Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity: Komunikace se Zemí

Curiosity: Komunikace se Zemí

70 metrová anténa v americkém Goldstone. Slouží v rámci sítě DSN ke komunikaci s kosmickými sondami, tedy např. i Voyagery. Autor: NASA/JPL
70 metrová anténa v americkém Goldstone. Slouží v rámci sítě DSN ke komunikaci s kosmickými sondami, tedy např. i Voyagery.
Autor: NASA/JPL
Dnes nás čeká povídání o komunikaci roveru Curiosity. Sonda musí komunikovat se Zemí už během přeletu k Marsu, o to se stará síť radioteleskopů po celé Zemi. Během přistávání bude hlavní tok dat směrován na družice obíhající kolem Marsu. Část však bude vysílána přímo k Zemi. Také na povrchu je Curiosity připravena komunikovat jak přímo s námi, tak zprostředkovaně pomocí oběžnic, což bude primární způsob spojení.

Už během přeletu se používala síť Deep Space Network tvořená velkými teleskopy v Mohavské poušti, Španělsku a v Austrálii. Díky jejich rozmístění je zajištěno, že v každou chvíli bude minimálně jedna z nich schopná zachytit signál. Každé stanoviště je vybaveno jednou sedmdesátimetrovou a minimálně dvěma třicetimetrovými anténami. Stanoviště jsou v přímém spojení s řídícím střediskem JPL v Pasadeně.

Výhled sítě DSN - observatoře v Goldstone, Madridu a Canbeře jsou schopny pokrýt celou sluneční soustavu.
Výhled sítě DSN - observatoře v Goldstone, Madridu a Canbeře jsou schopny pokrýt celou sluneční soustavu.
Během přibližování k Marsu komunikuje vozítko přímo se Zemí v rádiovém spektru X (7 – 8 GHz). K tomuto účelu jsou na sestupovém stupni umístěny transpondéry a zesilovače + dvojice antén. První anténa je nízkozisková a je umístěna ve středu přeletového prstence. Jejím úkolem je zajišťovat komunikaci v prvních týdnech po startu od Země a pak ještě jednou krátce před oddělením přeletového stupně. Druhá anténa je střednězisková a našli bychom ji také na přeletovém prstenci. Tato anténa funguje po většinu doby přeletu, protože dokáže přenést více dat. Přenáší se přes ni například údaje o poloze a rychlosti, ale také pokyny pro změny dráhy.

Velmi důležité je zajištění komunikace během EDL – tedy během vlastního sestupu a přistání. Všechny tři družice, které krouží kolem Marsu (americké Mars Odyssey a MRO, stejně tak i evropská Mars Express) budou na svých oběžných drahách připraveny přijímat data od přistávajícího vozítka. Tato komunikace poběží v pásmu UHF (cca. 400 MHz) a zajistí ji tři různé UHF antény. První z nich je umístěna u padáku. Bude zajišťovat komunikaci během prvních minut před vstupem do atmosféry až do chvíle, kdy se od schránky oddělí sestupový stupeň. V tu chvíli převezme úlohu UHF anténa umístěná právě na sestupovém stupni. Jakmile dojde k přistání, aktivuje se UHF anténa na samotném vozítku. Družice vyšlou zachycené signály na Zemi v pásmu X. Mars Odyssey bude vysílat data rovnou na Zemi už během přistání. MRO a Mars Express nahrají data do své paměti a odešlou je na Zemi až za několik hodin.

Anténa s vysokým ziskem na Curiosity. NASA/JPL
Anténa s vysokým ziskem na Curiosity. NASA/JPL
Právě na data z Mars Odyssey tedy budou spoléhat všichni, kdo budou sledovat přistání on-line. Během prvních dvou minut v atmosféře se nedá očekávat žádná komunikace. Družice předtím zachytí signál, který pak ztratí – během sestupu bude sestava obalená plasmou, která není prostupná pro komunikační signály. Je také možné, že bude docházet i k dalším výpadkům příjmu signálu – především když dojde ke změně přistávací konfigurace. Družice Mars Express bude schopná přijímat data ještě cca. 90 sekund po přistání, pak se přehoupne za horizont a ztratí kráter Gale z dohledu. jak dlouho po přistání k tomu dojde se ale neví, záleží i na tom, zda se mezi rover a družici nedostane nějaké skalisko.

UHF anténa pro komunikaci s oběžnými družicemi Marsu je na snímku ta černá věc vlevo vzadu. NASA/JPL
UHF anténa pro komunikaci s oběžnými družicemi Marsu je na snímku ta černá věc vlevo vzadu. NASA/JPL
Vozítko bude kromě toho během sestupu vysílat i v pásmu X. Právě v něm bude pomocí tónů zakódováno, že došlo ke změně konfigurace. To je běžná praxe od selhání sondy Mars Polar Lander v roce 1999, aby technici věděli v které fázi sestupu se robot nachází. Není to kompletní telemetrie, spíše jednoduchý vzkaz ve stylu semaforu, nebo chcete-li binárního kódu – povedlo se / nepovedlo se. Tyto signály poletí na Zemi přímo a bude je zachycovat již zmíněná síť Deep Space Network. Bohužel pro nás se ale Země i Mars pohybují, takže pozemní antény ztratí přistávací oblast z ohledu ještě před samotným přistáním – očekává se, že to bude ve chvíli, kdy se otevřou padáky. V té době by ale snad už měla fungovat komunikace přes Mars Odyssey.

V době přistání bude vzdálenost mezi Marsem a Zemí 248 000 000 kilometrů. Jelikož rádiový signál letí rychlostí světla, bude to trvat necelých 14 minut, než dorazí na Zemi. Od vstupu do atmosféry do přistání na povrchu to zabere pouhých 7 minut. Takže ve chvíli, kdy na Zemi dorazí informace o prvním vstupu do atmosféry, bude už vozítko 7 minut na povrchu, ať už se přistání zdaří nebo ne. Důležité je říct, že komunikace není pro úspěšné přistání nutná – rover by to všechno měl zvládnout sám. Data jsou ale důležitá z vědeckého a technického hlediska.

Pro komunikaci během pobytu na Marsu může Curiosity využívat přímou komunikaci v pásmu X – opět se využije Deep Space Network. Toho se bude využívat pro ranní zasílání úkolů. Je možné využít toto pásmo i pro odesílání vědeckých dat, ale pouze v případě malých objemů – rychlost komunikace se pohybuje jen v řádech kilobitů za sekundu. Většina informací se bude posílat v pásmu UHF přes družice na oběžné dráze. Jak MRO, tak Mars Odyssey proletí nad roverem minimálně jednou během odpoledne a minimálně jednou ráno před svítáním. Každé komunikační okno trvá zhruba 10 minut. Při komunikaci s Mars Odyssey by mělo jít přenášet rychlostí 0,25 Mbit/s, MRO pak nabídne 4x vyšší rychlost. Z družic se pak data odešlou v pásmu X na Zemi. Denně by tímto způsobem mělo projít 250 megabitů dat. Tato cesta se dá použít i pro posílání instrukcí pro rover ze Země. Evropská družice Mars Express je přitom připravená v případě problémů nabídnout své služby a zajistit komunikaci.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Mars, Curiosity


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »