Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cosmos 1 - epilog
Ivo Míček Vytisknout článek

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.

Ruská kosmonautika, resp. armádní kruhy se snaží získat finanční prostředky,ale je to málo. Tento stav se nutně musí projevit na kvalitě - stačí si vzpomenout na ISS, na turisty, na ukončení/přerušení meziplanetárních výzkumů, na úniky mozků, na stagnaci výroby atd.

Podle oznámení šéfa projektu Louise Friedmana sluneční plachetnice Cosmos 1 se podle všech dosavadních indicií nepodařilo po startu nosné rakety "Vlna" oddělit vyhořelý první stupeň nosné rakety a ta i s družicí dopadla do oblasti Nové země, kde momentálně probíhá pátrání po jejích zbytcích (snad nedopadlo do nějakého gulagu či skladiště starých jaderných lodí a ponorek, stačí jedna katastrofa...).

Neoddělení prvního stupně potvrdila Ruská vesmírná agentura a výrobce rakety - Makejevův úřad pro raketový vývoj. Signály, které byly zachyceny jsou spíše záhadou - podle nich by se naopak družice měla pohybovat po nízké oběžné dráze - proto budou veškerá data ze sledovacích stanic Petropavlovsk (Kamčatka), Majuro (Marshallovy ostrovy) a Panská Ves (Česká republika) znovu analyzována.

V automatickém režimu by mělo dojít právě po čtyřech dnech k automatickému napnutí plachet, ale tato situace je s postupujícím časem stále méně pravděpodobná.

Louis Friedman se ve svém komentáři k událostem zmiňuje o problémech s koordinací týmů v Rusku i v USA a připomíná, že se The Planetary Society podílela na projektech výzkumu Marsu - Mars Polar Lander a Mars Exploration Rovers. Říká: "Nevíme ještě jak, ale víme, že to musíme zkusit znovu!"

Pokud se podaří úspěšně odzkoušet technologii slunečních plachetnic, otevře se lidstvu relativně levný způsob pohybu v meziplanetárním a v budoucnu i v mezihvězdném prostoru.

Clanek o "kosmicke plachetnici": Není Kosmos jako Cosmos aneb Soukromý projekt poháněný Sluncem!




O autorovi



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »