Čínské průzkumné vozítko je na cestě na Měsíc
Autor: Spaceflightnow.com
Šestapadesát metrů vysoký nosič jménem Dlouhý pochod s kódovým označením 3B v neděli 1. prosince 2013 v 18:30 našeho času zažehnul osm motorů prvního stupně a motory postranní pomocné a zamířil ze své startovací rampy v hornatém terénu provincie S’čchuan na jihozápadě Číny směrem k nebi. Bylo pondělí, půl druhé v noci místního času. V 18:49 již došlo nad Pacifikem k separaci vynášeného nákladu od třetího stupně rakety. Dotyčnou zátěží byla třetí čínská lunární sonda Čchang’e 3. Její předkové, stejnojmenné sondy s čísly 1 a 2, byly vypuštěny v letech 2007 a 2010 a úspěšně zkoumaly z oběžné dráhy povrch Měsíce. Trojka již ale půjde o dva kroky dále – na Měsíci přistane a vysadí zde robota.
Autor: Spaceflightnow.com
Během těchto dnů má sonda celkem třikrát upravit svou příletovou dráhu k Měsíci, než 6. prosince motorem přibrzdí svůj let a vstoupí na jeho oběžnou dráhu. Zde vyčká na příležitost k přistání. Ta má podle plánu mise přijít 14. prosince. Přistávací modul Čchang’e 3 nese motor na biopalivo (modul celkem včetně paliva váží asi 3800 kilogramů), který bude korigovat sestup na lunární povrch posledních 15 kilometrů letu. Sonda je také vybavena terénními senzory, jež budou mapovat povrch pod sebou a počítači sondy, který bude přistání automaticky řídit, pomohou vyhnout se překvapením typu dosednutí na balvan či svah. Čchang’e 3 dosedne svými čtyřmi nohami do měsíčního prachu rychlostí asi 4 m/s, každá noha je chráněna jakýmsi nárazovým absorbérem pro bezpečí robota vevnitř.
Autor: Google Moon/wikipedia
Nějaký čas po přistání Čchang’e 3 vysune do měsíčního prachu malou rampu, po níž sjede na povrch Měsíce robot Jutu opatřený šesti koly.
Pro nás šílené čínské názvy sondy a robota pramení ze staré čínské mytologie. Čchang’e je údajně krásná žena, která už čtyři tisíce let žije na Měsíci. Byla sem vyhnána, jelikož ukradla svému manželovi pilulku nesmrtelnosti. Jutu je velký králík, který jí dělá společnost. Je údajně k nalezení, jak stojí na zadních packách ve stínu skořicovníku.
Jutu v moderní mechanické podobě váží zhruba 140 kilogramů a je poháněn solárními články. Nese nicméně ale i radioisotopové ohřívací jednotky s malými obsahy zřejmě plutonia-238. Je to isotop plutonia, oblíbený při kosmických misích, který svým přirozeným rozpadem uvolňuje teplo, tolik potřebné pro systémy roveru během dvoutýdenních měsíčních nocí, kdy teplota na jeho povrchu klesá k -170 °C (Měsíc totiž nemá pořádnou atmosféru, která by držela teplo).
Co se týče vědecké výbavy, Jutu má k dispozici moderní radary k průzkumu měsíční kůry v malých hloubkách pod povrchem, spektrometry k určování složení měsíčního prachu a kamenů, čtyři kamery, které nám budou zasílat snímky z povrchu Luny v HD rozlišení, či malý optický teleskop k astronomickému pozorování z povrchu Měsíce (kolik to vody na mlýn popíračů přistání na Měsíci – vždyť na pozadí astronautů hvězdy nebyly!).
Autor: ESA
Čchang’e 3 je jistě důležitým krokem Číny do vesmíru. Její lunární program se nyní soustředí na robotické sondy a připravuje do konce desetiletí let, který se vrátí na Zemi se vzorky hornin. Čínští vědci již zkoumají možnosti pilotovaného letu na Měsíc někdy v příští dekádě. Zatím se ale čínský program pilotovaných letů, řízený armádou, věnuje kosmickým stanicím na zemské orbitě.
Pokud se Čchang’e 3 podaří zdárně přistát na Měsíci, půjde o první čínské přistání na nebeském tělese a zároveň o první přistání člověkem vyrobeného plavidla na Měsíci od dob sovětské Luny-24 v roce 1976. Několik amerických sond v posledních letech sice povrchu Měsíce dosáhlo, šlo ale o řízené likvidace (ničivé pády) orbiterů, nikoliv přistání.
Zdroje:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
