Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína chystá na tuto sobotu další pilotovaný start
Vít Straka Vytisknout článek

Čína chystá na tuto sobotu další pilotovaný start

Převoz rakety Dlouhý pochod s lodí Shenzhou 9. Autor: spaceflightnow.com
Převoz rakety Dlouhý pochod s lodí Shenzhou 9.
Autor: spaceflightnow.com
Minulou sobotu, tj. 9. června 2012, absolvovala raketa Long March (Dlouhý pochod) 2F převoz z montážní haly na startovní rampu pouštního kosmodromu Jiuquan dlouhý půl druhého kilometru. Převoz značí, že "pilotovaná mise, zahrnující spojení plavidel Shenzhou 9 a Tiangong 1, vstoupila do poslední přípravné fáze," jak uvedla čínská armáda. Tříčlenná posádka lodi má demonstrovat spojení s kosmickou stanicí v manuálním módu.

Převoz 58 metrů vysoké rakety s lodí Shenzhou 9 na vrcholku započal 9. června v 10:30 dopoledne místního času, v 04:30 ráno našeho letního. Raketa poté, než jí byl definitivně povolen start, prošla několikadenním závěrečným testováním. Představitelé čínského kosmického programu uvedli jen, že se startem se počítá v půli června, čínská televize CCTV však o den později zveřejnila datum startu jako sobota 16. června. Na palubě lodi Shenzhou 9 mají sedět tři astronauté (údajně včetně první čínské astronautky) a jejich úkolem bude spojit se se stanicí Tiangong 1, vypuštěné na konci loňského září.

Raketa Dlouhý pochod opouští montážní halu. Autor: spaceflightnow.com
Raketa Dlouhý pochod opouští montážní halu.
Autor: spaceflightnow.com
K Tiangong (Nebeský palác) již zamířila jedna loď, počátkem loňského listopadu se s ním spojila bezpilotní Shenzhou (Boží loď) 8, jež během mise předvedla hned dvě úspěšné automatické spojení s modulem Tiangong. Naproti tomu Shenzhou 9, jejíž start se zítra očekává, má plně využít svůj potenciál lodi s posádkou a demonstrovat precizní manuálně řízené spojení se stanicí, řízená jedním z členů posádky uvnitř. CMSEO, divize čínské armády, jež dohlíží na pilotované lety, uvedla, že posádka úspěšně prošla tréninkem a simulacemi příletu a připojení ke stanici v režimu ručního řízení a je připravena letět. Jak je zvykem, Čína dosud nezveřejnila identitu posádky, předpokládanou délku mise ani přesný letový plán. Podle čínské státní mediální agentury Xinhua má jeden člen posádky po spojení se stanicí pro jistotu zůstat na palubě lodi Shenzhou, zatímco jeho dva kolegové přelezou do modulu Tiangong a budou zde provádět nespecifikované technické a vědecké experimenty.

Loď bude po spojení s modulem Tiangong, velkým asi jako autobus, tvořit 18 metrů dlouhý komplex. Letoví kontroloři již počátkem června vyslali Tiangongu příkazy snížit svoji dráhu (nyní asi 320 kilometrů vysoko) v rámci příprav na přílet lodi.

Mise bude čtvrtým čínským pilotovaným letem. V říjnu 2003 první Číňan Yang Liwei obletěl Zemi, v roce 2005 dva astronauti strávili na oběžné dráze skoro pět dní a v září 2008 uskutečnila tříčlenná posádka Shenzhou 7 první čínskou kosmickou vycházku.

Zdroj:

spaceflightnow.com 10. 6. 2012




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M1 Krabí mlhovina

Newton 150/750 + ZWO Camera ASI 178

Další informace »