Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Americká meteorologická družice zahajuje nekontrolovatelný pád z oběžné dráhy
Vít Straka Vytisknout článek

Americká meteorologická družice zahajuje nekontrolovatelný pád z oběžné dráhy

Animace družice TRMM na zemské orbitě Autor: NASA
Animace družice TRMM na zemské orbitě
Autor: NASA
Přibližně do tří let by měla v zemské atmosféře zaniknout družice TRMM, která již dlouhá léta studuje z vesmíru tropické bouře a hurikány. Některé její zbytky přitom mohou dopadnout neznámo kam na zemský povrch. NASA se před lety vzdala možnosti družici řízeně zničit daleko od lidí kvůli pokračování její kriticky důležité mise.

Družice TRMM (Tropical Rainfall Measurement Mission – mise k měření tropických srážek) byla postavena v Goddardově vesmírném středisku NASA (stát Maryland; řídí se odsud třeba provoz Hubbleova teleskopu) a odstartovala na oběžnou dráhu 27. listopadu 1997 na raketě H-2 z kosmodromu Tanegašima na stejnojmenném japonském ostrově coby společný projekt NASA a národní vesmírné agentury Japonska.

Start družice TRMM z Japonska na podzim 1997 Autor: NASA
Start družice TRMM z Japonska na podzim 1997
Autor: NASA
Vesmírné plavidlo s původně plánovanou tříletou životností nese na palubě vícero vědeckých (či spíše meteorologických) přístrojů, jmenujme například první srážkový radar svého druhu vypuštěný do kosmu, který umí „nahlédnout dovnitř“ tropických bouří a měřit jejich strukturu a sílu, dále třeba mikrovlnný snímač pro stanovení množství vodní páry v mracích a intenzity deště či přístroj pro detekci a studium blesků. Velmi zajímavým přístrojem na palubě je (byl) senzor pro zkoumání vlivu slunečního světla a energie na změny klimatu či počasí na Zemi, ten žel selhal nedlouho po startu.

Roku 2005 vedení NASA rozhodovalo, co s touto družicí, jež už tehdy překročila plánovanou životnost o pět let. Odvážní v čele s ředitelem NASA (kterým byl tehdy Mike Griffin, zásadně se třeba zasloužil o uskutečnění posledního letu raketoplánu k Hubbleovu dalekohledu v roce 2009) tenkrát prosadili svou a provoz družice TRMM byl ještě dále prodloužen.

Proč odvážní? Prodloužení mise v roce 2005 znamenalo, že plavidlo kvůli udržování oběžné dráhy spálí i palivo, které mělo být původně ponecháno na palubě pro řízený zánik sondy nad odlehlými částmi jižního Pacifiku. Bez tohoto paliva je sondě souzen zánik v atmosféře v podobě neřízené střely. Většina stroje o hmotnosti asi 2,6 tuny a nepravidelném tvaru o rozměrech asi 5 x 3 x 3,5 metru v ovzduší sice shoří, nicméně se počítá s tím, že některé fragmenty TRMM dosáhnou zemského povrchu.

Přitom již v roce 2002 NASA spočítala, že když TRMM spadne nekontrolovaně z oběžné dráhy, riziko zranění či zabití lidské oběti je zhruba 1 : 5 000. Zdá se to jako velké číslo, nicméně to asi dvakrát převyšuje riziko, které NASA považuje při pádech satelitů jako přijatelné a bezpečné.

Data z družice TRMM byla v lednu 2012 použita k vytvoření 3D modelu hurikánu Funso Autor: NASA
Data z družice TRMM byla v lednu 2012 použita k vytvoření 3D modelu hurikánu Funso
Autor: NASA
Proč tedy NASA takhle riskuje a přikázala TRMM spálit i palivo pro bezpečné zničení sondy? Odpověď je velmi prostá: Data z družice TRMM mohou pomoci předpovídat vznik a sílu tropických bouří a hurikánů, umožnit včasnou evakuaci ohrožených oblastí a tím třeba i zachránit větší množství životů. Mike Griffin a vědci tedy roku 2005 vyhodnotili riziko obětí neřízeného pádu TRMM jako tolerovatelné. K tomuto závěru vedení NASA dospělo za podpory vládní komise.

A jak to vypadá s TRMM teď? Již telemetrická data z počátku července ukazují, že palivová nádrž družice je téměř prázdná (a to je ještě nutné ušetřit menší množství paliva na úhybné manévry před kosmickým smetím; kdyby došlo ke kolizi a předčasnému zničení TRMM tímto způsobem, oběžná dráha by byla zase o něco zaneřáděnější).

Palivo již není a tak NASA nyní v létě ukončila manévrování sondy TRMM za účelem udržování orbitální dráhy a přístroj tedy začne v příštích měsících zpočátku pomalu sestupovat ze své pracovní výšky něco málo přes 400 kilometrů nad Zemí kvůli tření o řídké zbytky atmosféry a výslednému brždění letu. Jakmile družice dosáhne vrstev hustších, bude samozřejmě padat rychleji.

NASA však má v úmyslu pokračovat ve sběru meteorologických dat s pomocí TRMM až asi do počátku roku 2016, kdy budou přístroje na palubě na dálku vypnuty v rámci příprav na zánik družice. Ten má přijít dle současných odhadů mezi květnem 2016 a listopadem 2017. Časový rámec je rok a půl široký kvůli nejasnému a nepředvídatelnému vlivu sluneční činnosti na hustotu zemské atmosféry.

Družice TRMM má v tomto období nekontrolovatelně vstoupit do atmosféry a její zbytky mohou spadnout na zemský povrch prakticky kdekoli mezi 35. stupněm severní a jižní šířky (sklon pracovní dráhy TRMM vůči rovníku je totiž právě 35 stupňů). Na mapě světa odpovídá toto rozpětí přibližně severnímu a jižnímu okraji Afriky, my v ČR tudíž můžeme být (alespoň co se TRMM týče) klidní.

Každopádně představuje neřízený zánik TRMM větší riziko, než hrozilo loni v listopadu od vysloužilé evropské družice GOCE.

Amerika a Japonsko již letos v únoru vypustily následovníka TRMM jménem Global Precipitation Measurement Core Observatory s vylepšenou přístrojovou výbavou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: TRMM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »