Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínská družice k výzkumu Slunce

Čínská družice k výzkumu Slunce

cinske_SOHO_v.jpg
Čínská kosmonautika se postupně rozvíjí. Na svém kontě má desítky umělých družic, vypuštěných vlastními nosnými raketami. V říjnu 2003 se na palubě kosmické lodi Shen Zhou - 5 vydal na oběžnou dráhu kolem Země první čínský kosmonaut Yang Li-wej. Dalším krokem bude v roce 2005 vypuštění kosmické lodi Shen Zhou - 6 se dvěma kosmonauty na palubě, kteří stráví na oběžné dráze přibližně 5krát delší dobu než první čínský kosmonaut, tj. asi 5 dnů.

Čína se chce věnovat i výzkumu sluneční soustavy pomocí automatických kosmických sond. O připravované čínské sondě k Měsíci jsme na těchto stránkách informovali v článku: Čínská sonda k Měsíci. Její start by se měl uskutečnit na přelomu let 2006-2007. V další fázi se uvažuje o výzkumu planety Mars.

Dalším tělesem sluneční soustavy, kterému se chce Čína věnovat, je Slunce. Již v červnu 1998 byl oznámen plán na vypuštění astronomické družice (slunečního dalekohledu), vyrobené ve spolupráci s německými odborníky. Dalekohled svým tvarem připomíná družici SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která byla vypuštěna 2. 12. 1995 a navedena na oběžnou dráhu kolem tzv. Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země. Tento bod leží ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země směrem ke Slunci. Odtud může družice nepřetržitě sledovat projevy sluneční aktivity. Družice SOHO stále funguje a nedávno její provozovatelé (NASA a ESA) prodloužili její činnost do roku 2007.

Start čínské družice ke sledování Slunce byl původně naplánován na období 2003 až 2005. Cena družice se odhaduje na 60 miliónů dolarů. Bude vybavena dalekohledem o průměru 1 metr a bude pořizovat fotografie Slunce s 10krát lepším rozlišením než již zmiňovaná družice SOHO. Hmotnost družice bude činit asi 2 tuny a její životnost se plánuje minimálně na 3 roky.

Jak informoval Ai Guoxiang, ředitel Národní astronomické observatoře a člen Čínské akademie věd, start čínské sluneční družice se uskuteční v období 2006 až 2010. Kolem Země bude obíhat ve výšce 750 km nad zemským povrchem. Kromě dalekohledu o průměru 1 m pro pozorování ve viditelném světle bude vybavena rovněž několika menšími dalekohledy pro pozorování Slunce v oboru rentgenového záření.Zdroj: sinodefence.com a spacedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »