Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká republika podepsala ujednání Artemis
Adam Denko Vytisknout článek

Česká republika podepsala ujednání Artemis

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský podepisuje ujednání Artemis (vedle sedí šéf NASA Bill Nelson)
Autor: Twitter/Jan Lipavský

Ve středu 3. května 2023 učinila Česká republika další významný krok v historii své kosmonautiky. Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský podepsal mezinárodní dohodu Artemis Accords a Česko se tak stalo 24. státem, který k ní přistoupil. Díky tomu se českému průmyslu a vědě otevírá mnoho nových možností, jak se uplatnit v oblasti dobývání těles Sluneční soustavy a kosmonautice jako takové.

ČR se tak bude podílet na rozvoji průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných objektů. Mezinárodní spolupráce pomůže dostat první ženu na povrch Měsíce a vytvořit na něm místo pro dlouhodobý pobyt člověka.

Dohoda zahrnuje několik bodů, ujednání, kterými se řídí průzkum a využívání vesmíru. Mezi ty nejzajímavější potom patří: sdílení vědeckých poznatků, mírový průzkum vesmírných těles, omezení vesmírného odpadu, pomoc ostatním zemím v nouzových situacích v kosmu nebo zachování historicky cenných míst, jako je například místo přistání Apolla 11 na povrchu Měsíce.

Kresba Petra Ginze zavražděného v Osvětimi byla součástí předávaných darů podpisu ujednání Artemis mezi ČR a NASA. Kresba připomíná sny židovského chlapce, který se chtěl dostat do vesmíru, stejně jako izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul při přistání raketoplánu Columbia, který kopii této kresby vzal na oběžnou dráhu. Připomíná rovněž astronauta NASA Andrewa Feustela, který kromě krtečka vzal i další kresbu Petra Ginze na palubu ISS.
Kresba Petra Ginze zavražděného v Osvětimi byla součástí předávaných darů podpisu ujednání Artemis mezi ČR a NASA. Kresba připomíná sny židovského chlapce, který se chtěl dostat do vesmíru, stejně jako izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul při přistání raketoplánu Columbia, který kopii této kresby vzal na oběžnou dráhu. Připomíná rovněž astronauta NASA Andrewa Feustela, který kromě krtečka vzal i další kresbu Petra Ginze na palubu ISS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Twitter/Michal Václavík
[2] Twitter/Jan Lipavský
[3] NASA.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Ujednání Artemis, Artemis Accords


2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »