Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Valery_Polyakov.jpg
Přesně 10 let uplynulo od okamžiku ukončení doposud nejdelšího pilotovaného letu v historii kosmonautiky. "Zatím nikdo nepřekonal rekord, který je zaznamenán v Guinessově knize rekordů a který ustanovil lékař-kosmonaut Valerij V. Poljakov," sdělil agentuře Novosti zástupce Institutu lékařsko-biologických problémů Mark Belakovskij.

Valerij Poljakov pobýval na orbitální stanici MIR od 8. 1. 1994 do 22. 3. 1995. "V sestavě 15., 16. a 17. dlouhodobé posádky stanice strávil ve vesmíru 437 dnů 17 hodin a 59 minut. Na oběžné dráze uskutečnil více než 1500 unikátních pozorování v oblasti kosmické medicíny, fyziologie a psychologie; a co je hlavní, živ a zdráv se vrátil na Zemi," doplnil Belakovskij.

Ruský systém zajištění příznivých životních podmínek při dlouhodobých letech, který byl dostatečně prověřen na stanici MIR, se stal základem obdobného systému na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Základem úspěšného pobytu Valerije Poljakova na oběžné dráze byla unikátní multifunkční lékařsko-biologická laboratoř. Představovala více než 1,5 tuny různých přístrojů, které umožňovaly nejen uskutečnit široké spektrum vědeckých experimentů, ale především realizovat opatření na udržování fyzické zdatnosti kosmonauta. "K nim je možno zařadit zátěžová cvičení na posílení svalové hmoty na různých trenažérech (běhací dráha, veloergometr apod.), dále používání speciálního obleku Pinguin, podtlakových kalhot Čibis a neustálý lékařský dohled," řekl Belakovskij.

MIR_1.jpg

Podle jeho slov je let lékaře-kosmonauta Poljakova svou délkou srovnatelný s expedicí na planetu Mars, kde bude vážným problémem právě návrat na Zemi. "Přesně splněné požadavky a pokyny lékařů a dalších specialistů mu umožnilo realizovat téměř 15měsíční pobyt v beztížném stavu a rychle se adaptovat na pozemské podmínky," sdělil Belakovskij.

Dále pak upřesnil, že výsledky pokusů a experimentů, které provedl Poljakov během svého rekordního kosmického letu, budou využity nejen při přípravě kosmonautů k dalším expedicím, ale i v praktické zdravovědě.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R2 (Swan)

Počasí bohužel nepřeje... Byli jsme trochu zvedaví na R2 swan tak sem ho zkoušel vylovit mezi mrakama ve slabé oblačnosti aspoň na 5 snímcich a trochu tam něco je

Další informace »