Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínská posádka opět ve vesmíru

Čínská posádka opět ve vesmíru

Shenzhou 7
Shenzhou 7
Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).

Posádku třetí pilotované kosmické lodi v dosavadní historii čínské kosmonautiky tvoří trojice kosmonautů ve složení Zhai Zhigang, Liu Boming a Jing Haipeng. Jeden člen posádky vystoupí na krátkou dobu mimo palubu stanice. Další kosmonaut jej bude jistit z otevřeného výstupního otvoru v orbitálním modulu, připraven kdykoliv pomoci svému kolegovi. Třetí člen posádky se v tu dobu bude nacházet v návratové kabině kosmické lodi Shenzhou 7.


Při výstupu mimo loď bude mít kosmonaut na sobě čínský skafandr Feitian, ostatní členové posádky budou využívat prověřené ruské skafandry Orlan. Na vývoji svého skafandru Čína pracovala 4 roky. Kromě zajištění životních podmínek kosmonauta skafandr zajišťuje ochranu před tzv. kosmickým smetím a nebezpečným kosmickým zářením.

V době kosmické vycházky bude podle oficiálních čínských informací rozmístěno na moři devět sledovacích námořních lodí a ve vzduchu bude 30 letounů. K výstupu by mělo dojít v pátek nebo v sobotu. Předpokládaná délka pobytu kosmonauta mimo loď je 40 minut.

Po startu se dostala kosmická loď na oběžnou dráhu ve výšce 200 až 345 km se sklonem k rovníku 43°. Pomocí raketového motoru byla provedena úprava dráhy - kosmická loď přešla na kruhovou dráhu ve výšce 345 km.

Předpokládaná doba letu je 3 až 4 dny.

Předcházející starty čínských kosmických lodí s posádkou se uskutečnily v letech 2003 a 2005. Čína nyní pracuje na vývoji výkonnější nosné rakety a modulové kosmické stanice.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »