Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Valery_Polyakov.jpg
Přesně 10 let uplynulo od okamžiku ukončení doposud nejdelšího pilotovaného letu v historii kosmonautiky. "Zatím nikdo nepřekonal rekord, který je zaznamenán v Guinessově knize rekordů a který ustanovil lékař-kosmonaut Valerij V. Poljakov," sdělil agentuře Novosti zástupce Institutu lékařsko-biologických problémů Mark Belakovskij.

Valerij Poljakov pobýval na orbitální stanici MIR od 8. 1. 1994 do 22. 3. 1995. "V sestavě 15., 16. a 17. dlouhodobé posádky stanice strávil ve vesmíru 437 dnů 17 hodin a 59 minut. Na oběžné dráze uskutečnil více než 1500 unikátních pozorování v oblasti kosmické medicíny, fyziologie a psychologie; a co je hlavní, živ a zdráv se vrátil na Zemi," doplnil Belakovskij.

Ruský systém zajištění příznivých životních podmínek při dlouhodobých letech, který byl dostatečně prověřen na stanici MIR, se stal základem obdobného systému na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Základem úspěšného pobytu Valerije Poljakova na oběžné dráze byla unikátní multifunkční lékařsko-biologická laboratoř. Představovala více než 1,5 tuny různých přístrojů, které umožňovaly nejen uskutečnit široké spektrum vědeckých experimentů, ale především realizovat opatření na udržování fyzické zdatnosti kosmonauta. "K nim je možno zařadit zátěžová cvičení na posílení svalové hmoty na různých trenažérech (běhací dráha, veloergometr apod.), dále používání speciálního obleku Pinguin, podtlakových kalhot Čibis a neustálý lékařský dohled," řekl Belakovskij.

MIR_1.jpg

Podle jeho slov je let lékaře-kosmonauta Poljakova svou délkou srovnatelný s expedicí na planetu Mars, kde bude vážným problémem právě návrat na Zemi. "Přesně splněné požadavky a pokyny lékařů a dalších specialistů mu umožnilo realizovat téměř 15měsíční pobyt v beztížném stavu a rychle se adaptovat na pozemské podmínky," sdělil Belakovskij.

Dále pak upřesnil, že výsledky pokusů a experimentů, které provedl Poljakov během svého rekordního kosmického letu, budou využity nejen při přípravě kosmonautů k dalším expedicím, ale i v praktické zdravovědě.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »