Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Astronomická družice Gravity Probe-B zahájila výzkum

Astronomická družice Gravity Probe-B zahájila výzkum

GPB-satellite.jpg
Dne 7. 9. 2004 informovala NASA o ukončení etapy zkoušek na oběžné dráze a postupném uvádění do provozu vědecké družice Gravity Probe-B a o zahájení hlavní fáze letu - plnění zadaného vědeckého úkolu. Ve skutečnosti k tomu došlo poněkud dříve - 27. srpna - čili 129 dnů po navedení družice na oběžnou dráhu kolem Země.

Připomeňme, že tato astronomická družice byla vypuštěna 20. 4. 2004. Jejím hlavním úkolem je změřit dva mimořádně jemné efekty, vyplývající z obecné teorie relativity: zakřivení časoprostoru v blízkosti hmotného tělesa (Země) a unášení časoprostoru rotujícím hmotným objektem. Podrobně byly první 3 měsíce činnosti družice na oběžné dráze kolem Země popsány v dřívějším článku Gravity Probe-B.

Navedení na oběžnou dráhu se podařilo velice přesně - rovina oběžné dráhy se lišila od plánované dráhy ve výšce přibližně 650 km zhruba o 6 metrů! První problém nastal 1. až 2. 5. 2004, kdy družice při průletu oblastí jižního magnetického pólu došlo v palubním počítači ke ztrátě řady dat a počítač nebyl schopen vlastní opravy programů. Řízení družice automaticky převzal záložní počítač, ten aktivoval "nouzový režim" a pokračoval v činnosti podle zadaného programu. Během několika dnů byl hlavní počítač na dálku opraven a opět převzal řízení a kontrolu družice.

Čtyři gyroskopy družice ve tvaru kuliček o průměru 38,1 mm byly roztočeny a jejich rotační osy míří na hvězdu IM Peg (v souhvězdí Pegasa). K této hvězdě, kterou neustále sleduje palubní dalekohled, míří i hlavní osa družice.

7. 5. 2004 byly všechny 4 gyroskopy přepojeny na digitální řízení polohy počítačem. Změny polohy rotační osy každého gyroskopu jsou určovány s mimořádnou přesností. Ve dnech 15. a 16. května byla poprvé provedena "magnetická očista" gyroskopů. Ty byly profouknuty proudem helia, zahřátého na teplotu 10 K (tj. -253 °C). Zbytkové magnetické pole gyroskopů bylo "odneseno" heliem a následná měření prokázala, že magnetické pole gyroskopů je milionkrát slabší než magnetické pole Země. Tato procedura však vedla ke zvýšení tlaku v nádrži s heliem na hranici povoleného maxima a došlo k nerovnoměrnému tahu u některých ze 16 heliových orientačních trysek. Družice ztratila zadanou orientaci a podruhé se dostala do nouzového režimu. Příkazem ze Země byly nestabilní trysky vypojeny a družice měla "čas" na přesné nastavení plánované orientace. 28. května činila odchylka osy dalekohledu družice od směru ke hvězdě pouhých 385 obloukových vteřin. Přesné nastavení polohy družice bylo dokončeno 4. června.

Dále byla vyzkoušena procedura odstranění elektrostatického náboje, vznikajícího na rotujících kuličkách, například v důsledku dopadu nabitých částic (protonů) - hlavně při průletu magnetickou anomálií nad Brazílií. K tomuto účelu bylo použito ultrafialové záření, přivedené pomocí optického vlákna.

Postupně bylo prováděno roztáčení gyroskopů proudem helia. 30. 7. 2004 byly jednotlivé gyroskopy rozrotovány na následující rychlosti: č. 1 - 3930 ot/min; č. 2 - 3740 ot/min; č. 3 - 4960 ot/min; č. 4 - 4800 ot/min. Upravena byla rovněž rychlost rotace družice kolem podélné osy, mířící na hvězdu IM Pegasi. Rychlost rotace družice činila 0,7742 ot/min. 20. 8. 2004 byly ztotožněny rotační osy gyroskopů s rotační osou družice. Zjištěné zpomalování rotace gyroskopů činí asi 0,000001 ot/den. To znamená, že rychlost nejpomaleji rotujícího gyroskopu by se za 7000 let snížila 2,7krát.

Po dalších drobných problémech zahájila družice koncem srpna 2004 svoji vědeckou misi. Původně byla činnost družice Gravity Probe-B naplánována na 13 měsíců. Vzhledem k tomu, že její uvádění "do provozu" trvalo 4 měsíce místo plánovaných dvou, snížily se podstatně zásoby chladícího helia v nádrži. Koncem září činily zásoby helia 216 kg, což by mělo vystačit na 9,9 měsíce práce. Měření budou proto trvat pouze 9 měsíců (do konce května 2005) a poslední měsíc bude věnován opětovným kalibracím. Pak bude následovat zpracování a vyhodnocování naměřených údajů.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 11/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »