Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Valery_Polyakov.jpg
Přesně 10 let uplynulo od okamžiku ukončení doposud nejdelšího pilotovaného letu v historii kosmonautiky. "Zatím nikdo nepřekonal rekord, který je zaznamenán v Guinessově knize rekordů a který ustanovil lékař-kosmonaut Valerij V. Poljakov," sdělil agentuře Novosti zástupce Institutu lékařsko-biologických problémů Mark Belakovskij.

Valerij Poljakov pobýval na orbitální stanici MIR od 8. 1. 1994 do 22. 3. 1995. "V sestavě 15., 16. a 17. dlouhodobé posádky stanice strávil ve vesmíru 437 dnů 17 hodin a 59 minut. Na oběžné dráze uskutečnil více než 1500 unikátních pozorování v oblasti kosmické medicíny, fyziologie a psychologie; a co je hlavní, živ a zdráv se vrátil na Zemi," doplnil Belakovskij.

Ruský systém zajištění příznivých životních podmínek při dlouhodobých letech, který byl dostatečně prověřen na stanici MIR, se stal základem obdobného systému na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Základem úspěšného pobytu Valerije Poljakova na oběžné dráze byla unikátní multifunkční lékařsko-biologická laboratoř. Představovala více než 1,5 tuny různých přístrojů, které umožňovaly nejen uskutečnit široké spektrum vědeckých experimentů, ale především realizovat opatření na udržování fyzické zdatnosti kosmonauta. "K nim je možno zařadit zátěžová cvičení na posílení svalové hmoty na různých trenažérech (běhací dráha, veloergometr apod.), dále používání speciálního obleku Pinguin, podtlakových kalhot Čibis a neustálý lékařský dohled," řekl Belakovskij.

MIR_1.jpg

Podle jeho slov je let lékaře-kosmonauta Poljakova svou délkou srovnatelný s expedicí na planetu Mars, kde bude vážným problémem právě návrat na Zemi. "Přesně splněné požadavky a pokyny lékařů a dalších specialistů mu umožnilo realizovat téměř 15měsíční pobyt v beztížném stavu a rychle se adaptovat na pozemské podmínky," sdělil Belakovskij.

Dále pak upřesnil, že výsledky pokusů a experimentů, které provedl Poljakov během svého rekordního kosmického letu, budou využity nejen při přípravě kosmonautů k dalším expedicím, ale i v praktické zdravovědě.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »