Apollo 8: 40 let od první cesty člověka k Měsíci

Let k Měsíci se při této misi původně vůbec uskutečnit neměl, osmička měla zhruba opakovat to, co Apollo 7, tzn. létat okolo Země a testovat loď. Jediný rozdíl měl být v tom, že bude poprvé použita raketa Saturn 5 pro vynesení pilotované lodi. Rusům se ale zdánlivě začalo dařit v probíhajícím závodě o Měsíc. 14. 9. 1968 odstartovala sovětská bezpilotní loď Zond 5, která obletěla Měsíc a bezpečně přistála v Indickém oceánu, Američané také nevěděli, co si myslet o nové ruské raketě N-1, vyfocené na Bajkonuru jejich špionážními satelity (N-1 byla určena pro dopravení ruských kosmonautů na Měsíc, Rusové ji ale kvůli několika haváriím nestihli včas připravit). Z těchto politických důvodů ale také díky naprostému úspěchu Apolla 7 (viz článek) padlo rozhodnutí: Apollo 8 se pokusí o desetinásobný oblet Měsíce.

Ozývaly se hlasy, že takovýto let je velmi riskantní. Apollo 8 totiž nemělo LM(lunární modul, sloužící k přistání na Měsíci, jehož vývoj měl zpoždění) a tak všechny manévry závisely jen na motoru SPS (hlavní motor lodi na servisním modulu). Riziko bylo ale minimalizováno jednak tím, že loď poletí po návratové dráze (u Měsíce bylo potřeba zapálit motor a snížit rychlost, aby loď zůstala na jeho oběžné dráze, pokud by ale motor selhal a rychlost nesnížil, spojené gravitační síly Měsíce a Země by Apollo poslaly zpátky domů) a také principem motoru SPS (stačilo otevřít ventily, palivo se smíchalo s okysličovadlem a motor hořel).

Této kolumbovské misi velel Frank Borman. V roce 1965 letěl v Gemini 7, což byl první dlouhodobější americký kosmický let, trval skoro 2 týdny. Po požáru Apolla 1 měl na starosti vyšetřování této nehody. Pilotem velitelského modulu pasovaly Jamese Lovella (byl s Bormanem v Gemini 7, velel Gemini 12 a v roce 1970 slavnému Apollu 13). Třetí do party byl nováček William Anders. Start proběhl naprosto hladce 21. prosince 1968. 11 minut 28 sekund po něm už byl třetí stupeň nosné rakety s Apollem 8 na "parkovací" oběžné dráze okolo Země. Posádku zde čekala prověrka všech systémů lodi i třetího stupně zvaného S-4B, jehož motor měl být ještě jednou zapálen a navést Apollo na dráhu k Měsíci. Tak se také po dvou obězích naší planety stalo a S-4B při pětiminutovém zážehu zvýšil rychlost lodi z 8 na 11,4 km/s, nutných k opuštění gravitačního pole Země. Apollo se od S-4B poté odpojilo.

Astronauté se nemohli vynadívat na stále se zmenšující Zemi. Let probíhal bez problémů a jakýchkoliv vzrušení. Ovšem jen do večera 21. prosince, kdy Frank Borman oznámil Houstonu na neveřejném kanálu, že se necítí dobře, zvrací, má průjem a zvýšenou teplotu, také Anders pociťoval nevolnost. Lékař v řídícím středisku došel k závěru, že se astronauti nakazili střevní chřipkou, jiným kmenem, než proti kterému byli očkováni. Naordinoval jim příslušné pilulky a druhý den byl již jejich zdravotní stav dobrý. Toho dne posádka Apolla 8 uskutečnila první televizní přenos z hloubi kosmu. Lovell popřál své matce k 73. narozeninám a Borman poté ukázal šokovaným divákům malou Zemi za oknem.

Na Štědrý den dopoledne našeho času Apollo 8 zmizelo za Měsícem, kde jej čekalo zapálení hlavního motoru SPS proti směru letu a snížení rychlosti. Tento manévr musí být podle zákonů nebeské mechaniky proveden za odvrácenou stranou Měsíce, mimo rádiové spojení se Zemí. Jak jsem zmiňoval dříve, pokud by motor nechytil nebo hořel jen krátce, loď by byla příliš rychlá, nezůstala by na oběžné dráze Měsíce a vracela by se zpět k Zemi. Ale když by motor hořel příliš dlouho, loď by zpomalila natolik, že by dopadla na povrch Měsíce. Nic takového se ale naštěstí nestalo, manévr proběhl podle plánu a když se loď vynořila z rádiového stínu, byla na eliptické dráze okolo Měsíce. Na konci druhého oběhu byla rychlost snížena znovu a loď přešla na kruhovou dráhu ve výšce 112 km nad Měsícem.

Posádka fotografovala a natáčela měsíční povrch ostošest, měli s sebou stovky metrů fotografického filmu. Během devátého oběhu astronauti odvysílali druhý televizní přenos z dráhy okolo Měsíce. Ukázali a okomentovali jeho povrch(už oni si všimli, že nad osvětlenou stranou Měsíce nejsou vidět hvězdy, na což se velmi rádi ptají pochybovači o přistání na Měsíci), na závěr přečetli prvních 10 veršů z bible o stvoření světa a popřáli všem lidem na Zemi veselé Vánoce.

25. prosince ráno přišel čas na návrat domů. Opět za odvrácenou stranou Měsíce mimo rádiové spojení astronauti zapálili motor SPS a zvýšili rychlost lodi. I tento manévr proběhl podle plánu a velitelský modul Apolla 8 přistál 27. prosince v 16:50 SEČ v Tichém oceánu, poblíž letadlové lodi Yorktown. Úspěšně tím skončila první cesta člověka k Měsíci.

Zdroje:

• Apollo 8 kolem Měsíce, Ivo Budil a kolektiv, Čs. novinář Praha 1969
• www.mek.kosmo.cz
• www.nasa.gov