AURORA - výstřel na planetu Mars?

Obdobné úvahy o letu kosmonautů na Mars se v roce 2002 objevily v Rusku. Jednalo se pouze o úvahy a plány, které zatím nemají oficiální "požehnání" ve formě uvolněných finančních prostředků. Je však nutno přiznat, že Rusko má bohaté zkušenosti s výstavbou orbitálních stanic a s dlouhodobými pobyty kosmonautů ve vesmíru. Tyto zkušenosti přijdou při realizaci letu na Mars náramně vhod.

Po uskutečnění letu prvního čínského kosmonauta publikovala své další cíle i třetí kosmická velmoc. Uvažuje o výstavbě orbitální stanice a o výzkumu Měsíce: nejprve pomocí automatů, ve výhledu je i pilotovaný let. A později možná i výprava na Mars.

V denním tisku se před několika dny objevily informace, že také Evropská kosmická agentura ESA po vzoru NASA vyhlásila svůj program pilotovaného letu na Mars. Nutno dodat, že evropské státy prezentovaly svůj projekt Aurora již před několika lety (2001). I jejich plány však počítají nejprve s vysláním lidí na Měsíc (2024) a posléze na Mars (2033). "Dříve než se vydáme na Mars, musíme se vrátit na Měsíc. Nikdo z těch lidí, kteří připravovali v USA program Apollo, nám již nepomůže. Než se rozběhneme, musíme se naučit chodit," prohlásil Franco Ongaro, vedoucí projektu Aurora.

Výzkum Marsu zahájila ESA v roce 2003 vysláním sondy Mars Express, která byla úspěšně navedena 25. 12. 2003 na oběžnou dráhu kolem rudé planety. Bohužel, přistání modulu Beagle-2 se nezdařilo (doposud se s ním nepodařilo navázat spojení).

Jaké jsou další plány ESA v rámci programu Aurora, jehož cílem je dopravit kosmonauty na povrch Marsu? Prvním "výstřelem" Aurory bude v roce 2007 zkouška EVD (Entry Vehicle Demonstrator) na eliptické oběžné dráze kolem Země s následným přistáním na zemském povrchu. Jedná se v podstatě o zkoušku návratové kabiny kuželovitého tvaru, určené k dopravě vzorků horniny z Marsu.

Dalším krokem na cestě k Marsu bude realizace sondy ExoMars v roce 2009. Hlavním úkolem sondy bude pátrání po stopách života na Marsu - současného či minulého. K tomuto účelu bude na povrch Marsu dopraven velmi mobilní pojízdný robot Pasteur o hmotnosti zhruba 200 kg, který ponese asi 40 kg přístrojů pro biologické experimenty. Dalším úkolem robota bude zjišťování případného nebezpečí, číhajícího na kosmonauty na povrchu Marsu.

Na rok 2011 je naplánována první mise MSR (Mars Sample Return). Kosmická sonda, která ponese mj. návratový modul, bude navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. O tři roky později (2014) odstartuje druhá sonda s přistávacím modulem. Automatický robot přistane na povrchu Marsu a provede odběr vzorků nejen z povrchu planety, ale i z hloubky až 2 m a uloží je do malého návratového kontejneru. Počítá se i s odběrem vzorků ovzduší. Návratová část sondy odstartuje z povrchu a připojí se ke kosmické sondě na oběžné dráze. Ta "převezme" kontejner se vzorky a dopraví jej na Zemi. Počítá se s odběrem asi 500 gramů horniny.

Na rok 2014 je také naplánována zkouška technologických demonstrátorů za účelem ověření technologií pro montáž a spojování objektů na oběžné dráze kolem Země, pro zajištění životních podmínek pro kosmonauty a jejich pobytu ve vesmíru. Pro návrat posádky z vesmíru by mohla sloužit kosmická loď CTV (Crew Transport Vehicle), která byla zatím jednou vyzkoušena při automatickém letu 21. 10. 1998. Svým tvarem se podobá návratové části kosmické lodi Apollo.

V roce 2018 by měl odstartovat technologický model kosmické lodi k prověrce navedení na oběžnou dráhu brzděním v atmosféře planety (aerocapture) a úpravy oběžné dráhy působením odporu atmosféry (aerobraking). Druhý způsob již použily některé americké sondy k Marsu. Dále bude prověřeno použití iontových motorů pro pohon a vyzkoušeno měkké přistání kosmické lodi v automatickém režimu.

Na rok 2024 je naplánována prověrka veškeré techniky a technologií v rámci pilotovaného letu s přistáním na povrchu Měsíce.

O dva roky později, tedy v roce 2026, se uskuteční prověrka kosmické lodi během letu na Mars a vyzkoušení hlavních fází letu v automatickém režimu. Vše by mělo být již připraveno pro uskutečnění cesty člověka na Mars.

V roce 2030 bude k Marsu vyslána automatická nákladní loď, která přistane na povrchu Marsu a dopraví zde potřebné zásoby a materiál pro první lidskou posádku.

Pokud vše dopadne dobře, v roce 2033 odstartuje k Marsu první evropská posádka.

To jsou plány. Jaká však bude skutečnost, ukáže až čas...

Je také možné, že se nakonec spojí vědecký a finanční potenciál USA, Ruska a Evropy k realizaci již dlouhou dobu uvažované výpravy člověka na planetu Mars.

Zdroj: ESA