Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Elon Musk přináší nové informace k výbuchu rakety Falcon 9
Vít Straka Vytisknout článek

Elon Musk přináší nové informace k výbuchu rakety Falcon 9

Falcon 9 na startovní rampě na mysu Canaveral
Autor: SpaceX

Novinky z vyšetřování havárie zveřejnil zakladatel firmy SpaceX v rozhovoru s americkou televizí, podle všeho šlo o skutečně zajímavý a bezprecedentní fyzikální jev uvnitř nádrže s kapalným kyslíkem.

Když se podíváme na oficiální web společnosti SpaceX, zatím poslední aktualita z 28. října říká, že na vyšetřování zářijové exploze na startovní rampě pracuje společný tým složený z lidí ze SpaceX, NASA, Federálního leteckého úřadu, vojenského letectva a dokonce se podílí i zákazníci firmy. Vyšetřovatelé zúžili finální výběr původce exploze na jednu ze tří nádob na tlakovací medium uvnitř kyslíkové nádrže horního stupně Falconu 9, do kterých bylo v okamžiku exploze tankováno podchlazené, kapalné helium. 

Ve středisku SpaceX v městečku McGregor v Texasu probíhaly praktické testy, snažící se maximálně věrně duplikovat podmínky, které panovaly uvnitř rakety před výbuchem, ovlivněné především teplotou a tlakem tankovaného helia. Přesnou příčinu výbuchu však firma dosud neměla potvrzenou. 

To se však zřejmě od té doby změnilo.  Elon Musk poskytl v pátek 4. listopadu krátký rozhovor americké televizní stanici CNBC a zmínil se i o průběhu vyšetřování nehody. Podle Muska už SpaceX přesnou příčinu víceméně zná, šlo údajně o problém v dějinách kosmonautiky naprosto bezprecedentní, proto trvalo jeho odhalení trochu déle. 

Ilustrační obrázek typicky namodralého kapalného kyslíku Autor: Chemistry.about.com
Ilustrační obrázek typicky namodralého kapalného kyslíku
Autor: Chemistry.about.com
Muskova slova dávají smysl, protože SpaceX do nejnovější verze Falconu 9 tankuje velmi podchlazený kapalný kyslík o teplotě asi -207 °C, s tak studeným okysličovadlem ještě žádný výrobce raketové techniky neměl dosud zkušenosti. SpaceX metodu zvolila kvůli větší hustotě paliva (kerosinu o teplotě několik stupňů pod nulou) a okysličovadla a rychlejšímu průtoku do spalovacích komor, tedy většímu tahu motorů rakety a její větší síle. 

Problém byl podle Muska v tom, že podmínky uvnitř kyslíkové nádrže horního stupně, vytvořené přitékáním chladného, kapalného helia do nádob, ponořených v kapalném kyslíku, zapříčinily další tuhnutí kyslíku až do pevného skupenství, v němž kyslík explozivně zareagoval s uhlíkovými kompozity, tvořícími stěny tří nádob na tlakovací helium, z nichž patrně jedna vybuchla. 

Myslím, že jsme už problému přišli na kloub,“ řekl CNBC Musk. „Byl to vskutku překvapivý jev, v historii kosmických letů se s ním ještě nikdo nesetkal.“ 

SpaceX tedy zřejmě už ví, proč Falcon 9 v září explodoval na startovní rampě. 

Nádoby na helium uvnitř nádrží Falconu 9 Autor: NASASpaceFlight.com
Nádoby na helium uvnitř nádrží Falconu 9
Autor: NASASpaceFlight.com
„Věříme tomu, že firma již objevila pravou příčinu výbuchu, jejíž oprava by měla být snadná a rychlá,“ řekl Rupert Pearce ze společnosti Inmarsat, která připravuje tři komerční družice ke startům na raketách Falcon 9 a Falcon Heavy, kterou by měla SpaceX vyzkoušet příští rok. 

Klasické Falcony 9 se však snad vrátí na scénu ještě letos, podle odhadu Muska kolem poloviny prosince. Neupřesnil však bohužel, jaký náklad na první misi po havárii poletí ani odkud se bude startovat. 

Kdyby nedošlo k zářijové explozi, měly rakety Falcon 9 letos startovat ještě devětkrát. Když se Falcon 9 rozpadl za letu v červnu 2015 a Muskova firma byla půl roku mimo hru, NASA žádala SpaceX, aby první mise po havárii nenesla zásobovací loď Dragon ke stanici ISS. 

K prosincovému startu Falconu 9 by měly být teoreticky připraveny dvě vypouštěcí rampy – komplex 39A v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě a také rampa na letecké základně Vandenberg v Kalifornii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Space.com 6. 11. 2016
[2] SpaceX 28. 10. 2016



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: SpaceX, Falcon 9, Havárie raket


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »