Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínská sonda k Měsíci

Čínská sonda k Měsíci

china-lunarorbiter-bg.jpg
Čína plánuje vypuštění své první kosmické sondy k Měsíci na prosinec 2006. Před rokem prohlásil Sun Laiyan, zástupce ředitele CNSA (China National Space Administration), že sonda bude vypuštěna v prosinci 2007. Došlo tedy k urychlení příprav na vyslání vůbec první čínské kosmické sondy. Její start se uskuteční z kosmodromu Xichang Satellite Launch Center (provincie Sichuan) v jihozápadní Číně.

Luan Enjie, ředitel CNSA a vedoucí lunárního programu informoval, že projekt vypuštění umělé družice Měsíce v sobě zahrnuje 5 základních částí, kterými jsou: vlastní sonda k Měsíci, nosná raketa, kosmodrom, kontrola a řízení letu a dále pozemní zařízení - příprava všech částí programu je v plném proudu. Na realizaci projektu bylo uvolněno 1,4 miliardy yuanů (přibližně 170 miliónů dolarů).

change2.jpg
Projekt první čínské sondy k Měsíci byl nazván "Chang´e Project", samotná sonda obdržela označení Chang´e-1 po první ženě (bohyni), která podle starověkých čínských pohádek letěla na Měsíc. Sonda bude vyrobena na bázi čínské družicové platformy Dongfanghong 3, na kterou budou umístěny vědecké přístroje a další nezbytné technologie.

Sonda bude mít hmotnost 2350 kg a ponese 130 kg užitečného zatížení. Výzkum Měsíce z oběžné dráhy bude probíhat zhruba jeden rok. Start se uskuteční pomocí čínské nosné rakety Long March IIIA. Aparatura sondy bude pořizovat mapu Měsíce včetně trojrozměrných obrázků měsíčního povrchu, bude zjišťovat chemické a mineralogické složení povrchu, určovat strukturu vnitřní stavby Měsíce a během letu ke svému cíli bude studovat prostor mezi Zemí a Měsícem.

Nosná raketa, kosmická sonda a další nezbytné vybavení mají být dohotoveny nejpozději v říjnu 2006. Po nezbytných prověrkách se start uskuteční o dva měsíce později, tedy v prosinci 2006. Důvodem k urychlení příprav vypuštění čínské sondy k Měsíci mohou být i plány Indie, která na období 2007-2008 ohlásila start sondy Chandrayaan-1 a její navedení na polární oběžnou dráhu kolem Měsíce.

V současné době je již vybudováno pozemní řídící středisko, v nejbližší době bude zahájena výstavba a montáž komunikačních antén pro spojení se sondou. Jedna anténa o průměru 50 m bude postavena poblíž Pekingu, druhá o průměru 40 m bude sloužit pro příjem vědeckých dat a bude vybudována v jihozápadní Číně.

Druhou fází bezpilotního výzkumu Měsíce v Číně bude uskutečnění měkkého přistání na měsíčním povrchu (automatická pojízdná laboratoř) do roku 2012. Třetí etapa (do roku 2020) má za úkol provést odběr měsíčních vzorků a dopravit je do pozemních laboratoří k podrobné analýze. Po výzkumu Měsíce se chce Čína zaměřit také na výzkum Marsu. Následovat by měl pilotovaný výzkum Měsíce.

Zdroj: china.org.cn
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »