Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  DSG nás má naučit žít ve vesmíru, říká Michal Václavík

DSG nás má naučit žít ve vesmíru, říká Michal Václavík

Deep Space Gateway v představě umělce
Autor: Lockheed Martin

Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.

Na ISS se provádí experimenty z mnoha vědeckých oborů. Dá se očekávat podobná pestrost i na DSG, nebo bude tamní výzkum nějak více zaměřen na nějakou konkrétní disciplínu?
Na DSG se oproti ISS bude dělat výrazně méně experimentů a také nebudou pokryty všechny oblasti výzkumu, jenž je nyní na ISS prováděn. A tento stav je za současné situace velmi logický. Experimenty vhodné k realizaci za podmínek kosmického letu na nízké oběžné dráze kolem Země by bylo zbytečně nákladné a logisticky i technicky náročné uskutečnit na DSG. Taktéž dostupné zdroje, přítomnost a čas posádky, budou na DSG oproti ISS výrazně limitované. Návštěvnické posádky DSG na její palubě setrvají, v prvních letech výstavby a provozu, vždy typicky jeden měsíc (maximum je 42 dní). Tím je tedy vyřazena řada experimentů věnovaných sledování dlouhodobých účinků kosmického letu na lidský organizmus. Výzkum na DSG a s ním spojené experimenty budou zaměřeny na využití unikátního prostřední, prakticky mimo ochranný obal Země, a později se snadným obousměrným přístupem na měsíční povrch.

Astronaut Dan Burbank při práci na experimentu ACE na mikroskopické laboratoři Mezinárodní vesmírné stanice Autor: NASA
Astronaut Dan Burbank při práci na experimentu ACE na mikroskopické laboratoři Mezinárodní vesmírné stanice
Autor: NASA
Jaký je z vědeckého hlediska hlavní účel stanice DSG? K čemu nám má hlavně pomoci?
Stanice DSG je v první řadě základnou, která nás má naučit pracovat v novém prostředí mimo nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Má sloužit k ověření technologií (např. (polo)uzavřené systémy zajištění životních podmínek, nakládání s odpadem apod.) a nalezení odpovědí na vybrané vědecké problémy, jež jsou nutné k zajištění bezpečného dlouhodobého pobytu člověka v těchto podmínkách. To velmi úzce souvisí s dalšími kroky, kterými jsou výpravy na povrch Měsíce a později do blízkosti a nakonec i na povrch Marsu. Strategická skupina složená z expertů partnerských agentur definovala 22 cílů na vysoké úrovni čili jakýchsi témat, jež by měla DSG naplnit. Pokud bych měl být lehce laciný ve svém prohlášení, tak nás má DSG naučit žít ve vesmíru a nastartovat (i když jistě velmi pozvolné) rozšiřování lidstva mimo Zemi.

Řez laboratorním modulem Columbus. Zleva doprava můžete vidět čtyři skříně experimentů Fluid Science Laboratory, Biolab, European Phisiology Modules a European Drawer Rack. Ve stropní části pak European Storrage Rack. Ovšem současné umístění je odlišné. Vlevo vně modulu pak můžeme dole vidět platformu EuTEF a nahoře SOLAR, který trochu vypadá jako malý teleskop na stativu Autor: ESA
Řez laboratorním modulem Columbus. Zleva doprava můžete vidět čtyři skříně experimentů Fluid Science Laboratory, Biolab, European Phisiology Modules a European Drawer Rack. Ve stropní části pak European Storrage Rack. Ovšem současné umístění je odlišné. Vlevo vně modulu pak můžeme dole vidět platformu EuTEF a nahoře SOLAR, který trochu vypadá jako malý teleskop na stativu
Autor: ESA
Stanice má vzniknout v cislunárním prostoru. Jaký to má vliv na vědecké experimenty ve srovnání s ISS a v čem je umístění stanice právě zde důležité?
V současné době jsou stále diskutovány dvě varianty oběžných drah pro DSG. První je NRHO, což je velice výstřední, téměř polární dráha kolem Měsíce s periseleniem kolem 2 000 km a aposeleniem kolem 75 000 km. Oběžná doba pak vychází od 6 do 8 dní. Druhou je oběžná dráha okolo Lagrangeova bodu L 2 systému Země-Měsíc. V tomto případě by se stanice DSG nacházela ve vzdálenosti asi 60 000 km od Měsíce. Obě výše uvedené dráhy umožňují nepřetržitou komunikaci se Zemí a také energeticky nenáročné výpravy na povrch Měsíce a zpět. Už se ale liší v tom, v jakém prostředí se bude DSG pohybovat a to samozřejmě ovlivní některé experimenty a naopak na některé nebude mít zvolená oběžná dráha vliv. Rozdílné oproti ISS je to, že stanice DSG a veškeré vybavení na palubě včetně posádky budou vystaveny (pokud pomineme radiační ochranu) kosmickému prostředí velmi podobnému tomu jaké čeká výpravy třeba na Mars. Na ISS toto studovat nejde, protože je stále chráněna magnetosférou a zbytky atmosféry. Hustota toku a energie nabitých stejně jako složení neutrálních částic je tedy na dráze ISS výrazně jiné.

Stanice DSG nebude na rozdíl od ISS obydlena trvale. Co to znamená pro vědu? Je to spíše výhoda nebo nevýhoda?
Na to neexistuje univerzální odpověď. Pro některé experimenty je přítomnost posádky nezbytná (např. pro ty, kdy je posádka sama předmětem zkoumání), pro některé naopak potřeba není a pro jiné je dokonce nežádoucí. Složení experimentů na DSG bude třeba vyvážit tak, aby se daly v krátké době jednoho měsíce stihnout ty, pro které je nutná posádka. A ostatní budou muset být postaveny tak, aby pracovaly zcela autonomně bez přítomnosti posádky. Oproti ISS tak nemůžou vědci počítat s průběžnou kontrolou experimentů posádkou, případně s opravami porouchané aparatury. To bude vyžadovat odlišný přístup k plánování, než jaký známe nyní z ISS. Situace se změní po plánovaném rozšíření DSG, kdy by na její palubě měly posádky trávit při standardní misi 180 dní.

Ke stanici DSG přilétá loď Orion Autor: NASA
Ke stanici DSG přilétá loď Orion
Autor: NASA
Na ISS je několik velkých laboratorních modulů, ale stanice DSG bude mnohem menší. Dá se předpokládat, že bude těžší uspokojit všechny zájemce, protože zdroje budou omezené?
Uspokojit všechny se nedaří ani na ISS (pořád se bavíme o špičkové vědě) a u DSG to bude ještě náročnější. Pro experimenty uvnitř stanice je vyčleněn pouze 1 m3 prostoru, počáteční hmotnost vybavení je omezena na 150 kg a při každé misi je možné přivést maximálně dalších 200 kg. Počítá se také s experimenty na povrchu stanice, včetně robotického ramene a malé přechodové komory o průměru 80 cm. Dá se očekávat trvalý tlak vědecké komunity na co největší rozšíření prostoru a zdrojů na DSG využitelných pro vědecké experimenty. Jednou z relativně snadných možností je zabrání prostoru pro pobyt posádky v okamžiku, kdy posádka na stanici není.

Librační centra soustavy Země-Měsíc Autor: NASA
Librační centra soustavy Země-Měsíc
Autor: NASA
Nedávno proběhl seminář, který se věnoval právě vědě na DSG. Dá se nějak sumarizovat trend, který v tomto směru vědecké obec preferuje?
Seminář proběhl na začátku prosince ve středisku ESA ESTEC za přítomnosti 150 vědců z celé Evropy. Diskutováno bylo 75 nápadů na vědecké využívání stanice DSG v oblasti fyzikálních věd a astronomie, věd o životě, průzkumu sluneční soustavy a technologií. Velká část experimentů je věnována sledování radiačního prostředí vně i uvnitř stanice, jeho vlivu na materiály, elektroniku a biologické vzorky. Dále pak studiu Měsíce a jeho povrchu, vlivu měsíčního regolitu na zdraví posádky, mikrobiologické čistotě apod. Prosazuje se pomalu také vliv teleoperací a nasazování malých družic (zejména CubeSatů) pro plnění nebo rozšíření vybraných vědeckých úkolů. Seminář měl za úkol demonstrovat zájem vědecké komunity o vědecké využívání DSG v Evropě (na konci února proběhne podobný v Denveru v USA). Výběr experimentů pro DSG začne v roce 2020. Na semináři byly také projednávány některé technické detaily stanice DSG ve vztahu k vědeckým experimentům, na kterých je nutné se shodnout před dokončením návrhu jednotlivých modulů. Mezi ty hlavní patří třeba ujednocení jmenovitých napětí rozvodů elektrické energie, pasivní a aktivní platformy vně stanice, schopnost vypouštět malé družice, centralizace správy dat a komunikace se Zemí, možnost měnit orientaci DSG či přijímat vzorky odebrané z povrchu Měsíce.

Na závěr ještě jedna otázka, která nesouvisí s vědou, ale zato je hodně aktuální. Americký prezident podepsal direktivu, podle které se má NASA soustředit na vybudování základny na Měsíci. Dá se v současné době říct, zda toto rozhodnutí bude mít vliv na projekt DSG, případně jaký?
Na hodnocení politického prohlášení amerického prezidenta je ještě velmi brzy. Plány NASA a její směrování, stejně jako naplňování některých politických vizí, se bude dát zhodnotit až po oficiálním jmenování nového vedení NASA.

Děkujeme za rozhovor



Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Deep Space Gateway


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »