Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
Americká kosmická sonda DAWN, určená k výzkumu planetek Vesta a Ceres, největších objektů hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, byla vypuštěna z mysu Canaveral dne 27. 9. 2007 pomocí nosné rakety Delta II. Start byl původně naplánován na 13:20 SELČ. Avšak několik minut před startem vplula do koridoru startu rakety nějaká loď. Než loď opustila zakázanou oblast moře, musel být start rakety pozdržen až téměř na konec startovního okna – na 13:34 SELČ.

Po vynesení na oběžnou dráhu se rozložily panely slunečních baterií a sonda zamířila na meziplanetární dráhu. V průběhu příštích 80 dnů bude probíhat kontrola, ověřování a kalibrace jednotlivých systémů a subsystémů sondy, zajišťujících její provoz během dlouhé cesty meziplanetárním prostorem. Překoná přitom vzdálenost zhruba 4,8 miliardy km.

Start sondy DAWN pomocí rakety Delta II.
Start sondy DAWN pomocí rakety Delta II.

Jejím hlavním úkolem bude výzkum dvou těles: trpasličí planety Ceres a planetky Vesta. Cílem výzkumu je určit přesný tvar těles, jejich hmotnost, gravitační pole, dále bude sonda studovat topografii povrchu, tektonickou historii, minerální složení povrchu, a také se zaměří na hledání minerálů obsahujících vodu. Jeden ze základních cílů mise je vystopovat průběh vzniku planetek Ceres a Vesta, a tím následně i celé Sluneční soustavy.

„Obrazně řečeno, sonda DAWN bude cestovat do dávné minulosti, když bude zjišťovat informace o podmínkách při vzniku planetek,“ říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles). „Je to okamžik, na který vědecká komunita čekala od okamžiku, kdy byly zahájeny meziplanetární lety kosmických sond.“

Trpasličí planeta Ceres a velká planetka Vesta se příliš neliší svými rozměry, avšak mají zcela odlišnou stavbu: jedna z nich je kamenné těleso, podobající se tělesům ve vnitřní části Sluneční soustavy, druhá se naopak spíše podobá tělesům z vnějších oblastí našeho planetárního systému, neboť obsahuje velké množství ledu. Sonda DAWN bude tedy zkoumat dvě rozdílná tělesa, čímž budou mít vědci možnost porovnat získané výsledky.

Nejprve sonda DAWN zamíří k planetce Vesta, k níž dolétne za 4 roky (mezitím v roce 2009 uskuteční gravitační manévr při průletu kolem planety Mars). Celá výzkumná mise bude trvat 8 roků, tj. do roku 2015. Sonda je vybavena iontovými motory, které budou v činnosti více než 50 000 hodin, což bude nový rekord funkce v kosmickém prostoru.

Připomeňme si ještě, že vývoj sondy byl několikrát odložen, dokonce i zrušen, pak znovu obnoven. Rovněž start sondy byl několikrát odložen. Nejdůležitější však je, že se projekt nakonec podařilo realizovat.

Související články:
Sonda DAWN a výzkum největších asteroidů.
Ceres a Vesta – co nového?

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »