Převoz rakety Dlouhý pochod s lodí Shenzhou 9. Autor: spaceflightnow.comMinulou sobotu, tj. 9. června 2012, absolvovala raketa Long March (Dlouhý pochod) 2F převoz z montážní haly na startovní rampu pouštního kosmodromu Jiuquan dlouhý půl druhého kilometru. Převoz značí, že "pilotovaná mise, zahrnující spojení plavidel Shenzhou 9 a Tiangong 1, vstoupila do poslední přípravné fáze," jak uvedla čínská armáda. Tříčlenná posádka lodi má demonstrovat spojení s kosmickou stanicí v manuálním módu.
Převoz 58 metrů vysoké rakety s lodí Shenzhou 9 na vrcholku započal 9. června v 10:30 dopoledne místního času, v 04:30 ráno našeho letního. Raketa poté, než jí byl definitivně povolen start, prošla několikadenním závěrečným testováním. Představitelé čínského kosmického programu uvedli jen, že se startem se počítá v půli června, čínská televize CCTV však o den později zveřejnila datum startu jako sobota 16. června. Na palubě lodi Shenzhou 9 mají sedět tři astronauté (údajně včetně první čínské astronautky) a jejich úkolem bude spojit se se stanicí Tiangong 1, vypuštěné na konci loňského září.
Raketa Dlouhý pochod opouští montážní halu. Autor: spaceflightnow.comK Tiangong (Nebeský palác) již zamířila jedna loď, počátkem loňského listopadu se s ním spojila bezpilotní Shenzhou (Boží loď) 8, jež během mise předvedla hned dvě úspěšné automatické spojení s modulem Tiangong. Naproti tomu Shenzhou 9, jejíž start se zítra očekává, má plně využít svůj potenciál lodi s posádkou a demonstrovat precizní manuálně řízené spojení se stanicí, řízená jedním z členů posádky uvnitř. CMSEO, divize čínské armády, jež dohlíží na pilotované lety, uvedla, že posádka úspěšně prošla tréninkem a simulacemi příletu a připojení ke stanici v režimu ručního řízení a je připravena letět.
Jak je zvykem, Čína dosud nezveřejnila identitu posádky, předpokládanou délku mise ani přesný letový plán. Podle čínské státní mediální agentury Xinhua má jeden člen posádky po spojení se stanicí pro jistotu zůstat na palubě lodi Shenzhou, zatímco jeho dva kolegové přelezou do modulu Tiangong a budou zde provádět nespecifikované technické a vědecké experimenty.
Loď bude po spojení s modulem Tiangong, velkým asi jako autobus, tvořit 18 metrů dlouhý komplex. Letoví kontroloři již počátkem června vyslali Tiangongu příkazy snížit svoji dráhu (nyní asi 320 kilometrů vysoko) v rámci příprav na přílet lodi.
Mise bude čtvrtým čínským pilotovaným letem. V říjnu 2003 první Číňan Yang Liwei obletěl Zemi, v roce 2005 dva astronauti strávili na oběžné dráze skoro pět dní a v září 2008 uskutečnila tříčlenná posádka Shenzhou 7 první čínskou kosmickou vycházku.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Vznikala za počasí -2°C bezvětří téměř ideální. Kometa zaznamenaná přibližně na 1/3 vzdálenosti mezi hvězdou Markab k Sheatu v Pegase přesněji
RA/DEC 23h 07m +19°51' Jasností mi připomíná časy s podzimním Lemmonem někdy na přelomu září a října