Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Brno Space Days – Dny Jihomoravské kosmonautiky

Brno Space Days – Dny Jihomoravské kosmonautiky

Koho by napadlo, že se v brněnských Medlánkách montují konstrukce pro rakety Vega, že část přistávacího modulu mise EXOMARS 2020 vyrobeného v Maloměřicích v roce 2020 dosedne na Marsu, že na Vídeňské analyzují teplotní namáhání komponent Extrémně velkého dalekohledu o průměru objektivu 40 metrů anebo v Kuřimi diskutují o vesmírném habitatu pro turistické lety do vesmíru a vyvíjí elektro-čerpadla pro raketové motory?

Proto vznikly Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky, kombinace akcí pro veřejnost, nadšence, odborníky i businessmany. Detailní program najdete na www.brnospacedays.cz

V minulém roce jsme ve stejné době slavili 40. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru. Už tehdy jsme tvrdili, že se jedná o začátek dlouhodobé propagace kosmických aktivit České republiky, se zvláštním zřetelem na jižní Moravu. Po roce tedy skládáme první účty. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a koordinátor pro popularizaci vědy a techniky Jihomoravského kraje

Je dobré si připomínat fakt, že náš moderní svět prostě nemůže existovat bez umělých družic. S jejich neviditelnou pomocnou rukou se potkáváme od rána do večera. A v noci? V noci hlídají náš pohodlný a bezpečný spánek. Elektronika nebo noviny, které čtete, auto, které řídíte, letadlo či vlak, kterými cestujete, jídlo, které jíte, a šaty, které oblékáte, jsou dostupné díky tomu, že jsme vyřešili, jak cestovat po oceánech bez vyznačených tras… nezmapovaných kontinentech… nekonečném vesmíru...

Budeme hrdě hledět do budoucnosti! Vždyť naše město je rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. Každý zájemce o vesmír si najde své – těšit se můžete na hackatony, přednášky, happeningy, polootevřené i úplně otevřené dveře, stejně jako nejrůznější taškařice.

Copernicus Hackathon Cílem soutěže je během 24 hodin vymyslet prototyp produktu či služby s byznysovým potenciálem využívající družicová data programu Copernicus.

picoBalloon Challenge Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna…

Dveře vesmíru dokořán Společnosti - Frentech Aerospace, G.L.Electronic, SAB Aerospace - podnikající v kosmickém průmyslu odkrývají své zákulisí. Registrujte se na www.brnospacedays.cz

Seminář Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí Cílem je seznámit české uživatele se službami poskytovanými Evropským centrem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), ukázat přínosy a možnosti využití.

Fuck Up Night Brno – Space Special vol. 2 Druhý speciál nezdarů v inovacích a podnikání se vším, co se dá vystřelit do vesmíru anebo už letá na oběžné dráze.

Future Gate Sci-fi Film Festival Přijďte se podívat na filmy a dokumenty: Voyager: Hranice vesmíru, Kovboj Bebop: Lovec odměn, Prospektor, Explore: Klíč k cestě na Mars 3D, Gattaca, Červený trpaslík (maraton), koncert PFO. Více na www.futuregate.cz

Detailní program najdete na www.brnospacedays.cz anebo www.hvezdarna.cz

Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky navazují na Czech Space Year 2018 také 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a první československé umělé družice Magion 1. Na organizaci spolupracují tyto instituce a společnosti: Czechinvest, ESA BIC, Frentech Aerospace, Future Gate Sci-fi Film Festival, G.L.Electronic, Hvězdárna a planetárium Brno, Jihomoravské inovační centrum, L.K. Engineering, Ministerstvo dopravy České republiky, Ministerstvo životního prostředí České republiky, S.A.B. Aerospace, Sobriety, statutární město Brno, SOSA - Slovak Organisation for Space Activities, úřad Jihomoravského kraje.

Součástí projektu Jihomoravský kraj fandí vědě 2019.

121274.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »