Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

sloshsat.jpg
Evropská kosmická agentura ESA je připravena vypustit na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici s kapalnými "vnitřnostmi". Družice s názvem Sloshsat-FLEVO (Facility for Liquid Experimentation and Verification in Orbit) bude vypuštěna v říjnu letošního roku během zkušebního startu rakety Ariane 5 ECA 521 s novým urychlovacím stupněm na kryogenní pohonné látky. Dalším nákladem bude telekomunikační družice XTAR-EUR.

Celková hmotnost družice ve tvaru kostky činí 129 kg. Uvnitř družice je ukryta oválná nádoba s hladkými vnitřními stěnami o objemu 87 litrů. V ní se nachází 33,5 kg deionizované vody. Ta je také hlavním vybavením družice. Nádoba s vodou je doslova oblepena 270 senzory, které budou sledovat chování vody v podmínkách mikrogravitace. Vědci budou studovat její rozdělování, změny tlaku a rychlosti proudění v 17 měřících bodech, změny teploty apod.

Na palubě družice je dále 6 akcelerometrů a 3 gyroskopy vybavené optickými vlákny. Tyto přístroje budou monitorovat vlastní pohyby samotné družice, vznikající periodickým zapínáním miniaturních raketových motorků. Manévrovací motorky budou pracovat se stlačeným dusíkem. Jejich činností budou vznikat zrychlení ve směru pohybu, ovlivňující chování vody na palubě družice. Budou také využívány k uvedení družice do rotace. Velké množství senzorů bude neustále detekovat chování vody v oválné nádrži uvnitř družice.

Sloshsat-FLEVO je první družicí, zhotovenou speciálně za účelem studia chování kapalin v podmínkách mikrogravitace, především v okamžiku manévrování kosmických objektů. Je to nutné pro zdokonalování kosmické techniky a metod jejího řízení. V kosmických lodích a kosmických stanicích je umístěno vždy několik zásobníků s kapalnými pohonnými látkami, pitnou vodou či jinými kapalinami.

Je důležité vědět, co se s nimi děje při korekcích dráhy, například proto, aby v přívodním potrubí nevznikaly bubliny plynu, působící jako zátky. Používané matematické modely, popisující takovéto situace, nejsou dostatečně komplexní a přesné.Na vývoji družice dále spolupracovalo Holandsko (Netherlands Agency for Aerospace Programmes), USA a Izrael.

Zdroj: www.esa.int/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »