Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

IRDT1.jpg
Svého druhu unikátní nafukovací brzdící a návratové zařízení Demonstrátor-2 (D-2R) se znovu připravuje k letové zkoušce v kosmických podmínkách. Podle informací zástupců NPO im. S. A. Lavočkina je tento experiment naplánován na září 2005.

Start nafukovacího návratového zařízení Demonstrator-2 (v anglické terminologii IRDT - Inflatable Reentry Descent Technology) byl původně plánován na červenec 2005. Start se uskuteční z atomové ponorky pomocí nosné rakety "Volna", která vznikla konverzí balistické vojenské rakety RSM-50. Cílem této zkoušky je potvrdit možnosti využití pneumatických brzdících systémů s pružnou tepelnou ochranou pro dopravu různých nákladů z vesmíru na Zemi.

Tento "kosmický padák" byl zkonstruován ve vědecko-výrobním středisku im. G. N. Babakina. Ve složeném stavu má toto zařízení hmotnost 140 kg. Při startu je vloženo do ochranného pouzdra, které je umístěno na nosné raketě Volna místo bojové hlavice. Raketa vynese zkušební zařízení na balistickou dráhu s maximální výškou 260 km nad zemským povrchem. Start se uskuteční z oblasti Barentsova moře.

IRDT1_2.jpg

"Kosmický padák" pracuje kaskádovitě (dvojfázově) - skládá se ze dvou nafukovacích kuželů: první má průměr 2,3 m, druhý 3,8 m. Oba jsou zhotoveny ze speciální tkaniny a před vstupem do atmosféry se plní dusíkem, skladovaným v nádržích kulového tvaru. Podle plánu se první část "padáku" začíná plnit 2,5 minuty před vstupem do horních vrstev atmosféry. Tato část brzdícího zařízení zabezpečí snížení rychlosti 7 km/s na rychlost zvuku. Následuje naplnění druhé kuželovité části, jejímž úkolem je dále snížit rychlost na 15 až 17 m/s v okamžiku přistání. Demonstrátor je opatřen pružným systémem tepelné ochrany a systémem snížení rychlosti v okamžiku dopadu na zemský povrch (zabezpečení měkkého přistání). Jeho základní výhody spočívají v tom, že pro přistání nepotřebuje padák ani těžký tepelný štít (jako například návratová kabina kosmické lodi Sojuz).

Předcházející tři starty Demonstrátoru v letech 2000 až 2002 skončily neúspěchem s úplnou či částečnou ztrátou zařízení. V současnosti se jedná o unikátní zařízení, jediné svého druhu na světě, které je určeno pro široké využití od návratu nákladu z vesmíru a evakuace posádky kosmické stanice až po realizaci měkkého přistání na planetách s atmosférou, především na Marsu.

IRDT2_mission_profile.jpg

Poprvé bylo toto zařízení vypuštěno 9. 2. 2000 a následně bylo ztraceno díky problémům v návratovém systému. Demonstrátor měl za úkol dopravit zpět na Zemi vlastní urychlovací blok Fregat (jehož suchá hmotnost včetně kosmického padáku dosahovala 1820 kg) a další experimentální zařízení, avšak byl nalezen pouze silně poškozený blok vědecké aparatury. Byla získána informace o trajektorii letu, zaznamenaná palubní aparaturou, avšak pátrání po urychlovacím bloku Fregat a Demonstrátoru, které probíhalo až do léta, nepřineslo žádné výsledky.

Během druhého experimentu (20. 7. 2001) se zařízení neoddělilo od nosné rakety Volna v důsledku problémů v systému řízení letu. Úlomky návratového zřízení společně s třetím stupněm rakety dopadly do oblasti Kamčatky. Třetí zkušební start, uskutečněný 12. 7. 2002, vedl k havarijnímu oddělení Demonstrátoru a k jeho ztrátě. Vyšetřovací komise dospěla k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou neúspěchu bylo porušení ochranné kapsle ještě před začátkem činnosti Demonstrátoru.

Pokud se podaří úspěšně zvládnout veškeré zkoušky, čeká toto nové zařízení skvělá budoucnost - použití na Mezinárodní kosmické stanici ISS v podobě záchranného člunu, k neodkladné dopravě nákladu na oběžnou dráhu a zpět, k přistání na Marsu apod. Rozpracovává se varianta kosmického padáku pro řízený sestup mnohatunových nákladů na povrch planety Mars.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »