Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čína zahájí budování vlastní kosmické stanice v roce 2021

Čína zahájí budování vlastní kosmické stanice v roce 2021

Představa nové čínské modulové kosmické stanice
Autor: China National Space Administration

Čínská kosmická agentura CNSA plánuje vybudovat novou kosmickou stanici Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3), která bude uvedena do provozu impozantním postupem: ambiciózní časový program 11 plánovaných startů bude soustředěn do pouhých dvou roků. Když bude vesmírná stanice o hmotnosti 66 tun dokončena, bude hostit posádky v počtu tří kosmonautů na pobyty v trvání šesti měsíců. Životnost stanice se plánuje na dobu 10 roků, než bude navedena k zániku v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Nová stanice je navržená pro zahájení vesmírného výzkumu na její palubě v roce 2023. Celkem bude poskládána z trojice modulů: hlavní modul Tianhe představuje obyvatelný prostor a další dva moduly Ventyan a Mentyan jsou navrženy k provádění experimentů v rámci spolupráce s vědci celého světa. Bude zde možné zkoumat všechno od kosmických technologií až po biologické experimenty v prostředí mikrogravitace.

Čínská vesmírná stanice bude mít podobu písmene T s výrazným centrálním modulem, na který budou z každé strany připojeny laboratorní segmenty a bude tak připomínat dřívější ruskou kosmickou stanici MIR. Během výstavby se také plánují čtyři pilotované mise lodi Shenzhou a čtyři lety nákladních lodí Tianzhou.

Pokud všechno půjde tak, jak je plánováno, první modul by mohl být vypuštěn v prvním čtvrtletí roku 2022 pomocí těžké nosné rakety Long March 5B, která poprvé úspěšně odstartovala v této variantě počátkem května 2020, kdy vynesla na protáhlou eliptickou dráhu kolem Země ke zkušebnímu letu budoucí novou kosmickou loď pro lety na oběžnou dráhu, a také k Měsíci.

Speciálně pro tento typ startů konstruktéři vyvinuli nový aerodynamický kryt o délce 20,5 metru s průměrem 5,2 metru. Celá raketa bude 53,7 metrů vysoká s centrálním stupněm o průměru 5 metrů, na který jsou umístěny čtyři pomocné motory, každý o průměru 3,35 metru. Raketa Dlouhý pochod-5B využívá jako palivo kerosin, kapalný vodík a kapalný kyslík. Startovací hmotnost je 849 tun a na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést okolo 25 tun nákladu.

Čínská kosmická agentura oznámila plán výběru zatím poslední skupiny kosmonautů na červenec 2020. V souladu s nedávným prohlášením bude výběr vůbec poprvé zahrnovat skupinu civilních vědeckých pracovníků a inženýrů, nejen vojenské osazenstvo z řad čínské armády.

Pravděpodobný vzhled čínského kosmického teleskopu Xuntian Autor: Twitter
Pravděpodobný vzhled čínského kosmického teleskopu Xuntian
Autor: Twitter
Kromě této nové kosmické stanice Čína rovněž plánuje vypuštění nového kosmického teleskopu s názvem Xuntian. Bude mít stejnou velikost primárního zrcadla jako Hublleův kosmický teleskop HST, avšak bude schopen pořizovat snímky se širším zorným polem při pohledu na oblohu. Nový dalekohled bude sdílet stejnou oběžnou dráhu jako kosmická stanice (výška zhruba 340-450 kilometrů se sklonem 43°), což dalekohledu umožní občas se ke stanici připojit pro případné opravy a úpravy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tchien-kung 3, Nová čínská kosmická stanice


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »