinásobný oblet Měsíce. Požárem jedničky ochromený program Apollo se začal konečně rozbíhat.
Zdroje:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
