Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bude mít Japonsko pilotovanou kosmickou loď?

Bude mít Japonsko pilotovanou kosmickou loď?

Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabiny
Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabiny
Japonská kosmická agentura je velmi iniciativní v oblasti zajištění realizace vlastní pilotované kosmonautiky. Navrhuje modifikaci doposud používané nákladní lodi určené k zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS na pilotovanou kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na oběžnou dráhu, a to zhruba do roku 2025.

Jestliže bude tento návrh schválen japonskou vládou, vývoj kosmické lodi by mohl následovat v postupných krocích. Japonsko již demonstrovalo kvality své zásobovací lodi HTV (H-2 Transfer Vehicle), která může dopravovat náklad a experimenty na palubu kosmické stanice. Její další varianta může být zdokonalena tak, že bude opatřena návratovou sekcí, která by mohla přistávat na Zemi a dopravovat náklad z kosmické stanice zpět na zemský povrch.

Japonská kosmická agentura JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) plánuje do konce roku 2016 vypuštění sedmi zásobovacích lodí HTV s nákladem ke kosmické stanici. Dvě zásobovací lodě své lety již úspěšně absolvovaly v letech 2009 a 2011, pět dalších bude vypuštěno v příštích 5 letech (jeden start ročně). Start nejbližší zásobovací lodě HTV-3 (Kounotori-3) je zatím naplánován na polovinu roku 2012.

Vedení kosmické agentury JAXA veřejně vyhlásilo HTV jako základ pro pilotovanou kosmickou loď, která bude schopna dopravit japonské kosmonauty na oběžnou dráhu kolem Země do roku 2025. Avšak tento záměr vyžaduje souhlas japonských zákonodárců a podporu financování vládní agentury JAXA. Současné finanční prostředky Japonska jdou přednostně na odstranění škod po zemětřesení a vlnách tsunami z března 2011, což se projevilo i v rozpočtu organizace JAXA.

Keiji Tachikawa, ředitel organizace JAXA prohlásil, že vývoj návratové kosmické lodi pro pilotované lety na základě HTV by byl dalším technologickým krokem potřebným k vytvoření japonského pilotovaného kosmického programu a vlastní kosmické lodi.

Jeden z návrhů japonské pilotované kosmické lodi
Jeden z návrhů japonské pilotované kosmické lodi
"Jestliže můžeme HTV překonstruovat pro zajištění přepravy nákladu z vesmíru na Zemi, předpokládáme, že budeme schopni ji přepracovat i pro pilotované lety," říká Keiji Tachikawa. "Avšak rozhodnutí, zda ano či ne, závisí na japonské vládě. Než se vydáme tímto směrem, musí nám k tomu dát japonské vedení zelenou."

Japonská kosmonautika nyní směřuje k finančnímu roku 2017, který končí v březnu 2018, kdy by se měl uskutečnit první let zásobovací lodi HTV-R, vybavené hermetizovanou návratovou kabinou pro přepravu nákladu. Při každém letu bude schopna dopravit z kosmické stanice zpět na Zemi náklad o hmotnosti asi 1600 kg.

Prodloužení životnosti stanice ISS do roku 2020 (možná až do roku 2028) bude vyžadovat mnohem více provozních prostředků od zúčastněných států. Japonsko plánuje pokračování nejen v zásobování stanice pomocí nákladní lodi HTV, ale i v přepravě nákladu z ISS na Zemi.

Zásobovací loď HTV je zatím likvidována i s odpadem na palubě po oddělení od kosmické stanice ISS navedením na kontrolovaný zánik v atmosféře v oblasti nad Pacifikem.

JAXA předpokládá, že návratová kabina tvaru vztlakového tělesa v programu HTV-R umožní přesné přistání na padácích na vodní hladině ve vybraných oblastech oceánu.

Jestliže se Japonsko rozhodne provozovat pilotovanou kosmonautiku, technici a konstruktéři budou muset rovněž upravit používanou nosnou raketu H-2B pro starty v rámci pilotovaných letů nebo vyvinout novou nosnou raketu. Technici již prověřují spolehlivost zdokonaleného vodíkového motoru LE-7A, používaného na raketě H-2B. Raketa pro lety s posádkou bude také opatřena záchranným systémem, který bude nutno vyvinout.

Zdroj: www.spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »