Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dalekohled JWST vystavují ve Washingtonu

Dalekohled JWST vystavují ve Washingtonu

jwst.jpg
NASA vystavuje model nového kosmického dalekohledu James Webb (JWST - James Webb Space Telescope ) ve Washingtonu před Národním muzeem letectví a kosmonautiky (Smithsonian National Air and Space Museum). Model je ve skutečné velikosti.

James Webb Space Telescope (JWST) bude nástupcem již 17letého dosluhujícího Hubble Space Telescope (HST). James E. Webb (7.10. 1906 - 27. 3. 1992) byl ředitelem NASA v počátcích projektu Apollo (1961 až 1968).

Rozměry nového dalekohledu JWST jsou 24 x 12 m a jeho segmentované zrcadlo má průměr 6,5 m, což je téměř 3krát více než Hubble (2,4 m). Bude se nacházet na vyšší oběžné dráze – 1,5 miliónu km (Hubble 614 km) v Lagrangeově bodě L2 soustavy Země - Slunce, kde jsou gravitační a odstředivá síla vyrovnány.

Aby nedocházelo k přehřívání a zejména aby jeho infračervené kamery mohly spolehlivě pracovat, bude opatřen účinným ochranným krytem proti slunečnímu záření. Cena projektu je 4,5 miliardy dolarů (94 miliard Kč).

Dalekohled JWST by měla v roce 2013 do kosmu vynést evropská raketa Ariane. Jeho životnost je naplánována na 10 let, ale astronomové doufají, že vydrží déle, nejméně tak dlouho jako HST. Do té doby by měl fungovat Hubblův kosmický dalekohled, proto NASA k němu na rok 2008 plánuje servisní misi raketoplánu.

Astronomové věří, že nový kosmický dalekohled James Webb získá ještě více informací o vesmíru, především o vzniku a formování mladých hvězd a dohlédne až k samému počátku vesmíru – Velkému třesku (Big Bang).

„Nepochybně potřebujeme mnoho větších dalekohledů. Časem se náklady vrátí, protože uvidíme zrození vesmíru,“ řekl Eduard Weiler, ředitel Goddardova centra pro kosmické lety (Goddard Space Flight Centre).

Zdroj: BBS NEWS
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »