Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Český student si při letu Zero-G vyzkouší simulovaný stav beztíže
redakce Vytisknout článek

Český student si při letu Zero-G vyzkouší simulovaný stav beztíže

Stanislav Fořt
Stanislav Fořt
Co prožívají kosmonauti ve stavu beztíže, to si bude moci během parabolického letu Zero-G ve speciálně upraveném Boeingu vyzkoušet i český student Stanislav Fořt. Let proběhne 8. října v rámci slavnostního vyvrcholení celosvětového studentského projektu "Youth Inspiration Program 2011" v Las Vegas ve Spojených státech amerických.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře.

Doprovodný program pro mladé příznivce kosmonautiky se bude konat v rámci každoročních celosvětových oslav Světového kosmického týdne (World Space Week). Součástí akcí bude i téměř dvouhodinový let Zero-G v upraveném dopravním letadle Boeing 727-200, které poletí po speciálně vypočítané parabolické dráze a pasažérům na palubě navodí podobný stav beztíže, jaký zažívají kosmonauti ve volném vesmíru.

Stanislav Fořt
Stanislav Fořt
Studenty do plánované posádky mohl navrhnout každý z více než sedmdesáti států, které pořádají akce ke Světovému kosmickému týdnu. Nakonec organizátoři vybrali jediného kandidáta - osmnáctiletého českého gymnazistu Stanislava Fořta z Dražic na Táborsku, kterého navrhla Česká kosmická kancelář. Ten tak bude při parabolickém letu Zero-G symbolicky zastupovat všechny mladé zájemce o kosmonautiku z celého světa.

"Standa byl do finálové posádky letu ZERO-G nominován na základě konkurzu, který jsme vyhlásili letos v dubnu. Uspěl především díky svému mimořádnému vědeckému talentu a jazykovým schopnostem," říká Milan Halousek, který má v České kosmické kanceláři na starost vzdělávání a práci s mládeží, a dodává: "Myslím, že o tomto mladíkovi ještě v budoucnu uslyšíme. Letos se stal absolutním vítězem celosvětového finále Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice v Polsku a získal i stříbrnou medaili na Mezinárodní fyzikální olympiádě v Thajsku."

Česká kosmická kancelář intenzivně a dlouhodobě podporuje účast českých studentů na vzdělávacích projektech zaměřených na kosmonautiku a další moderní vědní obory s kosmonautikou související. V letošním roce finančně a administrativně podpořila nejen cestu Stanislava Fořta, ale i dalších českých studentů na letní kosmonautické školy, odborné soutěže nebo konference a kongresy do USA, Norska, Německa, Jihoafrické republiky, Rakouska a Francie.

Poznámky pro editory

Světový kosmický týden (World Space Week) vyhlašuje Organizace spojených národů od roku 1999 jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky - vypuštění první umělé družice světa (4. 10. 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. 10. 1967). Celosvětovým organizátorem akcí je mezinárodní nezisková asociace pro světový kosmický týden World Space Week Association (WSWA) sídlící v americkém Houstonu. Mezi významné zástupce této organizace patří například i astronauté Buzz Aldrin (druhý člověk, který se procházel po měsíčním povrchu), Anousheh Ansariová (první vesmírná turistka) nebo herec Tom Hanks.

Hlavním cílem Světového kosmického týdne je představit kosmonautiku jako zajímavý a dynamicky se rozvíjejícího obor, plný překvapení a nových možností, především pro mladou generaci. Do popularizačních a vzdělávacích aktivit Světového kosmického týdne se zapojuje více než 70 zemí z celého světa. V roce 2010 se v rámci programu WSW2010 uskutečnilo 585 akcí v 294 městech 63 zemí. Přednášek, besed, výstav a workshopů se zúčastnilo přes 330 tisíc návštěvníků. Česká republika se akcí Světového kosmického týdne účastní od roku 2002, kdy se koordinace všech národních aktivit ujala Česká kosmická kancelář.

Princip parabolického letu Zero-G (Zero-G = nulová gravitace, stav beztíže):
Parabolický let slouží k simulaci stavu beztíže a k nácviku činností v něm. Tyto lety probíhají ve výšce okolo 10 km nad zemí ve speciálně upraveném dopravním letadle, pohybujícím se po parabolické letové trajektorii. Každá z parabol trvá přibližně 1 minutu, z toho tvoří přibližně 20-25 vteřin beztížný stav.

Parabolický let začíná prudkým stoupáním letadla pod úhlem 45°, při kterém na palubě působí přetížení 1,8 G. Po dosažení určené letové hladiny sníží piloti tah motorů na minimum a na následujících necelých 25 vteřin nastává stav beztíže (přesněji mikrogravitace). Po dokončení parabolické křivky letu jsou opět naplno spuštěny motory a letadlo přechází při přetížení až 1,8 G do dalšího úseku. Úseků se stavem beztíže se uskuteční během jednoho startu většinou 15, což představuje více než 6 minut beztížného stavu.

Pro více informací kontaktujte Českou kosmickou kancelář:

Milan Halousek
Česká kosmická kancelář
Odbor vzdělávání
halousek@czechspace.cz
tel. 602 153 564




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou

Další informace »