Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Brněnská vesmírná revoluce na oběžné dráze

Brněnská vesmírná revoluce na oběžné dráze

Pomocný stupeň rakety Vega (Attitude Vernier Upper Module - AVUM) s družicemi na dispenseru Small Spacecraft Mission Service (SSMS), který vyrobila česká firma S.A.B. Aerospace
Autor: ESA - J. Huart

Již brzy odstartuje v případě dobrého počasí z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Vega. Pro nás jde o speciální start, protože na špici bude poprvé nosič družic (tzv. dispenser) brněnské firmy S.A.B. Aerospace, který vynese do vesmíru najednou 53 družic při jediném startu. Tímto počinem se přiblíží doprava nákladu do vesmíru více subjektům nejen díky nižší ceně, ale hlavně díky kompletnímu servisu a času, za který se družice dostane na palubu rakety a poté na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Komentovaný přímý přenos startu rakety bude možné sledovat na mall.tv. Aktualizace: Start byl přesunut z důvodu nepřízně počasí nejprve z pátku na neděli a v sobotu byl opět posunut z důvodu silného větru ve větších výškách. Na nový termín startu čekáme.

Váží pouze 252 kg, ale unese pětkrát více nákladu

Tzv. dispenser firmy S.A.B. Aerospace je vyrobený ze speciálních sendvičových panelů z uhlíku a hliníku, které firma vyvinula a pro vesmírný let také certifikovala. Je unikátní v tom, že přestože konstrukce váží pouze 252 kg, unese až tunu a půl nákladu. Díky tomu se do vesmíru může dostat v rámci jednoho letu výrazně větší množství družic, které dosud čekaly až několik měsíců, než odstartuje raketa s některou z velkých družic, ke kterým bude možné menší družici připojit. Na dispenser je možné umístit až 16 menších, nebo dokonce 96  nejmenších satelitů.

Dispenser ve výrobní hale Autor: S.A.B. Aerospace
Dispenser ve výrobní hale
Autor: S.A.B. Aerospace
“Firem nebo institucí, které mají zájem vynést menší družici na orbit kolem Země, jsou desítky – od vládních agentur až po univerzity. A to i při dosavadní enormní ceně a čekací době v řádech měsíců či roků,” říká ředitel S.A.B. Aerospace Petr Kapoun a doplňuje: “Díky našemu systému se výrazně snižují náklady i možnosti dopravy. Rakety VEGA mohou s dispenserem a družicemi létat i několikrát ročně.”

Revoluce v dopravě družic do vesmíru

Vesmírné mise a doprava družic do vesmíru tak už nejsou díky české obdobě americké společnosti SpaceX otázkou vládních a vojenských projektů. Zapojit se už dnes může řada vědeckých a vzdělávacích institucí včetně komerčních subjektů, které mohou využít nižších nákladů a do vesmíru se dostat.

Na obrázku je zleva horní stupeň rakety Vega Zefiro-9, dále Attitude Vernier Upper Module (AVUM), který pomáhá umístit náklad na vhodnou oběžnou dráhu a samotný dispenser české firmy S.A.B. Aerospace s družicemi pod aerodynamickým krytem Autor: ESA - J. Huart
Na obrázku je zleva horní stupeň rakety Vega Zefiro-9, dále Attitude Vernier Upper Module (AVUM), který pomáhá umístit náklad na vhodnou oběžnou dráhu a samotný dispenser české firmy S.A.B. Aerospace s družicemi pod aerodynamickým krytem
Autor: ESA - J. Huart

S.A.B. Aerospace umožňuje zájemcům z celého světa nejen dopravit náklad do vesmíru, ale postará se také o kompletní administrativní, legislativní  a technické zajištění. “Dříve museli zájemci o vynesení nákladu do vesmíru čekat někdy až dva roky na čekací listině, než se uvolní místo pro několik málo satelitů po boku nějakého většího. Poté musela firma odvézt satelit do Francouzské Guyany a postarat se o kompletní administraci. Jistě si dokážete představit náročnost celé operace - jen náklady na jedno vypuštění rakety VEGA jsou 40 milionů eur,” říká Petr Kapoun a dodává. “Dnes nám klient přiveze satelit do Brna, my ho v naší laboratoři umístíme společně třeba s 50 dalšími satelity na dispenser, a protože je naše hala klasifikována jako celní sklad, může z něj osazený dispenser putovat rovnou na kosmodrom, kde je připevněn na raketu a následně startuje. Celý proces od objednávky až po start rakety jsme zkrátili až na 7-8 týdnů a zlevnili o miliony korun.” 

Aerodynamický kryt rakety Vega pro první misi dispenseru české firmy S.A.B. Aerospace Autor: ESA - M. Pedoussaut
Aerodynamický kryt rakety Vega pro první misi dispenseru české firmy S.A.B. Aerospace
Autor: ESA - M. Pedoussaut

Brno na „mapě“ kosmického vývoje, česká vlajka na plášti evropské rakety

V rámci vývoje dispenseru museli inženýři v brněnském Technologickém parku provést mnoho analýz a výpočtů, aby prokázali, že vše bude fungovat, jak má. Celý projekt zastřešuje ESA – Evropská vesmírná agentura. Díky vývoji dispenseru se naše republika dostala do centra pozornosti a na mapu v rámci evropského prostoru.

“Ve chvíli, kdy chcete dodávat součástku do rakety, musíte mít nejen know-how, ale daná země musí do projektu vložit peníze. Za to dostane umístění vlajky na raketě i možnost rozhodovat. Dosud se jenom 6 zemí podílelo na programu raket Vega a Česko je sedmou, díky čemuž konečně získáváme skutečný přístup do vesmíru,” říká Petr Kapoun.

Raketa VEGA s brněnským dispenserem měla startovat již loni na podzim, její první start však zdržely problémy na straně výrobce rakety, druhý termín startu zkomplikovala světová pandemie koronaviru. V případě úspěšného startu chystá společnost S.A.B. Aerospace pro návštěvníky sérii promítání v Hvězdárně a planetáriu Brno.

Dispenser s družicemi připravený k integraci s raketou Vega Autor: ESA - M. Pedoussaut
Dispenser s družicemi připravený k integraci s raketou Vega
Autor: ESA - M. Pedoussaut


 

O společnosti:

S.A.B. Aerospace s.r.o. je největší českou společností věnující se vývoji a výrobě komponent, testování a montáži konstrukcí pro mezinárodní organizace, kosmické agentury i soukromé společnosti, které dlouhodobě působí ve vesmírném průmyslu. V roce 2004 vzniká společnost SAB Aerospace Srl. se sídlem v italském Beneventu, a v roce 2014 byla založena česká dceřiná společnost S.A.B. Aerospace, která brzy po svém založení zahajuje v brněnském Jihomoravském inovačním centru vývoj i výrobu Dispenseru nosné rakety VEGA a konstrukci součástek pro Carrier Modul z projektu Exo Mars 2020. Jedním z výsledků spolupráce s českými i mezinárodními partnery je zahájení prací na komponentách pro zařízení Exobiology Facility, které je určeno pro testování a následné doručení biologických vzorků k Mezinárodní vesmírné stanici. V srpnu 2019 se S.A.B. Aerospace s.r.o. stává samostatnou společností v rámci holdingu S.A.B., v čele s Petrem Kapounem, a vyhrává klíčovou zakázku na vývoj a konstrukci nosného modulu sondy PLATO, středně velké vědecké mise v rámci Evropské kosmické agentury.


 

Tisková zpráva Insight Com. s.r.o.

Kontakt pro média:
Zuzana Novotná, Insight PR
zuzana.novotna@insightpr.cz
+420 773 068 497
www.insightpr.cz

Kontakt za S.A.B. Aerospace s.r.o.
Václav Havlíček
Business & Community Manager
vhavlicek@sabaerospace.cz
+420 607 156 785

Vyjádření za S.A.B. Aerospace s.r.o. poskytuje:
Petr Kapoun, CEO
+420 602 460 366
S.A.B. Aerospace s.r.o.
Technická 23
616 00 Brno

web: sabaerospace.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA
[2] https://www.mall.tv/vesmirne-starty/start-vega-ssms-19-6-3-51
[3] Kosmonautix.cz



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Raketa Vega, Vega, Dispenzer, S.A.B. Aerospace


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »