Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bude astronauty na Měsíci ohrožovat statická elektřina?

Bude astronauty na Měsíci ohrožovat statická elektřina?

moon_base.jpg
Tým amerických vědců zjistil, že měsíční povrch může být nabitý statickou elektřinou až na několik tisíc voltů. Měsíční „osadníci“ by mohli dostávat nepříjemné rány – a to doslova. Mohlo by je ohrožovat vysokonapěťové jiskření statické elektřiny.

Elektrostatická elektřina může značně zkomplikovat dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci a činnost měsíčních základen. Elektrické výboje mohou vyřadit z provozu elektronická zařízení - včetně monitorů, kosmických vozítek nebo i hlavních dveří měsíční základny. Velký vliv by elektrostatická elektřina měla i na oblaka měsíčního prachu, který by pak ucpal přístroje. A co je nejhorší? Špatné „kosmické počasí“ může ohrozit i životy astronautů, protože k výpadkům může dojít v okamžiku, kdy by je měly přístroje varovat a oni by se nemohli účinně chránit před radiací.

Ale ne pro každého je tato zpráva špatná. „Já jsem velmi šťastný, že se tento výzkum uskutečnil,“ řekl Dale Ferguson (Marshall Space Flight Center, Alabama). „Údaje o povrchovém napětí na Měsíci nám velice chyběly."

Podle Jaspera Halekasa (University of California, Berkeley) a jeho spolupracovníků by se měsíční povrch mohl nabíjet od elektricky nabitých částic slunečního větru. Tento proces odhalila sonda Lunar Prospector, která obíhala okolo Měsíce v letech 1998 a 1999. Vědci zjistili, že na povrchu Měsíce může elektrostatické pole dosahovat hodnoty až 4.500 V (napětí není pro člověka tak nebezpečné, protože zabíjí el. proud).

„To je více než dost k napáchání velkých škod, i když elektrostatické pole působí jen na malé vzdálenosti,“ říká Halekas. Astronauty by mohl chránit kryt nebo oblek, ale „zranitelný“ by byl jakýkoliv kovový předmět.

Halekas je ve svých závěrech opatrný, protože zatím bylo elektrické pole pozorováno nad rozsáhlými oblastmi, takže hodnoty lokálních elektrických polí na měsíčním povrchu zatím nejsou známy.

Dvě situace mohou vést k takto vysoce nabitému měsíčnímu povrchu. Nejprve, když Měsíc prochází geomagnetickým polem Země, které je tvarované slunečním větrem. Podruhé je to během „slunečních bouří“, kdy se při erupci proudy vysokoenergických částic pohybují ze Slunce do meziplanetárního prostoru.

Vědci byli překvapeni, že nabité oblasti našli také na osvětlené straně Měsíce. Na základě teoretických předpokladů by mělo být pouze na neosvětlené (noční) straně Měsíce.

Jak chránit astronauty?
Průchod Měsíce geomagnetickým polem Země je předpověditelný, ale sluneční erupce ne. Pro odhalení erupcí astronauti potřebují elektronická zařízení. Pokud ale bude měsíční povrch nabitý na tisíce voltů, přístroje přestanou pracovat. Tedy v době, kdy budou nejvíce potřebné.

Sluneční erupce způsobují škody i na Zemi - ruší telekomunikační signály, vyřazují z činnosti satelity apod. Ve vesmíru mohou být tyto účinky ještě víc znepokojující. Pobyt venku na měsíčním povrch během silné spršky částic ze sluneční erupce by pro astronauta mohl být smrtelný.

Podle Fergusona je situace na Měsíci velmi podobá stavu satelitů během slunečních erupcí. A ty jsou v současnosti na povrchu již chráněny speciálním materiálem.

Daleko větším problémem na elektricky nabitém povrchu Měsíce by byl prach. Nabité částečky prachu se navzájem odpuzují. To by mohlo způsobit, že by stoupaly nahoru a vytvořily oblaka.

„Vznášející se prach byl pozorován při misích Apollo,“ říká Halekas. Teprve nyní to můžeme vysvětlit. Měsíční prach je velmi „tvrdým oříškem“. „Na všem ulpí a je velmi jemný, takže vše zalepí,“ říká Halekas. Dokonce ucpával vysavač a astronautům na Apollu chvíli trvalo, než měli svou kosmickou loď čistou.

Zdroj: www.nature.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »