Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cosmos 1 - epilog
Ivo Míček Vytisknout článek

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.

Ruská kosmonautika, resp. armádní kruhy se snaží získat finanční prostředky,ale je to málo. Tento stav se nutně musí projevit na kvalitě - stačí si vzpomenout na ISS, na turisty, na ukončení/přerušení meziplanetárních výzkumů, na úniky mozků, na stagnaci výroby atd.

Podle oznámení šéfa projektu Louise Friedmana sluneční plachetnice Cosmos 1 se podle všech dosavadních indicií nepodařilo po startu nosné rakety "Vlna" oddělit vyhořelý první stupeň nosné rakety a ta i s družicí dopadla do oblasti Nové země, kde momentálně probíhá pátrání po jejích zbytcích (snad nedopadlo do nějakého gulagu či skladiště starých jaderných lodí a ponorek, stačí jedna katastrofa...).

Neoddělení prvního stupně potvrdila Ruská vesmírná agentura a výrobce rakety - Makejevův úřad pro raketový vývoj. Signály, které byly zachyceny jsou spíše záhadou - podle nich by se naopak družice měla pohybovat po nízké oběžné dráze - proto budou veškerá data ze sledovacích stanic Petropavlovsk (Kamčatka), Majuro (Marshallovy ostrovy) a Panská Ves (Česká republika) znovu analyzována.

V automatickém režimu by mělo dojít právě po čtyřech dnech k automatickému napnutí plachet, ale tato situace je s postupujícím časem stále méně pravděpodobná.

Louis Friedman se ve svém komentáři k událostem zmiňuje o problémech s koordinací týmů v Rusku i v USA a připomíná, že se The Planetary Society podílela na projektech výzkumu Marsu - Mars Polar Lander a Mars Exploration Rovers. Říká: "Nevíme ještě jak, ale víme, že to musíme zkusit znovu!"

Pokud se podaří úspěšně odzkoušet technologii slunečních plachetnic, otevře se lidstvu relativně levný způsob pohybu v meziplanetárním a v budoucnu i v mezihvězdném prostoru.

Clanek o "kosmicke plachetnici": Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »