Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Brno Space Days – Dny Jihomoravské kosmonautiky

Brno Space Days – Dny Jihomoravské kosmonautiky

Koho by napadlo, že se v brněnských Medlánkách montují konstrukce pro rakety Vega, že část přistávacího modulu mise EXOMARS 2020 vyrobeného v Maloměřicích v roce 2020 dosedne na Marsu, že na Vídeňské analyzují teplotní namáhání komponent Extrémně velkého dalekohledu o průměru objektivu 40 metrů anebo v Kuřimi diskutují o vesmírném habitatu pro turistické lety do vesmíru a vyvíjí elektro-čerpadla pro raketové motory?

Proto vznikly Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky, kombinace akcí pro veřejnost, nadšence, odborníky i businessmany. Detailní program najdete na www.brnospacedays.cz

V minulém roce jsme ve stejné době slavili 40. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru. Už tehdy jsme tvrdili, že se jedná o začátek dlouhodobé propagace kosmických aktivit České republiky, se zvláštním zřetelem na jižní Moravu. Po roce tedy skládáme první účty. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a koordinátor pro popularizaci vědy a techniky Jihomoravského kraje

Je dobré si připomínat fakt, že náš moderní svět prostě nemůže existovat bez umělých družic. S jejich neviditelnou pomocnou rukou se potkáváme od rána do večera. A v noci? V noci hlídají náš pohodlný a bezpečný spánek. Elektronika nebo noviny, které čtete, auto, které řídíte, letadlo či vlak, kterými cestujete, jídlo, které jíte, a šaty, které oblékáte, jsou dostupné díky tomu, že jsme vyřešili, jak cestovat po oceánech bez vyznačených tras… nezmapovaných kontinentech… nekonečném vesmíru...

Budeme hrdě hledět do budoucnosti! Vždyť naše město je rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. Každý zájemce o vesmír si najde své – těšit se můžete na hackatony, přednášky, happeningy, polootevřené i úplně otevřené dveře, stejně jako nejrůznější taškařice.

Copernicus Hackathon Cílem soutěže je během 24 hodin vymyslet prototyp produktu či služby s byznysovým potenciálem využívající družicová data programu Copernicus.

picoBalloon Challenge Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna…

Dveře vesmíru dokořán Společnosti - Frentech Aerospace, G.L.Electronic, SAB Aerospace - podnikající v kosmickém průmyslu odkrývají své zákulisí. Registrujte se na www.brnospacedays.cz

Seminář Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí Cílem je seznámit české uživatele se službami poskytovanými Evropským centrem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), ukázat přínosy a možnosti využití.

Fuck Up Night Brno – Space Special vol. 2 Druhý speciál nezdarů v inovacích a podnikání se vším, co se dá vystřelit do vesmíru anebo už letá na oběžné dráze.

Future Gate Sci-fi Film Festival Přijďte se podívat na filmy a dokumenty: Voyager: Hranice vesmíru, Kovboj Bebop: Lovec odměn, Prospektor, Explore: Klíč k cestě na Mars 3D, Gattaca, Červený trpaslík (maraton), koncert PFO. Více na www.futuregate.cz

Detailní program najdete na www.brnospacedays.cz anebo www.hvezdarna.cz

Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky navazují na Czech Space Year 2018 také 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a první československé umělé družice Magion 1. Na organizaci spolupracují tyto instituce a společnosti: Czechinvest, ESA BIC, Frentech Aerospace, Future Gate Sci-fi Film Festival, G.L.Electronic, Hvězdárna a planetárium Brno, Jihomoravské inovační centrum, L.K. Engineering, Ministerstvo dopravy České republiky, Ministerstvo životního prostředí České republiky, S.A.B. Aerospace, Sobriety, statutární město Brno, SOSA - Slovak Organisation for Space Activities, úřad Jihomoravského kraje.

Součástí projektu Jihomoravský kraj fandí vědě 2019.

121274.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »