Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Valery_Polyakov.jpg
Přesně 10 let uplynulo od okamžiku ukončení doposud nejdelšího pilotovaného letu v historii kosmonautiky. "Zatím nikdo nepřekonal rekord, který je zaznamenán v Guinessově knize rekordů a který ustanovil lékař-kosmonaut Valerij V. Poljakov," sdělil agentuře Novosti zástupce Institutu lékařsko-biologických problémů Mark Belakovskij.

Valerij Poljakov pobýval na orbitální stanici MIR od 8. 1. 1994 do 22. 3. 1995. "V sestavě 15., 16. a 17. dlouhodobé posádky stanice strávil ve vesmíru 437 dnů 17 hodin a 59 minut. Na oběžné dráze uskutečnil více než 1500 unikátních pozorování v oblasti kosmické medicíny, fyziologie a psychologie; a co je hlavní, živ a zdráv se vrátil na Zemi," doplnil Belakovskij.

Ruský systém zajištění příznivých životních podmínek při dlouhodobých letech, který byl dostatečně prověřen na stanici MIR, se stal základem obdobného systému na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Základem úspěšného pobytu Valerije Poljakova na oběžné dráze byla unikátní multifunkční lékařsko-biologická laboratoř. Představovala více než 1,5 tuny různých přístrojů, které umožňovaly nejen uskutečnit široké spektrum vědeckých experimentů, ale především realizovat opatření na udržování fyzické zdatnosti kosmonauta. "K nim je možno zařadit zátěžová cvičení na posílení svalové hmoty na různých trenažérech (běhací dráha, veloergometr apod.), dále používání speciálního obleku Pinguin, podtlakových kalhot Čibis a neustálý lékařský dohled," řekl Belakovskij.

MIR_1.jpg

Podle jeho slov je let lékaře-kosmonauta Poljakova svou délkou srovnatelný s expedicí na planetu Mars, kde bude vážným problémem právě návrat na Zemi. "Přesně splněné požadavky a pokyny lékařů a dalších specialistů mu umožnilo realizovat téměř 15měsíční pobyt v beztížném stavu a rychle se adaptovat na pozemské podmínky," sdělil Belakovskij.

Dále pak upřesnil, že výsledky pokusů a experimentů, které provedl Poljakov během svého rekordního kosmického letu, budou využity nejen při přípravě kosmonautů k dalším expedicím, ale i v praktické zdravovědě.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »