Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

sloshsat.jpg
Evropská kosmická agentura ESA je připravena vypustit na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici s kapalnými "vnitřnostmi". Družice s názvem Sloshsat-FLEVO (Facility for Liquid Experimentation and Verification in Orbit) bude vypuštěna v říjnu letošního roku během zkušebního startu rakety Ariane 5 ECA 521 s novým urychlovacím stupněm na kryogenní pohonné látky. Dalším nákladem bude telekomunikační družice XTAR-EUR.

Celková hmotnost družice ve tvaru kostky činí 129 kg. Uvnitř družice je ukryta oválná nádoba s hladkými vnitřními stěnami o objemu 87 litrů. V ní se nachází 33,5 kg deionizované vody. Ta je také hlavním vybavením družice. Nádoba s vodou je doslova oblepena 270 senzory, které budou sledovat chování vody v podmínkách mikrogravitace. Vědci budou studovat její rozdělování, změny tlaku a rychlosti proudění v 17 měřících bodech, změny teploty apod.

Na palubě družice je dále 6 akcelerometrů a 3 gyroskopy vybavené optickými vlákny. Tyto přístroje budou monitorovat vlastní pohyby samotné družice, vznikající periodickým zapínáním miniaturních raketových motorků. Manévrovací motorky budou pracovat se stlačeným dusíkem. Jejich činností budou vznikat zrychlení ve směru pohybu, ovlivňující chování vody na palubě družice. Budou také využívány k uvedení družice do rotace. Velké množství senzorů bude neustále detekovat chování vody v oválné nádrži uvnitř družice.

Sloshsat-FLEVO je první družicí, zhotovenou speciálně za účelem studia chování kapalin v podmínkách mikrogravitace, především v okamžiku manévrování kosmických objektů. Je to nutné pro zdokonalování kosmické techniky a metod jejího řízení. V kosmických lodích a kosmických stanicích je umístěno vždy několik zásobníků s kapalnými pohonnými látkami, pitnou vodou či jinými kapalinami.

Je důležité vědět, co se s nimi děje při korekcích dráhy, například proto, aby v přívodním potrubí nevznikaly bubliny plynu, působící jako zátky. Používané matematické modely, popisující takovéto situace, nejsou dostatečně komplexní a přesné.Na vývoji družice dále spolupracovalo Holandsko (Netherlands Agency for Aerospace Programmes), USA a Izrael.

Zdroj: www.esa.int/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »