Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bude mít Japonsko pilotovanou kosmickou loď?

Bude mít Japonsko pilotovanou kosmickou loď?

Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabiny
Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabiny
Japonská kosmická agentura je velmi iniciativní v oblasti zajištění realizace vlastní pilotované kosmonautiky. Navrhuje modifikaci doposud používané nákladní lodi určené k zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS na pilotovanou kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na oběžnou dráhu, a to zhruba do roku 2025.

Jestliže bude tento návrh schválen japonskou vládou, vývoj kosmické lodi by mohl následovat v postupných krocích. Japonsko již demonstrovalo kvality své zásobovací lodi HTV (H-2 Transfer Vehicle), která může dopravovat náklad a experimenty na palubu kosmické stanice. Její další varianta může být zdokonalena tak, že bude opatřena návratovou sekcí, která by mohla přistávat na Zemi a dopravovat náklad z kosmické stanice zpět na zemský povrch.

Japonská kosmická agentura JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) plánuje do konce roku 2016 vypuštění sedmi zásobovacích lodí HTV s nákladem ke kosmické stanici. Dvě zásobovací lodě své lety již úspěšně absolvovaly v letech 2009 a 2011, pět dalších bude vypuštěno v příštích 5 letech (jeden start ročně). Start nejbližší zásobovací lodě HTV-3 (Kounotori-3) je zatím naplánován na polovinu roku 2012.

Vedení kosmické agentury JAXA veřejně vyhlásilo HTV jako základ pro pilotovanou kosmickou loď, která bude schopna dopravit japonské kosmonauty na oběžnou dráhu kolem Země do roku 2025. Avšak tento záměr vyžaduje souhlas japonských zákonodárců a podporu financování vládní agentury JAXA. Současné finanční prostředky Japonska jdou přednostně na odstranění škod po zemětřesení a vlnách tsunami z března 2011, což se projevilo i v rozpočtu organizace JAXA.

Keiji Tachikawa, ředitel organizace JAXA prohlásil, že vývoj návratové kosmické lodi pro pilotované lety na základě HTV by byl dalším technologickým krokem potřebným k vytvoření japonského pilotovaného kosmického programu a vlastní kosmické lodi.

Jeden z návrhů japonské pilotované kosmické lodi
Jeden z návrhů japonské pilotované kosmické lodi
"Jestliže můžeme HTV překonstruovat pro zajištění přepravy nákladu z vesmíru na Zemi, předpokládáme, že budeme schopni ji přepracovat i pro pilotované lety," říká Keiji Tachikawa. "Avšak rozhodnutí, zda ano či ne, závisí na japonské vládě. Než se vydáme tímto směrem, musí nám k tomu dát japonské vedení zelenou."

Japonská kosmonautika nyní směřuje k finančnímu roku 2017, který končí v březnu 2018, kdy by se měl uskutečnit první let zásobovací lodi HTV-R, vybavené hermetizovanou návratovou kabinou pro přepravu nákladu. Při každém letu bude schopna dopravit z kosmické stanice zpět na Zemi náklad o hmotnosti asi 1600 kg.

Prodloužení životnosti stanice ISS do roku 2020 (možná až do roku 2028) bude vyžadovat mnohem více provozních prostředků od zúčastněných států. Japonsko plánuje pokračování nejen v zásobování stanice pomocí nákladní lodi HTV, ale i v přepravě nákladu z ISS na Zemi.

Zásobovací loď HTV je zatím likvidována i s odpadem na palubě po oddělení od kosmické stanice ISS navedením na kontrolovaný zánik v atmosféře v oblasti nad Pacifikem.

JAXA předpokládá, že návratová kabina tvaru vztlakového tělesa v programu HTV-R umožní přesné přistání na padácích na vodní hladině ve vybraných oblastech oceánu.

Jestliže se Japonsko rozhodne provozovat pilotovanou kosmonautiku, technici a konstruktéři budou muset rovněž upravit používanou nosnou raketu H-2B pro starty v rámci pilotovaných letů nebo vyvinout novou nosnou raketu. Technici již prověřují spolehlivost zdokonaleného vodíkového motoru LE-7A, používaného na raketě H-2B. Raketa pro lety s posádkou bude také opatřena záchranným systémem, který bude nutno vyvinout.

Zdroj: www.spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »