Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cosmos 1 - epilog
Ivo Míček Vytisknout článek

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.

Ruská kosmonautika, resp. armádní kruhy se snaží získat finanční prostředky,ale je to málo. Tento stav se nutně musí projevit na kvalitě - stačí si vzpomenout na ISS, na turisty, na ukončení/přerušení meziplanetárních výzkumů, na úniky mozků, na stagnaci výroby atd.

Podle oznámení šéfa projektu Louise Friedmana sluneční plachetnice Cosmos 1 se podle všech dosavadních indicií nepodařilo po startu nosné rakety "Vlna" oddělit vyhořelý první stupeň nosné rakety a ta i s družicí dopadla do oblasti Nové země, kde momentálně probíhá pátrání po jejích zbytcích (snad nedopadlo do nějakého gulagu či skladiště starých jaderných lodí a ponorek, stačí jedna katastrofa...).

Neoddělení prvního stupně potvrdila Ruská vesmírná agentura a výrobce rakety - Makejevův úřad pro raketový vývoj. Signály, které byly zachyceny jsou spíše záhadou - podle nich by se naopak družice měla pohybovat po nízké oběžné dráze - proto budou veškerá data ze sledovacích stanic Petropavlovsk (Kamčatka), Majuro (Marshallovy ostrovy) a Panská Ves (Česká republika) znovu analyzována.

V automatickém režimu by mělo dojít právě po čtyřech dnech k automatickému napnutí plachet, ale tato situace je s postupujícím časem stále méně pravděpodobná.

Louis Friedman se ve svém komentáři k událostem zmiňuje o problémech s koordinací týmů v Rusku i v USA a připomíná, že se The Planetary Society podílela na projektech výzkumu Marsu - Mars Polar Lander a Mars Exploration Rovers. Říká: "Nevíme ještě jak, ale víme, že to musíme zkusit znovu!"

Pokud se podaří úspěšně odzkoušet technologii slunečních plachetnic, otevře se lidstvu relativně levný způsob pohybu v meziplanetárním a v budoucnu i v mezihvězdném prostoru.

Clanek o "kosmicke plachetnici": Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!




O autorovi



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »