Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína chystá na tuto sobotu další pilotovaný start
Vít Straka Vytisknout článek

Čína chystá na tuto sobotu další pilotovaný start

Převoz rakety Dlouhý pochod s lodí Shenzhou 9. Autor: spaceflightnow.com
Převoz rakety Dlouhý pochod s lodí Shenzhou 9.
Autor: spaceflightnow.com
Minulou sobotu, tj. 9. června 2012, absolvovala raketa Long March (Dlouhý pochod) 2F převoz z montážní haly na startovní rampu pouštního kosmodromu Jiuquan dlouhý půl druhého kilometru. Převoz značí, že "pilotovaná mise, zahrnující spojení plavidel Shenzhou 9 a Tiangong 1, vstoupila do poslední přípravné fáze," jak uvedla čínská armáda. Tříčlenná posádka lodi má demonstrovat spojení s kosmickou stanicí v manuálním módu.

Převoz 58 metrů vysoké rakety s lodí Shenzhou 9 na vrcholku započal 9. června v 10:30 dopoledne místního času, v 04:30 ráno našeho letního. Raketa poté, než jí byl definitivně povolen start, prošla několikadenním závěrečným testováním. Představitelé čínského kosmického programu uvedli jen, že se startem se počítá v půli června, čínská televize CCTV však o den později zveřejnila datum startu jako sobota 16. června. Na palubě lodi Shenzhou 9 mají sedět tři astronauté (údajně včetně první čínské astronautky) a jejich úkolem bude spojit se se stanicí Tiangong 1, vypuštěné na konci loňského září.

Raketa Dlouhý pochod opouští montážní halu. Autor: spaceflightnow.com
Raketa Dlouhý pochod opouští montážní halu.
Autor: spaceflightnow.com
K Tiangong (Nebeský palác) již zamířila jedna loď, počátkem loňského listopadu se s ním spojila bezpilotní Shenzhou (Boží loď) 8, jež během mise předvedla hned dvě úspěšné automatické spojení s modulem Tiangong. Naproti tomu Shenzhou 9, jejíž start se zítra očekává, má plně využít svůj potenciál lodi s posádkou a demonstrovat precizní manuálně řízené spojení se stanicí, řízená jedním z členů posádky uvnitř. CMSEO, divize čínské armády, jež dohlíží na pilotované lety, uvedla, že posádka úspěšně prošla tréninkem a simulacemi příletu a připojení ke stanici v režimu ručního řízení a je připravena letět. Jak je zvykem, Čína dosud nezveřejnila identitu posádky, předpokládanou délku mise ani přesný letový plán. Podle čínské státní mediální agentury Xinhua má jeden člen posádky po spojení se stanicí pro jistotu zůstat na palubě lodi Shenzhou, zatímco jeho dva kolegové přelezou do modulu Tiangong a budou zde provádět nespecifikované technické a vědecké experimenty.

Loď bude po spojení s modulem Tiangong, velkým asi jako autobus, tvořit 18 metrů dlouhý komplex. Letoví kontroloři již počátkem června vyslali Tiangongu příkazy snížit svoji dráhu (nyní asi 320 kilometrů vysoko) v rámci příprav na přílet lodi.

Mise bude čtvrtým čínským pilotovaným letem. V říjnu 2003 první Číňan Yang Liwei obletěl Zemi, v roce 2005 dva astronauti strávili na oběžné dráze skoro pět dní a v září 2008 uskutečnila tříčlenná posádka Shenzhou 7 první čínskou kosmickou vycházku.

Zdroj:

spaceflightnow.com 10. 6. 2012




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše nad jihozápadním obzorem

Další informace »