Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Černá skříňka pro raketoplány

Černá skříňka pro raketoplány

cerna_skrinka_2.jpg
Americká společnost Aerospace Corporation, která má své sídlo v El Segondo (Kalifornie, USA) a NASA uzavřely dohodu o realizaci návrhu a výroby neobyčejného kosmického zařízení. Jedná se o tzv. černou skříňku pro pilotované kosmické lodě včetně raketoplánů, která bude schopna samostatného návratu na Zemi při havárii kosmické lodě.

Toto zařízení, jehož obdobu známe z letecké dopravy, je označováno zkratkou REBR (Reentry Breakup Recorder - záznamník havárie při návratu). Přestože se jedná o velice malé zařízení o průměru 0,3 m a hmotnosti necelého jednoho kilogramu, bude schopno absolvovat samostatný sestup zemskou atmosférou.

cerna_skrinka_1.jpg

Za letu bude toto zařízení ve tvaru kužele upevněno na vnějším povrchu kosmické lodě. Během nejdůležitější fáze sestupu budou speciální mikrodetektory o hmotnosti pouhých několika gramů shromažďovat data o teplotě, tlaku a dalších parametrech okolního prostředí (plazmy v okolí návratové kabiny) i na povrchu kosmické lodě. Vlastní systém tepelné ochrany zajistí aparatuře bezpečný průlet atmosférou.

Nízko nad zemským povrchem se černá skříňka oddělí od návratové kabiny a zahájí samostatný sestup. V okamžiku oddělení naváže kontakt s telekomunikační družicí na oběžné dráze, přes kterou předá do řídícího centra veškerá naměřená data. Velmi důležité mohou být tyto údaje především při havarijním sestupu raketoplánu či jiné pilotované kosmické lodě. Veškerá data předá zařízení REBR do řídícího centra ještě před dopadem na zemský povrch. V jednom konstrukčním návrhu se počítá s vybavením malým padákem pro bezpečné přistání.

NASA předpokládá, že toto zařízení bude použito u nových amerických kosmických lodí CEV (Crew Exploration Vehicle), které by měly nahradit současné raketoplány. To však není všechno. Po malých konstrukčních úpravách může zařízení sloužit k samostatným výzkumným letům na různých planetách sluneční soustavy. Díky jednoduchosti, minimální hmotnosti a malým finančním nákladům mohou být vyslány desítky těchto miniaturních "výzkumníků" do atmosfér Venuše, Marsu či obřích planet. Pro výzkum Marsu mohou být například vybaveny chemickými a biologickými "minilaboratořemi" za účelem pátrání po stopách současného či minulého života.

cerna_skrinka_3.jpg

Zařízení REBR bude opatřeno tepelným štítem, bateriemi, záznamníkem dat, potřebnými detektory a vysílačem. První zkušební start by se mohl uskutečnit již v roce 2006.

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »