Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

IRDT1.jpg
Svého druhu unikátní nafukovací brzdící a návratové zařízení Demonstrátor-2 (D-2R) se znovu připravuje k letové zkoušce v kosmických podmínkách. Podle informací zástupců NPO im. S. A. Lavočkina je tento experiment naplánován na září 2005.

Start nafukovacího návratového zařízení Demonstrator-2 (v anglické terminologii IRDT - Inflatable Reentry Descent Technology) byl původně plánován na červenec 2005. Start se uskuteční z atomové ponorky pomocí nosné rakety "Volna", která vznikla konverzí balistické vojenské rakety RSM-50. Cílem této zkoušky je potvrdit možnosti využití pneumatických brzdících systémů s pružnou tepelnou ochranou pro dopravu různých nákladů z vesmíru na Zemi.

Tento "kosmický padák" byl zkonstruován ve vědecko-výrobním středisku im. G. N. Babakina. Ve složeném stavu má toto zařízení hmotnost 140 kg. Při startu je vloženo do ochranného pouzdra, které je umístěno na nosné raketě Volna místo bojové hlavice. Raketa vynese zkušební zařízení na balistickou dráhu s maximální výškou 260 km nad zemským povrchem. Start se uskuteční z oblasti Barentsova moře.

IRDT1_2.jpg

"Kosmický padák" pracuje kaskádovitě (dvojfázově) - skládá se ze dvou nafukovacích kuželů: první má průměr 2,3 m, druhý 3,8 m. Oba jsou zhotoveny ze speciální tkaniny a před vstupem do atmosféry se plní dusíkem, skladovaným v nádržích kulového tvaru. Podle plánu se první část "padáku" začíná plnit 2,5 minuty před vstupem do horních vrstev atmosféry. Tato část brzdícího zařízení zabezpečí snížení rychlosti 7 km/s na rychlost zvuku. Následuje naplnění druhé kuželovité části, jejímž úkolem je dále snížit rychlost na 15 až 17 m/s v okamžiku přistání. Demonstrátor je opatřen pružným systémem tepelné ochrany a systémem snížení rychlosti v okamžiku dopadu na zemský povrch (zabezpečení měkkého přistání). Jeho základní výhody spočívají v tom, že pro přistání nepotřebuje padák ani těžký tepelný štít (jako například návratová kabina kosmické lodi Sojuz).

Předcházející tři starty Demonstrátoru v letech 2000 až 2002 skončily neúspěchem s úplnou či částečnou ztrátou zařízení. V současnosti se jedná o unikátní zařízení, jediné svého druhu na světě, které je určeno pro široké využití od návratu nákladu z vesmíru a evakuace posádky kosmické stanice až po realizaci měkkého přistání na planetách s atmosférou, především na Marsu.

IRDT2_mission_profile.jpg

Poprvé bylo toto zařízení vypuštěno 9. 2. 2000 a následně bylo ztraceno díky problémům v návratovém systému. Demonstrátor měl za úkol dopravit zpět na Zemi vlastní urychlovací blok Fregat (jehož suchá hmotnost včetně kosmického padáku dosahovala 1820 kg) a další experimentální zařízení, avšak byl nalezen pouze silně poškozený blok vědecké aparatury. Byla získána informace o trajektorii letu, zaznamenaná palubní aparaturou, avšak pátrání po urychlovacím bloku Fregat a Demonstrátoru, které probíhalo až do léta, nepřineslo žádné výsledky.

Během druhého experimentu (20. 7. 2001) se zařízení neoddělilo od nosné rakety Volna v důsledku problémů v systému řízení letu. Úlomky návratového zřízení společně s třetím stupněm rakety dopadly do oblasti Kamčatky. Třetí zkušební start, uskutečněný 12. 7. 2002, vedl k havarijnímu oddělení Demonstrátoru a k jeho ztrátě. Vyšetřovací komise dospěla k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou neúspěchu bylo porušení ochranné kapsle ještě před začátkem činnosti Demonstrátoru.

Pokud se podaří úspěšně zvládnout veškeré zkoušky, čeká toto nové zařízení skvělá budoucnost - použití na Mezinárodní kosmické stanici ISS v podobě záchranného člunu, k neodkladné dopravě nákladu na oběžnou dráhu a zpět, k přistání na Marsu apod. Rozpracovává se varianta kosmického padáku pro řízený sestup mnohatunových nákladů na povrch planety Mars.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »