Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Český student si při letu Zero-G vyzkouší simulovaný stav beztíže
redakce Vytisknout článek

Český student si při letu Zero-G vyzkouší simulovaný stav beztíže

Stanislav Fořt
Stanislav Fořt
Co prožívají kosmonauti ve stavu beztíže, to si bude moci během parabolického letu Zero-G ve speciálně upraveném Boeingu vyzkoušet i český student Stanislav Fořt. Let proběhne 8. října v rámci slavnostního vyvrcholení celosvětového studentského projektu "Youth Inspiration Program 2011" v Las Vegas ve Spojených státech amerických.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře.

Doprovodný program pro mladé příznivce kosmonautiky se bude konat v rámci každoročních celosvětových oslav Světového kosmického týdne (World Space Week). Součástí akcí bude i téměř dvouhodinový let Zero-G v upraveném dopravním letadle Boeing 727-200, které poletí po speciálně vypočítané parabolické dráze a pasažérům na palubě navodí podobný stav beztíže, jaký zažívají kosmonauti ve volném vesmíru.

Stanislav Fořt
Stanislav Fořt
Studenty do plánované posádky mohl navrhnout každý z více než sedmdesáti států, které pořádají akce ke Světovému kosmickému týdnu. Nakonec organizátoři vybrali jediného kandidáta - osmnáctiletého českého gymnazistu Stanislava Fořta z Dražic na Táborsku, kterého navrhla Česká kosmická kancelář. Ten tak bude při parabolickém letu Zero-G symbolicky zastupovat všechny mladé zájemce o kosmonautiku z celého světa.

"Standa byl do finálové posádky letu ZERO-G nominován na základě konkurzu, který jsme vyhlásili letos v dubnu. Uspěl především díky svému mimořádnému vědeckému talentu a jazykovým schopnostem," říká Milan Halousek, který má v České kosmické kanceláři na starost vzdělávání a práci s mládeží, a dodává: "Myslím, že o tomto mladíkovi ještě v budoucnu uslyšíme. Letos se stal absolutním vítězem celosvětového finále Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice v Polsku a získal i stříbrnou medaili na Mezinárodní fyzikální olympiádě v Thajsku."

Česká kosmická kancelář intenzivně a dlouhodobě podporuje účast českých studentů na vzdělávacích projektech zaměřených na kosmonautiku a další moderní vědní obory s kosmonautikou související. V letošním roce finančně a administrativně podpořila nejen cestu Stanislava Fořta, ale i dalších českých studentů na letní kosmonautické školy, odborné soutěže nebo konference a kongresy do USA, Norska, Německa, Jihoafrické republiky, Rakouska a Francie.

Poznámky pro editory

Světový kosmický týden (World Space Week) vyhlašuje Organizace spojených národů od roku 1999 jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky - vypuštění první umělé družice světa (4. 10. 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. 10. 1967). Celosvětovým organizátorem akcí je mezinárodní nezisková asociace pro světový kosmický týden World Space Week Association (WSWA) sídlící v americkém Houstonu. Mezi významné zástupce této organizace patří například i astronauté Buzz Aldrin (druhý člověk, který se procházel po měsíčním povrchu), Anousheh Ansariová (první vesmírná turistka) nebo herec Tom Hanks.

Hlavním cílem Světového kosmického týdne je představit kosmonautiku jako zajímavý a dynamicky se rozvíjejícího obor, plný překvapení a nových možností, především pro mladou generaci. Do popularizačních a vzdělávacích aktivit Světového kosmického týdne se zapojuje více než 70 zemí z celého světa. V roce 2010 se v rámci programu WSW2010 uskutečnilo 585 akcí v 294 městech 63 zemí. Přednášek, besed, výstav a workshopů se zúčastnilo přes 330 tisíc návštěvníků. Česká republika se akcí Světového kosmického týdne účastní od roku 2002, kdy se koordinace všech národních aktivit ujala Česká kosmická kancelář.

Princip parabolického letu Zero-G (Zero-G = nulová gravitace, stav beztíže):
Parabolický let slouží k simulaci stavu beztíže a k nácviku činností v něm. Tyto lety probíhají ve výšce okolo 10 km nad zemí ve speciálně upraveném dopravním letadle, pohybujícím se po parabolické letové trajektorii. Každá z parabol trvá přibližně 1 minutu, z toho tvoří přibližně 20-25 vteřin beztížný stav.

Parabolický let začíná prudkým stoupáním letadla pod úhlem 45°, při kterém na palubě působí přetížení 1,8 G. Po dosažení určené letové hladiny sníží piloti tah motorů na minimum a na následujících necelých 25 vteřin nastává stav beztíže (přesněji mikrogravitace). Po dokončení parabolické křivky letu jsou opět naplno spuštěny motory a letadlo přechází při přetížení až 1,8 G do dalšího úseku. Úseků se stavem beztíže se uskuteční během jednoho startu většinou 15, což představuje více než 6 minut beztížného stavu.

Pro více informací kontaktujte Českou kosmickou kancelář:

Milan Halousek
Česká kosmická kancelář
Odbor vzdělávání
halousek@czechspace.cz
tel. 602 153 564




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »