Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Brno Space Days – Dny Jihomoravské kosmonautiky

Brno Space Days – Dny Jihomoravské kosmonautiky

Koho by napadlo, že se v brněnských Medlánkách montují konstrukce pro rakety Vega, že část přistávacího modulu mise EXOMARS 2020 vyrobeného v Maloměřicích v roce 2020 dosedne na Marsu, že na Vídeňské analyzují teplotní namáhání komponent Extrémně velkého dalekohledu o průměru objektivu 40 metrů anebo v Kuřimi diskutují o vesmírném habitatu pro turistické lety do vesmíru a vyvíjí elektro-čerpadla pro raketové motory?

Proto vznikly Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky, kombinace akcí pro veřejnost, nadšence, odborníky i businessmany. Detailní program najdete na www.brnospacedays.cz

V minulém roce jsme ve stejné době slavili 40. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru. Už tehdy jsme tvrdili, že se jedná o začátek dlouhodobé propagace kosmických aktivit České republiky, se zvláštním zřetelem na jižní Moravu. Po roce tedy skládáme první účty. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a koordinátor pro popularizaci vědy a techniky Jihomoravského kraje

Je dobré si připomínat fakt, že náš moderní svět prostě nemůže existovat bez umělých družic. S jejich neviditelnou pomocnou rukou se potkáváme od rána do večera. A v noci? V noci hlídají náš pohodlný a bezpečný spánek. Elektronika nebo noviny, které čtete, auto, které řídíte, letadlo či vlak, kterými cestujete, jídlo, které jíte, a šaty, které oblékáte, jsou dostupné díky tomu, že jsme vyřešili, jak cestovat po oceánech bez vyznačených tras… nezmapovaných kontinentech… nekonečném vesmíru...

Budeme hrdě hledět do budoucnosti! Vždyť naše město je rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. Každý zájemce o vesmír si najde své – těšit se můžete na hackatony, přednášky, happeningy, polootevřené i úplně otevřené dveře, stejně jako nejrůznější taškařice.

Copernicus Hackathon Cílem soutěže je během 24 hodin vymyslet prototyp produktu či služby s byznysovým potenciálem využívající družicová data programu Copernicus.

picoBalloon Challenge Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna…

Dveře vesmíru dokořán Společnosti - Frentech Aerospace, G.L.Electronic, SAB Aerospace - podnikající v kosmickém průmyslu odkrývají své zákulisí. Registrujte se na www.brnospacedays.cz

Seminář Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí Cílem je seznámit české uživatele se službami poskytovanými Evropským centrem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), ukázat přínosy a možnosti využití.

Fuck Up Night Brno – Space Special vol. 2 Druhý speciál nezdarů v inovacích a podnikání se vším, co se dá vystřelit do vesmíru anebo už letá na oběžné dráze.

Future Gate Sci-fi Film Festival Přijďte se podívat na filmy a dokumenty: Voyager: Hranice vesmíru, Kovboj Bebop: Lovec odměn, Prospektor, Explore: Klíč k cestě na Mars 3D, Gattaca, Červený trpaslík (maraton), koncert PFO. Více na www.futuregate.cz

Detailní program najdete na www.brnospacedays.cz anebo www.hvezdarna.cz

Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky navazují na Czech Space Year 2018 také 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a první československé umělé družice Magion 1. Na organizaci spolupracují tyto instituce a společnosti: Czechinvest, ESA BIC, Frentech Aerospace, Future Gate Sci-fi Film Festival, G.L.Electronic, Hvězdárna a planetárium Brno, Jihomoravské inovační centrum, L.K. Engineering, Ministerstvo dopravy České republiky, Ministerstvo životního prostředí České republiky, S.A.B. Aerospace, Sobriety, statutární město Brno, SOSA - Slovak Organisation for Space Activities, úřad Jihomoravského kraje.

Součástí projektu Jihomoravský kraj fandí vědě 2019.

121274.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »