Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Druhý (ne)mexický astronaut
Petr Kubala Vytisknout článek

Druhý (ne)mexický astronaut

José Moreno Hernández
José Moreno Hernández
V létě příštího roku se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis v rámci mise STS-128. V posádce kosmického korábu bude i José Hernández, americký astronaut mexického původu…

José Moreno Hernández se má do vesmíru vydat podle aktuálního plánu na palubě raketoplánu Atlantis koncem července příštího roku. Narodil se 7. srpna 1962 ve French Camp a má americké občanství. Vyrůstal v kalifornském Stocktonu, asi 45 kilometrů jižně od Los Angeles. Jeho otec Salvador pochází z vesnice La Piedad v mexickém státě Michoacán a do USA přišel za prací v zemědělství. Také matka astronauta pochází z Mexika. Hernández je ale americkým občanem a tak se historické tabulky přepisovat nebudou, Mexiku zůstane i po jeho letu na kontě pouze jeden astronaut.

Prvním a prozatím jediným mexickým astronautem se stal Neri Vela Rodolfo, který se do vesmíru podíval rovněž palubě raketoplánu Atlantis v listopadu 1985. Cílem mise STS-61B bylo tehdy vypuštění několika komunikačních satelitů. Jedním z nich byla mexická družice Morelos-B.

Neri Vela Rodolfo
Neri Vela Rodolfo
Obr.: První mexický astronaut Neri Vela Rodolfo.


Vraťme se ale zpět k Hernándezovi. Ten vystudoval jako elektroinženýr na Pacifické univerzitě a poté pokračoval ve studiu na Kalifornské univerzitě. Už během studii snil o cestě do vesmíru. Důležitým se v jeho životě stal okamžik, kdy v rádiu slyšel o letu prvního amerického astronauta hispánského původu. Franklin Ramón Chang Díaz letěl do vesmíru poprvé v roce 1986 a poté se tam podíval na palubě raketoplánu ještě šestkrát, čímž se stal jedním ze dvou rekordmanů co do počtu startů.

José Moreno Hernández pracoval po studiích v Národní laboratoři Livermore, kde se zabýval vývojem digitální mamografie. Zkušenost se mu bude hodit, protože při misi STS-128 budou jedním z cílů lékařské experimenty. Hlavním úkolem je doprava zásob na Mezinárodní kosmickou stanicí. Datum startu dvanáctidenní mise je prozatím stanoveno na 30. července 2008.

José Hernández je sice stoprocentním Mexičanem, přesto ale na jeho skafandru mexickou vlajku nenajdete. To ale nikomu v zemi opeřeného hada radost zkazit nemůže. Mexické sdělovací prostředky o něm hovoří jako o "druhém Mexičanovi ve vesmíru" a celý národ je na jeho počin již dnes velmi hrdý. Let Hernándeze do vesmíru přichází jako na zavolanou. V Mexiku totiž vzniká kosmická agentura AEXA (Agencia Espacial meXicanA). Ta sice s misí Hernándeze nemá nic společného, přesto ale může těžit s dočasného zvýšeného zájmu o kosmonautiku.

Hernández uvedl pro hlavní televizní zprávy mexické Televisy, že si do vesmíru vezme tortillas (placky s kukuřičné či pšeničné mouky) a mexickou vlajku. Celá země tak bude příští rok let raketoplánu Atlantis bedlivě sledovat.

Doporučené odkazy:


Zdroj:





O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »