Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bude astronauty na Měsíci ohrožovat statická elektřina?

Bude astronauty na Měsíci ohrožovat statická elektřina?

moon_base.jpg
Tým amerických vědců zjistil, že měsíční povrch může být nabitý statickou elektřinou až na několik tisíc voltů. Měsíční „osadníci“ by mohli dostávat nepříjemné rány – a to doslova. Mohlo by je ohrožovat vysokonapěťové jiskření statické elektřiny.

Elektrostatická elektřina může značně zkomplikovat dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci a činnost měsíčních základen. Elektrické výboje mohou vyřadit z provozu elektronická zařízení - včetně monitorů, kosmických vozítek nebo i hlavních dveří měsíční základny. Velký vliv by elektrostatická elektřina měla i na oblaka měsíčního prachu, který by pak ucpal přístroje. A co je nejhorší? Špatné „kosmické počasí“ může ohrozit i životy astronautů, protože k výpadkům může dojít v okamžiku, kdy by je měly přístroje varovat a oni by se nemohli účinně chránit před radiací.

Ale ne pro každého je tato zpráva špatná. „Já jsem velmi šťastný, že se tento výzkum uskutečnil,“ řekl Dale Ferguson (Marshall Space Flight Center, Alabama). „Údaje o povrchovém napětí na Měsíci nám velice chyběly."

Podle Jaspera Halekasa (University of California, Berkeley) a jeho spolupracovníků by se měsíční povrch mohl nabíjet od elektricky nabitých částic slunečního větru. Tento proces odhalila sonda Lunar Prospector, která obíhala okolo Měsíce v letech 1998 a 1999. Vědci zjistili, že na povrchu Měsíce může elektrostatické pole dosahovat hodnoty až 4.500 V (napětí není pro člověka tak nebezpečné, protože zabíjí el. proud).

„To je více než dost k napáchání velkých škod, i když elektrostatické pole působí jen na malé vzdálenosti,“ říká Halekas. Astronauty by mohl chránit kryt nebo oblek, ale „zranitelný“ by byl jakýkoliv kovový předmět.

Halekas je ve svých závěrech opatrný, protože zatím bylo elektrické pole pozorováno nad rozsáhlými oblastmi, takže hodnoty lokálních elektrických polí na měsíčním povrchu zatím nejsou známy.

Dvě situace mohou vést k takto vysoce nabitému měsíčnímu povrchu. Nejprve, když Měsíc prochází geomagnetickým polem Země, které je tvarované slunečním větrem. Podruhé je to během „slunečních bouří“, kdy se při erupci proudy vysokoenergických částic pohybují ze Slunce do meziplanetárního prostoru.

Vědci byli překvapeni, že nabité oblasti našli také na osvětlené straně Měsíce. Na základě teoretických předpokladů by mělo být pouze na neosvětlené (noční) straně Měsíce.

Jak chránit astronauty?
Průchod Měsíce geomagnetickým polem Země je předpověditelný, ale sluneční erupce ne. Pro odhalení erupcí astronauti potřebují elektronická zařízení. Pokud ale bude měsíční povrch nabitý na tisíce voltů, přístroje přestanou pracovat. Tedy v době, kdy budou nejvíce potřebné.

Sluneční erupce způsobují škody i na Zemi - ruší telekomunikační signály, vyřazují z činnosti satelity apod. Ve vesmíru mohou být tyto účinky ještě víc znepokojující. Pobyt venku na měsíčním povrch během silné spršky částic ze sluneční erupce by pro astronauta mohl být smrtelný.

Podle Fergusona je situace na Měsíci velmi podobá stavu satelitů během slunečních erupcí. A ty jsou v současnosti na povrchu již chráněny speciálním materiálem.

Daleko větším problémem na elektricky nabitém povrchu Měsíce by byl prach. Nabité částečky prachu se navzájem odpuzují. To by mohlo způsobit, že by stoupaly nahoru a vytvořily oblaka.

„Vznášející se prach byl pozorován při misích Apollo,“ říká Halekas. Teprve nyní to můžeme vysvětlit. Měsíční prach je velmi „tvrdým oříškem“. „Na všem ulpí a je velmi jemný, takže vše zalepí,“ říká Halekas. Dokonce ucpával vysavač a astronautům na Apollu chvíli trvalo, než měli svou kosmickou loď čistou.

Zdroj: www.nature.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen a hvězdokupy

Jak se kometa Wirtanen pomalu blíží k Zemi, na obloze se zároveň přibližuje k nejkrásnější části své oblohové poutě - ke hvězdokupám Hyády a Plejády v souhvězdí Býka.Počasí bylo ovšem mizerné a musel jsem využít pouhých 17 minut na celkové hloubkové snímání. To nebylo zdaleka dost pro hezký čistý obrázek i s mlhovinami, nicméně aspoň jsou tam všechny tři objekty pěkně výrazné. Kometa je nyní úhlově už dvakrát větší jak Měsíc v úplňku a ještě "roste". V neděli 16. prosince bude při svém největším přiblížení právě u fotogenických Plejád...

Další informace »