Do vesmíru vyráží další komerční Drak

Před Vánocemi 2008 podepsala NASA kontrakty se dvěma soukromými firmami na zásobování stanice ISS bezpilotními loděmi po ukončení provozu raketoplánů, kalifornský koncern SpaceX vedený miliardářem Elonem Muskem kývl na 12 misí lodě Dragon za 1,6 mld. dolarů, na washingtonskou Orbital Sciences Corporation čeká 9 letů lodě Cygnus (Labuť) v ceně 1,9 mld. Zatímco Orbital je lehce pozadu (premiérová mise Cygnusu se uskuteční zřejmě až v příštím roce), SpaceX má již za sebou dvě úspěšné demonstrační mise schopností své lodi: let kolem Země v prosinci 2010 a skutečnou zásobovací misi na ISS letos v květnu. Jako první z členů smlouvy programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services) se tudíž může pustit do operačního, takového dá se říct běžného, provozu své lodi na trase Země-ISS a zpět.

Start prvního operačního Dragonu k vesmírné stanici je stanoven na pondělí 8. října v 02:35 ráno našeho času, na neděli 7. října ve 20:35 místního času na mysu Canaveral na Floridě.

Raketa Falcon 9 (taktéž produkt SpaceX), jež má na kontě od června 2010 tři úspěšné starty, dorazila rozdělená do dvou stupňů společně s lodí Dragon do hangáru SpaceX na mysu Canaveral (několik kilometrů jižně od startovacích ramp raketoplánů) několik měsíců před startem, raketa zde byla z dotyčných dvou stupňů zkompletována a do Dragonu byl umístěn náklad pro kosmickou stanici, dodaný NASA a dalšími kosmickými agenturami.

V sobotu 29. září byla raketa převezena na startovací rampu, kde na několik sekund zažehla motory prvního stupně, obstarávající tah až 360 tun. Jedná se o standartní předstartovní test, mající ověřit připravenost motorů, pozemních systémů a rakety ke startu, zároveň si osvěží své znalosti a dovednosti i personál na kosmodromu. Test proběhl v pořádku a Falcon se ještě vrátil do hangáru, kde byl o den později na jeho vrcholek nainstalován Dragon.

V pátek 5. října se znova sešli zodpovědní manažeři, aby si zrekapitulovali situaci, výsledkem hlasování bylo opět „GO“ pondělnímu startu. Náladu může SpaceX zkazit možná jen počasí, dávající startu dle předpovědi jen lehce nadpoloviční šanci (60 procent), počítající s velkou oblačností a srážkami. Drak se však musí trefit do okamžitého startovacího okna, aby získal příznivou výchozí dráhu pro setkání s orbitální stanicí, pokud se pondělní start nezdaří, další šance jsou k dispozici za 24 a 48 hodin.

Pokud se start povede, necelých 10 minut po něm se dračí loď oddělí od druhého stupně rakety a zahájí sekvenci otevírání solárních panelů. Po pečlivě propočítaných impulsech trysek se má ke stanici dopracovat ve středu 10. října.

Loď dlouhá 4,4 metru s průměrem 3,6 metru se k vesmírné laboratoři vydá s asi 400 kilogramy nákladu, mezi nímž nalezneme například jídlo, oblečení, mrazák pro vědecké vzorky, přístroj pro zkoumání chování kapalin v beztíži, věci pro evropskou a japonskou laboratoř nebo náhradní díly a hardware pro systémy, uchovávající na stanici podmínky k životu astronautů. Některé položky nákladu budou zásadní pro 166 vědeckých experimentů, plánovaných pro současnou 33. dlouhodobou posádku stanice.

Květnová demonstrační mise nesla právě tolik nákladu, aby Dragon prokázal své schopnosti, tentokrát se však již hledí i na výběr nákladu, jako třeba mrazák pro vědecké vzorky a jejich dopravu na Zemi nebo elektrický box s experimentem uvnitř.

Dragon, řízený počítačem pod dohledem řídícího střediska SpaceX v Kalifornii, se opatrně přiblíží zespoda do bodu asi 10 metrů od stanice, kde bude tradičně zachycen 17,5 metrů dlouhou kanadskou paží, jež bude z vyhlídkové kopule řízena astronauty Akim Hošidem (Japonsko) a Suni Williamsovou (USA). Zachycení lodi je v plánu 10. října ve 13:32 SELČ, instalace Draka na spodní port modulu Harmony bude provedena asi dvě hodiny na to. Otevření poklopů a zahájení vykládání Draka bude na programu další den.

Drak se na stanici zdrží 18 dní, jeho odlet a přistání na Zemi se uskuteční 28. října.

Dragon je v současnosti kromě ruského Sojuzu jedinou lodí schopnou dopravit náklad i ze stanice na Zemi, čehož bude náležitě využito, loď přepraví více nákladu zpět než tam. Konkrétně by se při přistání mělo jednat o 759 kg převážně hotových vědeckých experimentů a staniční výbavy. Půjde o výsledky a hotové experimenty, zabývající se lidským tělem, biotechnologiemi, materiály nebo vzdělávacími projekty, důležitým předpokladem pro návrat vzorků je mrazák na palubě lodi, například vzorky krve a moči astronautů, dokumentující změny v lidském organismu vlivem dlouhodobého vesmírného letu, musí být náležitě zachovány. Dragon bude přistávat i s použitými věcmi ze stanice, které prozkoumají technici.

Zajímavou přepravní položkou při návratu této mise bude hardware ruského navigačního systému Kurs-NA, který selhal při prvním pokusu o opětovné připojení lodě Progress s pomocí tohoto nového navigačního systému v červenci. Když se tehdy stykovka na druhý pokus povedla, ruští kosmonauté z Progressu hardware vyložili kvůli návratu na Zemi a hledání příčin prvého selhání ruskými odborníky.

Po odletu od ISS a brzdícím manévru přistane loď na padácích do vln Pacifiku poblíž břehů jižní Kalifornie.

SpaceX plánuje tři mise Dragonu k ISS ročně do roku 2016. Jedinečnost Dragonu spočívá právě v možnosti návratu na Zemi, Cygnus od Orbital SC má končit misi podobně jako evropské ATV nebo Progress zánikem v atmosféře.

Letos v srpnu také SpaceX dostala od NASA 440 milionů dolarů na úpravu Dragonu jako pilotované lodi.

Zdroje:

• Press Kit k misi
• NASA 4/10/2012
• Spaceflightnow.com 5/10/2012
• Spaceflightnow.com 29/9/2012
• Zprávy z předstartovních příprav (NASA)