Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Černá skříňka pro raketoplány

Černá skříňka pro raketoplány

cerna_skrinka_2.jpg
Americká společnost Aerospace Corporation, která má své sídlo v El Segondo (Kalifornie, USA) a NASA uzavřely dohodu o realizaci návrhu a výroby neobyčejného kosmického zařízení. Jedná se o tzv. černou skříňku pro pilotované kosmické lodě včetně raketoplánů, která bude schopna samostatného návratu na Zemi při havárii kosmické lodě.

Toto zařízení, jehož obdobu známe z letecké dopravy, je označováno zkratkou REBR (Reentry Breakup Recorder - záznamník havárie při návratu). Přestože se jedná o velice malé zařízení o průměru 0,3 m a hmotnosti necelého jednoho kilogramu, bude schopno absolvovat samostatný sestup zemskou atmosférou.

cerna_skrinka_1.jpg

Za letu bude toto zařízení ve tvaru kužele upevněno na vnějším povrchu kosmické lodě. Během nejdůležitější fáze sestupu budou speciální mikrodetektory o hmotnosti pouhých několika gramů shromažďovat data o teplotě, tlaku a dalších parametrech okolního prostředí (plazmy v okolí návratové kabiny) i na povrchu kosmické lodě. Vlastní systém tepelné ochrany zajistí aparatuře bezpečný průlet atmosférou.

Nízko nad zemským povrchem se černá skříňka oddělí od návratové kabiny a zahájí samostatný sestup. V okamžiku oddělení naváže kontakt s telekomunikační družicí na oběžné dráze, přes kterou předá do řídícího centra veškerá naměřená data. Velmi důležité mohou být tyto údaje především při havarijním sestupu raketoplánu či jiné pilotované kosmické lodě. Veškerá data předá zařízení REBR do řídícího centra ještě před dopadem na zemský povrch. V jednom konstrukčním návrhu se počítá s vybavením malým padákem pro bezpečné přistání.

NASA předpokládá, že toto zařízení bude použito u nových amerických kosmických lodí CEV (Crew Exploration Vehicle), které by měly nahradit současné raketoplány. To však není všechno. Po malých konstrukčních úpravách může zařízení sloužit k samostatným výzkumným letům na různých planetách sluneční soustavy. Díky jednoduchosti, minimální hmotnosti a malým finančním nákladům mohou být vyslány desítky těchto miniaturních "výzkumníků" do atmosfér Venuše, Marsu či obřích planet. Pro výzkum Marsu mohou být například vybaveny chemickými a biologickými "minilaboratořemi" za účelem pátrání po stopách současného či minulého života.

cerna_skrinka_3.jpg

Zařízení REBR bude opatřeno tepelným štítem, bateriemi, záznamníkem dat, potřebnými detektory a vysílačem. První zkušební start by se mohl uskutečnit již v roce 2006.

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »