Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Discovery: okolnosti odkladů
Vít Straka Vytisknout článek

Discovery: okolnosti odkladů

Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
V pátek 20. února se na mysu Canaveral sešli manažeři NASA, aby zhodnotili přípravu raketoplánu Discovery, který má k Mezinárodní kosmické stanici doručit solární panely. Výsledkem byl ne zrovna překvapivý čtvrtý odklad startu, tentokrát dokonce na neurčito.

S čím jsou vlastně problémy? V průběhu startu, kdy je k raketoplánu připojena externí nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem, zásobující při startu hlavní motory , do ní proudí plynný vodík. Nádrž totiž musí být řádně natlakovaná pro správný přísun paliva hlavním motorům raketoplánu (každý z nich ho za sekundu spotřebuje skoro půl tuny). Špatný tlak v externí nádrži by mohl mít katastrofické následky, při příliš vysokém tlaku by speciální ventil určité množství vodíku vypustil ven, což by mohlo skončit velice špatně (viz Challenger). Méně katastrofické následky (i když také nepříjemné) by měl nízký tlak v externí nádrži. Došlo by k předčasnému vypnutí některého z hlavních motorů (pokud by k tomu došlo nedlouho po startu, raketoplán by nedosáhl potřebné rychlosti a musel by nouzově přistát).

Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Jeden z ventilů, kontrolujících průtok vodíku do hlavní nádrže
Všechny zalarmoval start Endeavouru STS-126 v listopadu. Kousek takového ventilu, kontrolujícího průtok plynného vodíku do externí nádrže, se ulomil a putoval potrubím. Poškozený ventil do nádrže propouštěl příliš moc vodíku, což naštěstí včas objevily palubní počítače a snížily průtok přes zbylé 2 ventily. Hlavním problémem je ale onen ulomený kousek, putující potrubím. Pokud by ho prorazil, vodík, unikající směrem k hlavním motorům, by mohl zapříčinit katastrofu. To se tenkrát naštěstí nestalo ale důvod poškození ventilu a možné důsledky dosud nejsou prozkoumány. Navíc byly dodatečně zkontrolovány ventily v ostatních raketoplánech a kontroly ukázaly malé trhlinky. To je hlavní důvod odkladů startu Discoveryho (původní datum 12.2., první odklad na 19.2., poté na 22.2., 27.2. a nyní na neurčito). Práce na testování už jsou ale v plném proudu. Odpovědní inženýři z NASA a spolupracujících firem sestrojili kopii dotyčného potrubí a v plném provozu do něj házeli úlomky. Následný průzkum ukázal, že je potrubí zevnitř poškrábané, k proražení ale nedošlo. Každopádně práce a testy pokračují, je nutná dokonalá znalost problému.

Ve středu 25. února budou mít manažeři NASA další setkání, po kterém se snad dozvíme víc. S dalšími odklady by ale mohl být problém. Discovery totiž nemůže startovat v intervalu od 14. března do 6. dubna, kvůli konfliktu s příletem Sojuzu TMA-14 ke stanici s novou základní posádkou (28. března). Pokud by odpovědná místa ve středu odsouhlasila brzké datum startu, mise Discoveryho by se stihla ještě před Sojuzem. V opačném případě by byla přesunuta na duben, to už by ale mohla rozhodit už tak nabitý program letů. Ať tak či tak, bezpečnost mise by určitě měla zůstat prioritou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »