Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cosmos 1 - epilog
Ivo Míček Vytisknout článek

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.

Ruská kosmonautika, resp. armádní kruhy se snaží získat finanční prostředky,ale je to málo. Tento stav se nutně musí projevit na kvalitě - stačí si vzpomenout na ISS, na turisty, na ukončení/přerušení meziplanetárních výzkumů, na úniky mozků, na stagnaci výroby atd.

Podle oznámení šéfa projektu Louise Friedmana sluneční plachetnice Cosmos 1 se podle všech dosavadních indicií nepodařilo po startu nosné rakety "Vlna" oddělit vyhořelý první stupeň nosné rakety a ta i s družicí dopadla do oblasti Nové země, kde momentálně probíhá pátrání po jejích zbytcích (snad nedopadlo do nějakého gulagu či skladiště starých jaderných lodí a ponorek, stačí jedna katastrofa...).

Neoddělení prvního stupně potvrdila Ruská vesmírná agentura a výrobce rakety - Makejevův úřad pro raketový vývoj. Signály, které byly zachyceny jsou spíše záhadou - podle nich by se naopak družice měla pohybovat po nízké oběžné dráze - proto budou veškerá data ze sledovacích stanic Petropavlovsk (Kamčatka), Majuro (Marshallovy ostrovy) a Panská Ves (Česká republika) znovu analyzována.

V automatickém režimu by mělo dojít právě po čtyřech dnech k automatickému napnutí plachet, ale tato situace je s postupujícím časem stále méně pravděpodobná.

Louis Friedman se ve svém komentáři k událostem zmiňuje o problémech s koordinací týmů v Rusku i v USA a připomíná, že se The Planetary Society podílela na projektech výzkumu Marsu - Mars Polar Lander a Mars Exploration Rovers. Říká: "Nevíme ještě jak, ale víme, že to musíme zkusit znovu!"

Pokud se podaří úspěšně odzkoušet technologii slunečních plachetnic, otevře se lidstvu relativně levný způsob pohybu v meziplanetárním a v budoucnu i v mezihvězdném prostoru.

Clanek o "kosmicke plachetnici": Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!




O autorovi



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »