Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery: okolnosti odkladů
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery: okolnosti odkladů

Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
V pátek 20. února se na mysu Canaveral sešli manažeři NASA, aby zhodnotili přípravu raketoplánu Discovery, který má k Mezinárodní kosmické stanici doručit solární panely. Výsledkem byl ne zrovna překvapivý čtvrtý odklad startu, tentokrát dokonce na neurčito.

S čím jsou vlastně problémy? V průběhu startu, kdy je k raketoplánu připojena externí nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem, zásobující při startu hlavní motory , do ní proudí plynný vodík. Nádrž totiž musí být řádně natlakovaná pro správný přísun paliva hlavním motorům raketoplánu (každý z nich ho za sekundu spotřebuje skoro půl tuny). Špatný tlak v externí nádrži by mohl mít katastrofické následky, při příliš vysokém tlaku by speciální ventil určité množství vodíku vypustil ven, což by mohlo skončit velice špatně (viz Challenger). Méně katastrofické následky (i když také nepříjemné) by měl nízký tlak v externí nádrži. Došlo by k předčasnému vypnutí některého z hlavních motorů (pokud by k tomu došlo nedlouho po startu, raketoplán by nedosáhl potřebné rychlosti a musel by nouzově přistát).

Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Všechny zalarmoval start Endeavouru STS-126 v listopadu. Kousek takového ventilu, kontrolujícího průtok plynného vodíku do externí nádrže, se ulomil a putoval potrubím. Poškozený ventil do nádrže propouštěl příliš moc vodíku, což naštěstí včas objevily palubní počítače a snížily průtok přes zbylé 2 ventily. Hlavním problémem je ale onen ulomený kousek, putující potrubím. Pokud by ho prorazil, vodík, unikající směrem k hlavním motorům, by mohl zapříčinit katastrofu. To se tenkrát naštěstí nestalo ale důvod poškození ventilu a možné důsledky dosud nejsou prozkoumány. Navíc byly dodatečně zkontrolovány ventily v ostatních raketoplánech a kontroly ukázaly malé trhlinky. To je hlavní důvod odkladů startu Discoveryho (původní datum 12.2., první odklad na 19.2., poté na 22.2., 27.2. a nyní na neurčito). Práce na testování už jsou ale v plném proudu. Odpovědní inženýři z NASA a spolupracujících firem sestrojili kopii dotyčného potrubí a v plném provozu do něj házeli úlomky. Následný průzkum ukázal, že je potrubí zevnitř poškrábané, k proražení ale nedošlo. Každopádně práce a testy pokračují, je nutná dokonalá znalost problému.

Ve středu 25. února budou mít manažeři NASA další setkání, po kterém se snad dozvíme víc. S dalšími odklady by ale mohl být problém. Discovery totiž nemůže startovat v intervalu od 14. března do 6. dubna, kvůli konfliktu s příletem Sojuzu TMA-14 ke stanici s novou základní posádkou (28. března). Pokud by odpovědná místa ve středu odsouhlasila brzké datum startu, mise Discoveryho by se stihla ještě před Sojuzem. V opačném případě by byla přesunuta na duben, to už by ale mohla rozhodit už tak nabitý program letů. Ať tak či tak, bezpečnost mise by určitě měla zůstat prioritou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »