Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bude astronauty na Měsíci ohrožovat statická elektřina?

Bude astronauty na Měsíci ohrožovat statická elektřina?

moon_base.jpg
Tým amerických vědců zjistil, že měsíční povrch může být nabitý statickou elektřinou až na několik tisíc voltů. Měsíční „osadníci“ by mohli dostávat nepříjemné rány – a to doslova. Mohlo by je ohrožovat vysokonapěťové jiskření statické elektřiny.

Elektrostatická elektřina může značně zkomplikovat dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci a činnost měsíčních základen. Elektrické výboje mohou vyřadit z provozu elektronická zařízení - včetně monitorů, kosmických vozítek nebo i hlavních dveří měsíční základny. Velký vliv by elektrostatická elektřina měla i na oblaka měsíčního prachu, který by pak ucpal přístroje. A co je nejhorší? Špatné „kosmické počasí“ může ohrozit i životy astronautů, protože k výpadkům může dojít v okamžiku, kdy by je měly přístroje varovat a oni by se nemohli účinně chránit před radiací.

Ale ne pro každého je tato zpráva špatná. „Já jsem velmi šťastný, že se tento výzkum uskutečnil,“ řekl Dale Ferguson (Marshall Space Flight Center, Alabama). „Údaje o povrchovém napětí na Měsíci nám velice chyběly."

Podle Jaspera Halekasa (University of California, Berkeley) a jeho spolupracovníků by se měsíční povrch mohl nabíjet od elektricky nabitých částic slunečního větru. Tento proces odhalila sonda Lunar Prospector, která obíhala okolo Měsíce v letech 1998 a 1999. Vědci zjistili, že na povrchu Měsíce může elektrostatické pole dosahovat hodnoty až 4.500 V (napětí není pro člověka tak nebezpečné, protože zabíjí el. proud).

„To je více než dost k napáchání velkých škod, i když elektrostatické pole působí jen na malé vzdálenosti,“ říká Halekas. Astronauty by mohl chránit kryt nebo oblek, ale „zranitelný“ by byl jakýkoliv kovový předmět.

Halekas je ve svých závěrech opatrný, protože zatím bylo elektrické pole pozorováno nad rozsáhlými oblastmi, takže hodnoty lokálních elektrických polí na měsíčním povrchu zatím nejsou známy.

Dvě situace mohou vést k takto vysoce nabitému měsíčnímu povrchu. Nejprve, když Měsíc prochází geomagnetickým polem Země, které je tvarované slunečním větrem. Podruhé je to během „slunečních bouří“, kdy se při erupci proudy vysokoenergických částic pohybují ze Slunce do meziplanetárního prostoru.

Vědci byli překvapeni, že nabité oblasti našli také na osvětlené straně Měsíce. Na základě teoretických předpokladů by mělo být pouze na neosvětlené (noční) straně Měsíce.

Jak chránit astronauty?
Průchod Měsíce geomagnetickým polem Země je předpověditelný, ale sluneční erupce ne. Pro odhalení erupcí astronauti potřebují elektronická zařízení. Pokud ale bude měsíční povrch nabitý na tisíce voltů, přístroje přestanou pracovat. Tedy v době, kdy budou nejvíce potřebné.

Sluneční erupce způsobují škody i na Zemi - ruší telekomunikační signály, vyřazují z činnosti satelity apod. Ve vesmíru mohou být tyto účinky ještě víc znepokojující. Pobyt venku na měsíčním povrch během silné spršky částic ze sluneční erupce by pro astronauta mohl být smrtelný.

Podle Fergusona je situace na Měsíci velmi podobá stavu satelitů během slunečních erupcí. A ty jsou v současnosti na povrchu již chráněny speciálním materiálem.

Daleko větším problémem na elektricky nabitém povrchu Měsíce by byl prach. Nabité částečky prachu se navzájem odpuzují. To by mohlo způsobit, že by stoupaly nahoru a vytvořily oblaka.

„Vznášející se prach byl pozorován při misích Apollo,“ říká Halekas. Teprve nyní to můžeme vysvětlit. Měsíční prach je velmi „tvrdým oříškem“. „Na všem ulpí a je velmi jemný, takže vše zalepí,“ říká Halekas. Dokonce ucpával vysavač a astronautům na Apollu chvíli trvalo, než měli svou kosmickou loď čistou.

Zdroj: www.nature.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »