Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity: O prvních dnech na Marsu

Curiosity: O prvních dnech na Marsu

Situace po přistání, stěžeň je ještě na palubní desce. Zdroj: NASA
Situace po přistání, stěžeň je ještě na palubní desce. Zdroj: NASA
Do přistání zbývá jediný den. Co vlastně na vozítko v případě úspěšného přistání čeká? V první řadě si musíme říct, že očekávaná doba fungování jsou dva pozemské roky (jeden marsovský). Doufejme, že Curiosity si vezme příklad ze svých předchůdců a tuto dobu prodlouží. Jeho jaderný zdroj by to zvládnout mohl. Ony dva pozemské roky znamenají 687 pozemských a 669 marsovských dní, kterým se na rudé planetě říká soly. Jeden sol trvá 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekundy. V laické řeči je tak možné termíny sol / den zaměnit. Curiosity přistane do kráteru Gale, který leží 4,5° jižně od rovníku. Na jižní polokouli bude v době přistání konec zimního období. Pokud bychom chtěli být přesnější, řekneme, že přistane ve 2/3 doby mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností.

Den přistání se označuje jako sol 0. Pokud dopadne vše správně (a my v to pevně doufáme), rover zkontroluje svůj „zdravotní stav“ a zároveň zjistí, jak moc je nakloněný. Pak za pomoci pyropatron odpálí bezpečnostní krytky, které byly potřebné před přistáním. Pružiny pak odstřelí krytky navigačních kamer Hazcams (ve výpisu jsme se jim nevěnovali, protože to nejsou vědecké přístroje – slouží jen k navigaci). Motorické úkony – včetně vysunutí vysokoziskové antény a vztyčení „krku“ jsou plánovány až na další soly. Curiosity pořídí několik fotek z předních i zadních kamer Hazcam před a po odhození krytů. Dá se očekávat, že první „objemnější data“ (uvozovky jsou na místě) by mohly za Zemi dorazit nějakých 15 hodin po přistání. V té době bychom se třeba mohli dočkat nějakých snímků sestupu z MARDI. Pro vědce je totiž mimořádně důležité vědět, do jaké oblasti vlastně rover přesně přistál.

Zhruba od 2. dne na Marsu už bude stěžeň vztyčený. Zdroj: NASA
Zhruba od 2. dne na Marsu už bude stěžeň vztyčený. Zdroj: NASA
Každé ráno dostane Curiosity ze Země sadu instrukcí na další sol. Plány se tvoří s ohledem na zdroje, které má rover k dispozici. Těmito zdroji se rozumí množství elektřiny, času, teplota v okolí, ale také rychlost komunikace mezi Zemí a vozítkem. Každé odpoledne přeletí nad roverem družice, s pomocí které odešle data z uplynulého solu. Pokud vozítko objeví zajímavý objekt, je na jeho řidičích, aby tento nečekaný objev zakomponovali do sady úkolů pro další den. První měsíc se budou především kalibrovat přístroje – třeba už jen kvůli jiné gravitaci. Poprvé do pohybu by se měl rover dát zhruba týden po přistání. Teprve potom dojde k pohybům robotické paže a zkouškám zařízení pro odběr vzorků. Ale aby to nevypadalo, že se budeme po přistání na Zemi nudit, tak už od solu 1 by měl rover posílat vědecká data. Prvním úkolem je zkoumání složení atmosféry. Během prvního solu by také mělo dojít ke zkoušce kamery MAHLI, jejíž fotka by měla putovat na Zemi. V té době bude ještě robotická paže nepohyblivá – MAHLI tak vyfotí bok roveru a krajinu za ním. Z toho vědci vyčtou, kterým směrem je rover otočený. Od solu 1 budou v akci i RAD a REMS zkoumající podmínky v místě přistání. Informace o počasí a fotky z MAHLI by se měly na Zemi dostat druhý den po přistání.

Během solu 2, pokud vše půjde správně, dojde ke vztyčení krku vozítka – to je důležité aby mohla kamera Navcam nasnímat oblohu. Z obrázků se vyčte poloha Slunce, ze které se dá vypočítat, jakým směrem se má natočit anténa, aby mířila k Zemi. Fotky z hlavy roveru by mohly na Zemi přijít několik dní po přistání. Až se vše zkalibruje, roztočí se kolotoč odběrů vzorků, několikadenních vědeckých zastávek a třeba také i několikatýdenních přesunů.

Asi po týdnu na Marsu by mělo začít popojíždění. Zdroj: NASA
Asi po týdnu na Marsu by mělo začít popojíždění. Zdroj: NASA
Řídící týmy vlastně rozhodují o tom, které objekty se prozkoumají, jaké vědecké přístroje se použijí, co se bude zkoumat a přiřadí jednotlivým přístrojům důležitost – ta se týká především pořadí odesílaných dat. Nejprve se odešlou ta nejdůležitější. Na druhém konci budou data méně důležitá, protože se na ně také při odesílání nemusí dostat řada. Pozemní týmy se budou snažit vždy co nejvíce využít všech možností, které jim rover nabízí. Asi bych to přirovnal k dítěti, které se dostalo do ohromné cukrárny, jeho rodiče mu chtějí dopřát vše možné, ale na druhou stranu mají k dispozici jen limitovaný rozpočet.

Během prvních tří měsíců se budou týmy především učit, jak pracovat s nabídnutým časem, jak jej nejlépe využít a budou zkoušet různé metody. Směna jim každý den začne o 40 minut dříve, než ta včerejší – aby mohli vhodně reagovat na rozdílné délky dnů a solů. Což jim po pár týdnech solidně otočí den a noc, ale co by neudělali pro Curiosity. Po třech měsících se vše vrátí do „pozemských kolejí“ a odborníci, kteří nepůsobí přímo v Passadeně se vrátí domů, přičemž se i nadále budou zúčastňovat telekonferencí. Při plánování cesty roveru se samozřejmě využijí i data nasbíraná družicemi na oběžné dráze. Když k tomu připočteme stále funkční Opportunity, o kterou se je také třeba postarat, bude z Marsu neustále co přenášet a nač se těšit.

Přejme tedy Curiosity úspěšné přistání. Náš web pro vás přichystal on-line přenos a ještě dopoledne aktuální data z přistání. Poté se pokusíme pokračovat v seriálu, tentokrát doufejme o nejnovějším dění na Marsu.

Čtenářům za dosavadní zájem děkují Dušan Majer a Martin Gembec




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas

Kométa C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Geminy EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Pixinsight, Adobe photoshop 177x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats 2.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »