Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Druhý (ne)mexický astronaut
Petr Kubala Vytisknout článek

Druhý (ne)mexický astronaut

José Moreno Hernández
José Moreno Hernández
V létě příštího roku se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis v rámci mise STS-128. V posádce kosmického korábu bude i José Hernández, americký astronaut mexického původu…

José Moreno Hernández se má do vesmíru vydat podle aktuálního plánu na palubě raketoplánu Atlantis koncem července příštího roku. Narodil se 7. srpna 1962 ve French Camp a má americké občanství. Vyrůstal v kalifornském Stocktonu, asi 45 kilometrů jižně od Los Angeles. Jeho otec Salvador pochází z vesnice La Piedad v mexickém státě Michoacán a do USA přišel za prací v zemědělství. Také matka astronauta pochází z Mexika. Hernández je ale americkým občanem a tak se historické tabulky přepisovat nebudou, Mexiku zůstane i po jeho letu na kontě pouze jeden astronaut.

Prvním a prozatím jediným mexickým astronautem se stal Neri Vela Rodolfo, který se do vesmíru podíval rovněž palubě raketoplánu Atlantis v listopadu 1985. Cílem mise STS-61B bylo tehdy vypuštění několika komunikačních satelitů. Jedním z nich byla mexická družice Morelos-B.

Neri Vela Rodolfo
Neri Vela Rodolfo
Obr.: První mexický astronaut Neri Vela Rodolfo.


Vraťme se ale zpět k Hernándezovi. Ten vystudoval jako elektroinženýr na Pacifické univerzitě a poté pokračoval ve studiu na Kalifornské univerzitě. Už během studii snil o cestě do vesmíru. Důležitým se v jeho životě stal okamžik, kdy v rádiu slyšel o letu prvního amerického astronauta hispánského původu. Franklin Ramón Chang Díaz letěl do vesmíru poprvé v roce 1986 a poté se tam podíval na palubě raketoplánu ještě šestkrát, čímž se stal jedním ze dvou rekordmanů co do počtu startů.

José Moreno Hernández pracoval po studiích v Národní laboratoři Livermore, kde se zabýval vývojem digitální mamografie. Zkušenost se mu bude hodit, protože při misi STS-128 budou jedním z cílů lékařské experimenty. Hlavním úkolem je doprava zásob na Mezinárodní kosmickou stanicí. Datum startu dvanáctidenní mise je prozatím stanoveno na 30. července 2008.

José Hernández je sice stoprocentním Mexičanem, přesto ale na jeho skafandru mexickou vlajku nenajdete. To ale nikomu v zemi opeřeného hada radost zkazit nemůže. Mexické sdělovací prostředky o něm hovoří jako o "druhém Mexičanovi ve vesmíru" a celý národ je na jeho počin již dnes velmi hrdý. Let Hernándeze do vesmíru přichází jako na zavolanou. V Mexiku totiž vzniká kosmická agentura AEXA (Agencia Espacial meXicanA). Ta sice s misí Hernándeze nemá nic společného, přesto ale může těžit s dočasného zvýšeného zájmu o kosmonautiku.

Hernández uvedl pro hlavní televizní zprávy mexické Televisy, že si do vesmíru vezme tortillas (placky s kukuřičné či pšeničné mouky) a mexickou vlajku. Celá země tak bude příští rok let raketoplánu Atlantis bedlivě sledovat.

Doporučené odkazy:


Zdroj:





O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »