Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co nového okolo Phoenixe
Vít Straka Vytisknout článek

Co nového okolo Phoenixe

Pohled z Phoenixe
Pohled z Phoenixe
Životnost sondy byla původně stanovena na pouhé 3 měsíce. Teď už na Marsu funguje bezmála 130 dní a neustále nás má čím překvapit. Její největší úspěch se jí bezpochyby podařil koncem července, kdy definitivně dokázala existenci vody na Marsu. A teď zase přišla s padajícím sněhem a důkazem, že se minerály v minulosti dostaly do kontaktu s tekutou vodou.

Laserový přístroj určený ke zkoumání vlivů atmosféry Marsu na jeho povrch zaregistroval asi 4 km nad sondou sníh, snášející se z mraků. Bohužel se rozpouští ještě předtím, než dopadne na povrch. Vědci nešetřili uznáním. Něco takového na Marsu ještě neviděli, nyní hledají stopy, jestli sníh přece jen nepadá až na povrch planety.

Dalším bezesporu velkým úspěchem v poslední době bylo podání důkazu, že minerály, které zkoumala, kdysi přišly do kontaktu s kapalnou vodou. Byl v nich totiž zásluhou přístrojů TEGA a MECA nalezen uhličitan vápenatý a možná také částečky jílu. Většina uhličitanů a jíl se na Zemi tvoří pouze za přítomnosti kapalné vody. Připomínám, že v přístroji TEGA jsou vzorky rozpáleny až na 1000°C a unikající plyny jsou analyzovány. Při analýze vzorků byl identifikován oxid uhličitý. Teplota v TEGA byla navíc porovnána se známou teplotou, při které se rozkládá uhličitan vápenatý a uvolňuje se oxid uhličitý. Přístroj MECA provádí tzv. mokrou analýzu. Ze Země si s sebou Phoenix přivezl půl kilogramu ledu, který rozpouští na vodu a s tou smíchává vzorky. Při analýze hornin byl pozorován srážecí efekt charakteristický pro uhličitan vápenatý.

Phoenix na Marsu tráví svůj pátý měsíc. Jeho fungování po přistání bylo plánováno pouze na 3 měsíce z toho důvodu, že po tu dobu v této polární oblasti planety vůbec nezapadalo Slunce. Nyní už Phoenix prožívá více než 4hodinové noci, kdy je Slunce pod obzorem, tím pádem jeho solární baterie dodávají čím dál méně energie. Na konci října už jí bude tak málo, že sonda nebude moci používat robotickou paži s lopatkou na sběr vzorků a činnost ukončí pravděpodobně na konci roku. Předtím než k tomu dojde, vědci chtějí aktivovat mikrofon sondy, aby spojení s ní nebylo přerušeno úplně.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »