Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

sloshsat.jpg
Evropská kosmická agentura ESA je připravena vypustit na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici s kapalnými "vnitřnostmi". Družice s názvem Sloshsat-FLEVO (Facility for Liquid Experimentation and Verification in Orbit) bude vypuštěna v říjnu letošního roku během zkušebního startu rakety Ariane 5 ECA 521 s novým urychlovacím stupněm na kryogenní pohonné látky. Dalším nákladem bude telekomunikační družice XTAR-EUR.

Celková hmotnost družice ve tvaru kostky činí 129 kg. Uvnitř družice je ukryta oválná nádoba s hladkými vnitřními stěnami o objemu 87 litrů. V ní se nachází 33,5 kg deionizované vody. Ta je také hlavním vybavením družice. Nádoba s vodou je doslova oblepena 270 senzory, které budou sledovat chování vody v podmínkách mikrogravitace. Vědci budou studovat její rozdělování, změny tlaku a rychlosti proudění v 17 měřících bodech, změny teploty apod.

Na palubě družice je dále 6 akcelerometrů a 3 gyroskopy vybavené optickými vlákny. Tyto přístroje budou monitorovat vlastní pohyby samotné družice, vznikající periodickým zapínáním miniaturních raketových motorků. Manévrovací motorky budou pracovat se stlačeným dusíkem. Jejich činností budou vznikat zrychlení ve směru pohybu, ovlivňující chování vody na palubě družice. Budou také využívány k uvedení družice do rotace. Velké množství senzorů bude neustále detekovat chování vody v oválné nádrži uvnitř družice.

Sloshsat-FLEVO je první družicí, zhotovenou speciálně za účelem studia chování kapalin v podmínkách mikrogravitace, především v okamžiku manévrování kosmických objektů. Je to nutné pro zdokonalování kosmické techniky a metod jejího řízení. V kosmických lodích a kosmických stanicích je umístěno vždy několik zásobníků s kapalnými pohonnými látkami, pitnou vodou či jinými kapalinami.

Je důležité vědět, co se s nimi děje při korekcích dráhy, například proto, aby v přívodním potrubí nevznikaly bubliny plynu, působící jako zátky. Používané matematické modely, popisující takovéto situace, nejsou dostatečně komplexní a přesné.Na vývoji družice dále spolupracovalo Holandsko (Netherlands Agency for Aerospace Programmes), USA a Izrael.

Zdroj: www.esa.int/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »