Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Brno Space Days – Dny Jihomoravské kosmonautiky

Brno Space Days – Dny Jihomoravské kosmonautiky

Koho by napadlo, že se v brněnských Medlánkách montují konstrukce pro rakety Vega, že část přistávacího modulu mise EXOMARS 2020 vyrobeného v Maloměřicích v roce 2020 dosedne na Marsu, že na Vídeňské analyzují teplotní namáhání komponent Extrémně velkého dalekohledu o průměru objektivu 40 metrů anebo v Kuřimi diskutují o vesmírném habitatu pro turistické lety do vesmíru a vyvíjí elektro-čerpadla pro raketové motory?

Proto vznikly Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky, kombinace akcí pro veřejnost, nadšence, odborníky i businessmany. Detailní program najdete na www.brnospacedays.cz

V minulém roce jsme ve stejné době slavili 40. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru. Už tehdy jsme tvrdili, že se jedná o začátek dlouhodobé propagace kosmických aktivit České republiky, se zvláštním zřetelem na jižní Moravu. Po roce tedy skládáme první účty. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a koordinátor pro popularizaci vědy a techniky Jihomoravského kraje

Je dobré si připomínat fakt, že náš moderní svět prostě nemůže existovat bez umělých družic. S jejich neviditelnou pomocnou rukou se potkáváme od rána do večera. A v noci? V noci hlídají náš pohodlný a bezpečný spánek. Elektronika nebo noviny, které čtete, auto, které řídíte, letadlo či vlak, kterými cestujete, jídlo, které jíte, a šaty, které oblékáte, jsou dostupné díky tomu, že jsme vyřešili, jak cestovat po oceánech bez vyznačených tras… nezmapovaných kontinentech… nekonečném vesmíru...

Budeme hrdě hledět do budoucnosti! Vždyť naše město je rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. Každý zájemce o vesmír si najde své – těšit se můžete na hackatony, přednášky, happeningy, polootevřené i úplně otevřené dveře, stejně jako nejrůznější taškařice.

Copernicus Hackathon Cílem soutěže je během 24 hodin vymyslet prototyp produktu či služby s byznysovým potenciálem využívající družicová data programu Copernicus.

picoBalloon Challenge Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna…

Dveře vesmíru dokořán Společnosti - Frentech Aerospace, G.L.Electronic, SAB Aerospace - podnikající v kosmickém průmyslu odkrývají své zákulisí. Registrujte se na www.brnospacedays.cz

Seminář Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí Cílem je seznámit české uživatele se službami poskytovanými Evropským centrem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), ukázat přínosy a možnosti využití.

Fuck Up Night Brno – Space Special vol. 2 Druhý speciál nezdarů v inovacích a podnikání se vším, co se dá vystřelit do vesmíru anebo už letá na oběžné dráze.

Future Gate Sci-fi Film Festival Přijďte se podívat na filmy a dokumenty: Voyager: Hranice vesmíru, Kovboj Bebop: Lovec odměn, Prospektor, Explore: Klíč k cestě na Mars 3D, Gattaca, Červený trpaslík (maraton), koncert PFO. Více na www.futuregate.cz

Detailní program najdete na www.brnospacedays.cz anebo www.hvezdarna.cz

Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky navazují na Czech Space Year 2018 také 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a první československé umělé družice Magion 1. Na organizaci spolupracují tyto instituce a společnosti: Czechinvest, ESA BIC, Frentech Aerospace, Future Gate Sci-fi Film Festival, G.L.Electronic, Hvězdárna a planetárium Brno, Jihomoravské inovační centrum, L.K. Engineering, Ministerstvo dopravy České republiky, Ministerstvo životního prostředí České republiky, S.A.B. Aerospace, Sobriety, statutární město Brno, SOSA - Slovak Organisation for Space Activities, úřad Jihomoravského kraje.

Součástí projektu Jihomoravský kraj fandí vědě 2019.

121274.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »