Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  AURORA - výstřel na planetu Mars?

AURORA - výstřel na planetu Mars?

Aurora-ExoMars.jpg
Dne 14. 1. 2004 pronesl americký prezident George Bush zásadní projev k dalším směrům rozvoje americké kosmonautiky. Počítá se s vybudováním stálé základny na povrchu Měsíce a tedy s návratem kosmonautů na Měsíc (kolem roku 2020) a s realizací pilotovaného letu na Mars (kolem roku 2030?). Před několika dny byly publikovány názory, že by se dalo zvládnout uvedené cíle mnohem dříve. V roce 2015 dopravit lidi na Měsíc a vyzkoušet tak novou techniku pro pilotované meziplanetární lety. Pokud zkouška dopadne úspěšně, v roce 2018 by se mohli první astronauti vydat na Mars. Vše je otázkou priorit (a finančních prostředků).

Obdobné úvahy o letu kosmonautů na Mars se v roce 2002 objevily v Rusku. Jednalo se pouze o úvahy a plány, které zatím nemají oficiální "požehnání" ve formě uvolněných finančních prostředků. Je však nutno přiznat, že Rusko má bohaté zkušenosti s výstavbou orbitálních stanic a s dlouhodobými pobyty kosmonautů ve vesmíru. Tyto zkušenosti přijdou při realizaci letu na Mars náramně vhod.

Po uskutečnění letu prvního čínského kosmonauta publikovala své další cíle i třetí kosmická velmoc. Uvažuje o výstavbě orbitální stanice a o výzkumu Měsíce: nejprve pomocí automatů, ve výhledu je i pilotovaný let. A později možná i výprava na Mars.

Aurora-Marbase.jpg
V denním tisku se před několika dny objevily informace, že také Evropská kosmická agentura ESA po vzoru NASA vyhlásila svůj program pilotovaného letu na Mars. Nutno dodat, že evropské státy prezentovaly svůj projekt Aurora již před několika lety (2001). I jejich plány však počítají nejprve s vysláním lidí na Měsíc (2024) a posléze na Mars (2033). "Dříve než se vydáme na Mars, musíme se vrátit na Měsíc. Nikdo z těch lidí, kteří připravovali v USA program Apollo, nám již nepomůže. Než se rozběhneme, musíme se naučit chodit," prohlásil Franco Ongaro, vedoucí projektu Aurora.

Výzkum Marsu zahájila ESA v roce 2003 vysláním sondy Mars Express, která byla úspěšně navedena 25. 12. 2003 na oběžnou dráhu kolem rudé planety. Bohužel, přistání modulu Beagle-2 se nezdařilo (doposud se s ním nepodařilo navázat spojení).

Jaké jsou další plány ESA v rámci programu Aurora, jehož cílem je dopravit kosmonauty na povrch Marsu? Prvním "výstřelem" Aurory bude v roce 2007 zkouška EVD (Entry Vehicle Demonstrator) na eliptické oběžné dráze kolem Země s následným přistáním na zemském povrchu. Jedná se v podstatě o zkoušku návratové kabiny kuželovitého tvaru, určené k dopravě vzorků horniny z Marsu.

Dalším krokem na cestě k Marsu bude realizace sondy ExoMars v roce 2009. Hlavním úkolem sondy bude pátrání po stopách života na Marsu - současného či minulého. K tomuto účelu bude na povrch Marsu dopraven velmi mobilní pojízdný robot Pasteur o hmotnosti zhruba 200 kg, který ponese asi 40 kg přístrojů pro biologické experimenty. Dalším úkolem robota bude zjišťování případného nebezpečí, číhajícího na kosmonauty na povrchu Marsu.

Aurora-MSR.jpg
Na rok 2011 je naplánována první mise MSR (Mars Sample Return). Kosmická sonda, která ponese mj. návratový modul, bude navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. O tři roky později (2014) odstartuje druhá sonda s přistávacím modulem. Automatický robot přistane na povrchu Marsu a provede odběr vzorků nejen z povrchu planety, ale i z hloubky až 2 m a uloží je do malého návratového kontejneru. Počítá se i s odběrem vzorků ovzduší. Návratová část sondy odstartuje z povrchu a připojí se ke kosmické sondě na oběžné dráze. Ta "převezme" kontejner se vzorky a dopraví jej na Zemi. Počítá se s odběrem asi 500 gramů horniny.

Na rok 2014 je také naplánována zkouška technologických demonstrátorů za účelem ověření technologií pro montáž a spojování objektů na oběžné dráze kolem Země, pro zajištění životních podmínek pro kosmonauty a jejich pobytu ve vesmíru. Pro návrat posádky z vesmíru by mohla sloužit kosmická loď CTV (Crew Transport Vehicle), která byla zatím jednou vyzkoušena při automatickém letu 21. 10. 1998. Svým tvarem se podobá návratové části kosmické lodi Apollo.

V roce 2018 by měl odstartovat technologický model kosmické lodi k prověrce navedení na oběžnou dráhu brzděním v atmosféře planety (aerocapture) a úpravy oběžné dráhy působením odporu atmosféry (aerobraking). Druhý způsob již použily některé americké sondy k Marsu. Dále bude prověřeno použití iontových motorů pro pohon a vyzkoušeno měkké přistání kosmické lodi v automatickém režimu.

Na rok 2024 je naplánována prověrka veškeré techniky a technologií v rámci pilotovaného letu s přistáním na povrchu Měsíce.

O dva roky později, tedy v roce 2026, se uskuteční prověrka kosmické lodi během letu na Mars a vyzkoušení hlavních fází letu v automatickém režimu. Vše by mělo být již připraveno pro uskutečnění cesty člověka na Mars.

V roce 2030 bude k Marsu vyslána automatická nákladní loď, která přistane na povrchu Marsu a dopraví zde potřebné zásoby a materiál pro první lidskou posádku.

Pokud vše dopadne dobře, v roce 2033 odstartuje k Marsu první evropská posádka.

To jsou plány. Jaká však bude skutečnost, ukáže až čas...

Je také možné, že se nakonec spojí vědecký a finanční potenciál USA, Ruska a Evropy k realizaci již dlouhou dobu uvažované výpravy člověka na planetu Mars.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »