Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dlouhověkost Opportunity z pohledu šéfů

Dlouhověkost Opportunity z pohledu šéfů

Opportunity a její stín na okraji kráteru Endurance Autor: NASA/JPL/Cornell
Opportunity a její stín na okraji kráteru Endurance
Autor: NASA/JPL/Cornell
Nedávné deváté výročí výzkumu Marsu robotem Opportunity okomentovali také dva významní šéfové. Pete Theisinger jako manažer Mars Exploration Rover (Spirit, Opportunity) a také současné mise Curiosity a také Steve Squyres, hlavní šéf vědeckých operací vozítek. Z jejich vyjádření vyplynuly zajímavé představy o dalším směřování obou funkčních robotů, a proto se k nim v následujících odstavcích vracíme podrobněji.

Pete Theisinger na tiskovce Curiosity Autor: NASA/Paul E. Alers
Pete Theisinger na tiskovce Curiosity
Autor: NASA/Paul E. Alers
Vozítko NASA Opportunity započalo 24. ledna 10. rok výzkumu povrchu Marsu. Jak se k neuvěřitelným devíti pozemským letům a téměř pěti marsovským vyjádřil Pete Theisinger?

"Je to neuvěřitelné, nikdy jsme ani nesnili o takovém výsledku!" Nenašli byste mezi manažery v JPL chlapíka tak realisticky uvažujícího a opatrného ve vyjadřování, jako je Pete. Přesto prý během asi dvacetiminutového rozhovoru i z jeho úst vyšlo čtyřikrát slovo "velmi", dvakrát "šokující", "úžasné" a "pozoruhodné" či "podivuhodné".

Díky úžasné náhodě, že k přistání došlo v malém kráteru s obnaženým podložím, již po měsíci mohli vítězoslavně oznámit, že Meridiani Planum - lokalita, kde přistáli - byla v minulosti místem, kde se vyskytovala voda v kapalném stavu. Bylo to tedy prostředí vhodné pro život, jak jej známe dnes. Dnes se domníváme, že Opportunity přistála na okraji slaného moře, na jakési pobřežní linii. Jenže od té doby Opportunity pracuje 36krát déle, než se původně očekávalo (minimálně 90ti denní mise) a ujela 50krát větší vzdálenost, než bylo očekáváno - přes 35 kilometrů (plán byl 700 metrů).

Opportunity v JPL Autor: NASA/JPL
Opportunity v JPL
Autor: NASA/JPL
Jak dále popsal Pete, očekávalo se původně, že během první hluboké zimy robotu dojde energie, kterou získává ze solárních panelů. K dlouhověkosti přispělo mnoho postupných vylepšení. Tím hlavním byla nečekaná pomoc přírody v podobě větrných vírů, které čistily solární panely od prachu. Dále se pro zimoviště vybíraly lokality s vhodným sklonem terénu, aby panely byly co nejvíce kolmo ke slunečním paprskům a konečně používala se metoda hibernace vozítka, aby tak přečkalo období s nedostatkem energie.

"Byly to však motory, co nás šokovalo nejvíce", řekl Pete Theisinger. Na každém ze šesti kol je jeden samostatný motor. "Během vývoje jsme šli cestou motorů s kartáčky a díky tomu jsme pociťovali slabinu v jejich opotřebení v průběhu času." To byl nakonec důvod, že se při vývoji většího robota Curiosity dali cestou "bezkartáčkových" motorů. A přitom se ukázalo, že motorky Opportunity si vedly po celou dobu skvěle. Pete podotkl, že mají sice problém s jedním s motorů v předním kole, což je nutí častěji jezdit pozadu, a také s motorem hýbajícím robotickou paží, ale vzhledem k okolnostem, kdy na Marsu panuje extrémní mráz, jde o celkem běžné chování, které odborníky nepřekvapí.

Opportunity u Burns Cliff v kráteru Endurance Autor: NASA/JPL/Cornell
Opportunity u Burns Cliff v kráteru Endurance
Autor: NASA/JPL/Cornell
Pro vědce je asi nejúžasnější fakt, že se jim s vozítkem podařilo vyjet mimo oblast tzv. přistávací elipsy, tedy míst vhodných k přistání, ale občas ne tak úplně ideálních pro výzkum. Možnost výzkumu míst mimo přistávací elipsu, to je něco nepředstavitelného ještě dnes. Stejně tak je úžasné, že první vozítko, které postavili, stále funguje. (Nejprve byla postavena Opportunity, poté teprve Spirit).

Jak se dívá Pete Theisinger na životnost Curiosity? "Byla postavena už od začátku pro dlouhodobý pobyt na Marsu a to jsme ještě neměli zkušenosti, jaké máme nyní s Opportunity. Dokáže přežít 36krát déle, než bylo plánováno (plán 2 roky)? To opravdu nepůjde, ale na druhou stranu nikdo nebude překvapen, když ji uvidí v plné kondici po 5 až 6 letech. Ksakru, dokonce ani já nevím, jestli tu ještě budu za dalších 5-6 let," řekl Pete, veterán výzkumu Marsu v NASA.

Cape Tribulation a kráter Endeavour Autor: NASA/JPL/Cornell
Cape Tribulation a kráter Endeavour
Autor: NASA/JPL/Cornell
Podívejme se také na vybrané odpovědi, které podal stanici CBS Steve Squyres:

Opportunity již od přistání urazila více než 35 km. Co plánujete v následujících měsících?

Pojedeme k jihu. Nyní plánujeme dokončit práce v současné lokalitě, kterou nazýváme Matijevic Hill, a to tak rychle, jak budeme moci. Zdrží nás to nejspíš ještě několik týdnů, protože stále je zde mnoho zajímavého, co máme v plánu prozkoumat. Ale poté se plánujeme vydat na jih. Valy kráteru Endeavour, kde se nyní nacházíme, obsahují horniny na bázi sulfátů, a tak neustálým popojížděním studujeme tyto sedimenty, abychom se dověděli co nejvíce o této lokalitě.
Jižně od současné pozice je nejprve proluka mezi dvěma vyvýšeninami valů kráteru. Toto místo nazýváme Botony Bay a za ní následuje další, vyšší část valu. Jsou zde dva kopce jižně od nás. Jeden jsme nazvali Solander Point a ten vzdálenější, opravdu velký, se jmenuje Cape Tribulation.

Je ve vašich úvahách nějaký dlouhodobý cíl mise Opportunity?

Ano, Cape Tribulation je zhruba stejně velký jako Husband Hill, na který před lety vyšplhalo dvojče Spirit. Takže nás čeká docela dost šplhání do kopce. Kráter Endeavour je tak velký (cca 20 km), je zde tolik zajímavého uvnitř, je zde tak, tak mnoho dalších pahorků v okrajových valech, které můžeme zkoumat. Zkrátka, je toho hodně, co nás může zaměstnat na roky dopředu...

Zdroje a doporučené odkazy:

Spaceflightnow.com
Spaceref.com
Fórum Unmannedspaceflight.com




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Steve Squyres, Pete Theisinger, 9 let na Marsu, Opportunity


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »