Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

IRDT1.jpg
Svého druhu unikátní nafukovací brzdící a návratové zařízení Demonstrátor-2 (D-2R) se znovu připravuje k letové zkoušce v kosmických podmínkách. Podle informací zástupců NPO im. S. A. Lavočkina je tento experiment naplánován na září 2005.

Start nafukovacího návratového zařízení Demonstrator-2 (v anglické terminologii IRDT - Inflatable Reentry Descent Technology) byl původně plánován na červenec 2005. Start se uskuteční z atomové ponorky pomocí nosné rakety "Volna", která vznikla konverzí balistické vojenské rakety RSM-50. Cílem této zkoušky je potvrdit možnosti využití pneumatických brzdících systémů s pružnou tepelnou ochranou pro dopravu různých nákladů z vesmíru na Zemi.

Tento "kosmický padák" byl zkonstruován ve vědecko-výrobním středisku im. G. N. Babakina. Ve složeném stavu má toto zařízení hmotnost 140 kg. Při startu je vloženo do ochranného pouzdra, které je umístěno na nosné raketě Volna místo bojové hlavice. Raketa vynese zkušební zařízení na balistickou dráhu s maximální výškou 260 km nad zemským povrchem. Start se uskuteční z oblasti Barentsova moře.

IRDT1_2.jpg

"Kosmický padák" pracuje kaskádovitě (dvojfázově) - skládá se ze dvou nafukovacích kuželů: první má průměr 2,3 m, druhý 3,8 m. Oba jsou zhotoveny ze speciální tkaniny a před vstupem do atmosféry se plní dusíkem, skladovaným v nádržích kulového tvaru. Podle plánu se první část "padáku" začíná plnit 2,5 minuty před vstupem do horních vrstev atmosféry. Tato část brzdícího zařízení zabezpečí snížení rychlosti 7 km/s na rychlost zvuku. Následuje naplnění druhé kuželovité části, jejímž úkolem je dále snížit rychlost na 15 až 17 m/s v okamžiku přistání. Demonstrátor je opatřen pružným systémem tepelné ochrany a systémem snížení rychlosti v okamžiku dopadu na zemský povrch (zabezpečení měkkého přistání). Jeho základní výhody spočívají v tom, že pro přistání nepotřebuje padák ani těžký tepelný štít (jako například návratová kabina kosmické lodi Sojuz).

Předcházející tři starty Demonstrátoru v letech 2000 až 2002 skončily neúspěchem s úplnou či částečnou ztrátou zařízení. V současnosti se jedná o unikátní zařízení, jediné svého druhu na světě, které je určeno pro široké využití od návratu nákladu z vesmíru a evakuace posádky kosmické stanice až po realizaci měkkého přistání na planetách s atmosférou, především na Marsu.

IRDT2_mission_profile.jpg

Poprvé bylo toto zařízení vypuštěno 9. 2. 2000 a následně bylo ztraceno díky problémům v návratovém systému. Demonstrátor měl za úkol dopravit zpět na Zemi vlastní urychlovací blok Fregat (jehož suchá hmotnost včetně kosmického padáku dosahovala 1820 kg) a další experimentální zařízení, avšak byl nalezen pouze silně poškozený blok vědecké aparatury. Byla získána informace o trajektorii letu, zaznamenaná palubní aparaturou, avšak pátrání po urychlovacím bloku Fregat a Demonstrátoru, které probíhalo až do léta, nepřineslo žádné výsledky.

Během druhého experimentu (20. 7. 2001) se zařízení neoddělilo od nosné rakety Volna v důsledku problémů v systému řízení letu. Úlomky návratového zřízení společně s třetím stupněm rakety dopadly do oblasti Kamčatky. Třetí zkušební start, uskutečněný 12. 7. 2002, vedl k havarijnímu oddělení Demonstrátoru a k jeho ztrátě. Vyšetřovací komise dospěla k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou neúspěchu bylo porušení ochranné kapsle ještě před začátkem činnosti Demonstrátoru.

Pokud se podaří úspěšně zvládnout veškeré zkoušky, čeká toto nové zařízení skvělá budoucnost - použití na Mezinárodní kosmické stanici ISS v podobě záchranného člunu, k neodkladné dopravě nákladu na oběžnou dráhu a zpět, k přistání na Marsu apod. Rozpracovává se varianta kosmického padáku pro řízený sestup mnohatunových nákladů na povrch planety Mars.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »