Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
Americká kosmická sonda DAWN, určená k výzkumu planetek Vesta a Ceres, největších objektů hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, byla vypuštěna z mysu Canaveral dne 27. 9. 2007 pomocí nosné rakety Delta II. Start byl původně naplánován na 13:20 SELČ. Avšak několik minut před startem vplula do koridoru startu rakety nějaká loď. Než loď opustila zakázanou oblast moře, musel být start rakety pozdržen až téměř na konec startovního okna – na 13:34 SELČ.

Po vynesení na oběžnou dráhu se rozložily panely slunečních baterií a sonda zamířila na meziplanetární dráhu. V průběhu příštích 80 dnů bude probíhat kontrola, ověřování a kalibrace jednotlivých systémů a subsystémů sondy, zajišťujících její provoz během dlouhé cesty meziplanetárním prostorem. Překoná přitom vzdálenost zhruba 4,8 miliardy km.

Start sondy DAWN pomocí rakety Delta II.
Start sondy DAWN pomocí rakety Delta II.

Jejím hlavním úkolem bude výzkum dvou těles: trpasličí planety Ceres a planetky Vesta. Cílem výzkumu je určit přesný tvar těles, jejich hmotnost, gravitační pole, dále bude sonda studovat topografii povrchu, tektonickou historii, minerální složení povrchu, a také se zaměří na hledání minerálů obsahujících vodu. Jeden ze základních cílů mise je vystopovat průběh vzniku planetek Ceres a Vesta, a tím následně i celé Sluneční soustavy.

„Obrazně řečeno, sonda DAWN bude cestovat do dávné minulosti, když bude zjišťovat informace o podmínkách při vzniku planetek,“ říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles). „Je to okamžik, na který vědecká komunita čekala od okamžiku, kdy byly zahájeny meziplanetární lety kosmických sond.“

Trpasličí planeta Ceres a velká planetka Vesta se příliš neliší svými rozměry, avšak mají zcela odlišnou stavbu: jedna z nich je kamenné těleso, podobající se tělesům ve vnitřní části Sluneční soustavy, druhá se naopak spíše podobá tělesům z vnějších oblastí našeho planetárního systému, neboť obsahuje velké množství ledu. Sonda DAWN bude tedy zkoumat dvě rozdílná tělesa, čímž budou mít vědci možnost porovnat získané výsledky.

Nejprve sonda DAWN zamíří k planetce Vesta, k níž dolétne za 4 roky (mezitím v roce 2009 uskuteční gravitační manévr při průletu kolem planety Mars). Celá výzkumná mise bude trvat 8 roků, tj. do roku 2015. Sonda je vybavena iontovými motory, které budou v činnosti více než 50 000 hodin, což bude nový rekord funkce v kosmickém prostoru.

Připomeňme si ještě, že vývoj sondy byl několikrát odložen, dokonce i zrušen, pak znovu obnoven. Rovněž start sondy byl několikrát odložen. Nejdůležitější však je, že se projekt nakonec podařilo realizovat.

Související články:
Sonda DAWN a výzkum největších asteroidů.
Ceres a Vesta – co nového?

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »