Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Druhý (ne)mexický astronaut
Petr Kubala Vytisknout článek

Druhý (ne)mexický astronaut

José Moreno Hernández
José Moreno Hernández
V létě příštího roku se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis v rámci mise STS-128. V posádce kosmického korábu bude i José Hernández, americký astronaut mexického původu…

José Moreno Hernández se má do vesmíru vydat podle aktuálního plánu na palubě raketoplánu Atlantis koncem července příštího roku. Narodil se 7. srpna 1962 ve French Camp a má americké občanství. Vyrůstal v kalifornském Stocktonu, asi 45 kilometrů jižně od Los Angeles. Jeho otec Salvador pochází z vesnice La Piedad v mexickém státě Michoacán a do USA přišel za prací v zemědělství. Také matka astronauta pochází z Mexika. Hernández je ale americkým občanem a tak se historické tabulky přepisovat nebudou, Mexiku zůstane i po jeho letu na kontě pouze jeden astronaut.

Prvním a prozatím jediným mexickým astronautem se stal Neri Vela Rodolfo, který se do vesmíru podíval rovněž palubě raketoplánu Atlantis v listopadu 1985. Cílem mise STS-61B bylo tehdy vypuštění několika komunikačních satelitů. Jedním z nich byla mexická družice Morelos-B.

Neri Vela Rodolfo
Neri Vela Rodolfo
Obr.: První mexický astronaut Neri Vela Rodolfo.


Vraťme se ale zpět k Hernándezovi. Ten vystudoval jako elektroinženýr na Pacifické univerzitě a poté pokračoval ve studiu na Kalifornské univerzitě. Už během studii snil o cestě do vesmíru. Důležitým se v jeho životě stal okamžik, kdy v rádiu slyšel o letu prvního amerického astronauta hispánského původu. Franklin Ramón Chang Díaz letěl do vesmíru poprvé v roce 1986 a poté se tam podíval na palubě raketoplánu ještě šestkrát, čímž se stal jedním ze dvou rekordmanů co do počtu startů.

José Moreno Hernández pracoval po studiích v Národní laboratoři Livermore, kde se zabýval vývojem digitální mamografie. Zkušenost se mu bude hodit, protože při misi STS-128 budou jedním z cílů lékařské experimenty. Hlavním úkolem je doprava zásob na Mezinárodní kosmickou stanicí. Datum startu dvanáctidenní mise je prozatím stanoveno na 30. července 2008.

José Hernández je sice stoprocentním Mexičanem, přesto ale na jeho skafandru mexickou vlajku nenajdete. To ale nikomu v zemi opeřeného hada radost zkazit nemůže. Mexické sdělovací prostředky o něm hovoří jako o "druhém Mexičanovi ve vesmíru" a celý národ je na jeho počin již dnes velmi hrdý. Let Hernándeze do vesmíru přichází jako na zavolanou. V Mexiku totiž vzniká kosmická agentura AEXA (Agencia Espacial meXicanA). Ta sice s misí Hernándeze nemá nic společného, přesto ale může těžit s dočasného zvýšeného zájmu o kosmonautiku.

Hernández uvedl pro hlavní televizní zprávy mexické Televisy, že si do vesmíru vezme tortillas (placky s kukuřičné či pšeničné mouky) a mexickou vlajku. Celá země tak bude příští rok let raketoplánu Atlantis bedlivě sledovat.

Doporučené odkazy:


Zdroj:





O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »