Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínská posádka opět ve vesmíru

Čínská posádka opět ve vesmíru

Shenzhou 7
Shenzhou 7
Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).

Posádku třetí pilotované kosmické lodi v dosavadní historii čínské kosmonautiky tvoří trojice kosmonautů ve složení Zhai Zhigang, Liu Boming a Jing Haipeng. Jeden člen posádky vystoupí na krátkou dobu mimo palubu stanice. Další kosmonaut jej bude jistit z otevřeného výstupního otvoru v orbitálním modulu, připraven kdykoliv pomoci svému kolegovi. Třetí člen posádky se v tu dobu bude nacházet v návratové kabině kosmické lodi Shenzhou 7.


Při výstupu mimo loď bude mít kosmonaut na sobě čínský skafandr Feitian, ostatní členové posádky budou využívat prověřené ruské skafandry Orlan. Na vývoji svého skafandru Čína pracovala 4 roky. Kromě zajištění životních podmínek kosmonauta skafandr zajišťuje ochranu před tzv. kosmickým smetím a nebezpečným kosmickým zářením.

V době kosmické vycházky bude podle oficiálních čínských informací rozmístěno na moři devět sledovacích námořních lodí a ve vzduchu bude 30 letounů. K výstupu by mělo dojít v pátek nebo v sobotu. Předpokládaná délka pobytu kosmonauta mimo loď je 40 minut.

Po startu se dostala kosmická loď na oběžnou dráhu ve výšce 200 až 345 km se sklonem k rovníku 43°. Pomocí raketového motoru byla provedena úprava dráhy - kosmická loď přešla na kruhovou dráhu ve výšce 345 km.

Předpokládaná doba letu je 3 až 4 dny.

Předcházející starty čínských kosmických lodí s posádkou se uskutečnily v letech 2003 a 2005. Čína nyní pracuje na vývoji výkonnější nosné rakety a modulové kosmické stanice.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »