Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Endeavour se odpojil od ISS, jeho mise se chýlí ke konci
Vít Straka Vytisknout článek

Endeavour se odpojil od ISS, jeho mise se chýlí ke konci

Endeavour krátce před připojením ke stanici
Endeavour krátce před připojením ke stanici
V pátek v 15:47 SEČ se od Mezinárodní kosmické stanice po 11ti denním pobytu odpojil raketoplán Endeavour. Jeho posádka zde absolvovala 4 kosmické vycházky a doručila na stanici vybavení, které má umožnit zdvojnásobení počtu členů základní posádky ISS.

Posádku tvoří velitel Chris Ferguson, pilot Eric Boe a letoví specialisté Donald Pettit, Heidemarie Stefanyshyn-Piperová, Steve Bowen, Shane Kimbrough a Sandra Magnusová. Po odložení mise STS-125 k Hubbleovu teleskopu bylo stanoveno datum startu Endeavouru na 14. listopadu. Přípravy šly jako po másle a na konci října při prohlídce a hodnocení inspektory NASA bylo toto datum potvrzeno. Technické komplikace se nevyskytly ani poté. 14. listopadu večer, pár hodin před startem, měla NASA potíže jen s jedním meteorologickým balónem, které monitorují situaci ve vyšších vrstvách atmosféry. V poslední chvíli se ještě objevil problém v "bílém pokoji" (část startovací rampy, přiléhající ke kabině raketoplánu), jedny z jeho dveří se úplně nezavřely. Pro start to ale nebezpečí nepředstavovalo a ten proběhl podle plánu v noci na 15. listopadu ve 2 hodiny ráno. Ke stanici se raketoplán připojil v neděli 16. listopadu. Za dvě hodiny byly otevřeny průlezy a posádky se přivítaly. Věta pronesená velitelem stanice Finckem k Sandře Magnusové "vítej v novém domově, Sandy" nevyzněla nadarmo. O několik hodin později si s ní Gregory Chamitoff (při této misi se vrátí na Zemi) vyměnil svůj post letového specialisty základní posádky ISS, Magnusová by se měla na Zemi vrátit v únoru, při misi Discovery STS-119.

V pondělí 17. listopadu se letoví specialisté STS-126 Donald Pettit a Shane Kimbrough chopili ovládání staniční robotické paže a s její pomocí vyzvedli z nákladového prostoru raketoplánu nákladní modul Leonardo a připojili ho ke stanici. Modul nesl přes 6000 kg vybavení, mezi ním novou toaletu, čističku vody, přístroje k fyzickému cvičení, nové obytné buňky se spacáky a mnoho dalšího. Astronauti do Leonarda v průběhu pobytu na stanici přelézali, vybavení nosili do stanice a tam ho instalovali.

V úterý 18. 11. krátce po 19. hodině SEČ začala první kosmická vycházka. Steve Bowen a Heidemarie Stefanyshyn-Piperová při ní začali s hlavní náplní "spacewalků" této mise. Šlo o čištění a namazání mechanických kloubů, které otáčí solární panely ke Slunci. Předtím ale odmontovali ze stanice nádrž s dusíkem a pomocí staničního manipulátoru ji přemístili do nákladového prostoru raketoplánu k návratu na Zemi. Při této vycházce nastala jen jedna "komplikace", když si Piperová chtěla očistit ruce od maziva, upustila kufřík s nářadím.



Misi to ale ani v nejmenším neohrozilo a na obloze je o zajímavý objekt víc. Ve čtvrtek 20. 11. se pro změnu ztratil pavouk, dopravený na stanici pro experiment s pletením sítě v beztížném stavu. Záhy byl ale objeven ve své přepravce, jen byl předtím schovaný v sítích. Tento pokus s pavoučími sítěmi ve stavu beztíže není nikterak nový, dělal se už v 70. letech na Skylabu.

Druhá kosmická vycházka
Druhá kosmická vycházka
Ve čtvrtek 20. 11. přišla na řadu také druhá kosmická vycházka. Heidemarie Stefanyshyn-Piperová a Shane Kimbrough přemístili dopravní zařízení na povrchu stanice (příprava na únorovou misi STS-119, při které mají být doručeny další solární panely), došlo také na promazání staniční robotické paže a dále astronauté pokračovali v práci na kloubech solárních panelů. Těm byla kompletně věnována třetí vycházka (Heidemarie Stefanyshyn-Piperová a Steve Bowen)v sobotu 22. 11. Trvala 7 hodin a jejich čištění a mazání mělo být při této vycházce dokončeno. Jedno ložisko ale astronauté spravit nestihli. Dokončeno to bylo při čtvrté a poslední vycházce v pondělí 24. 11. Absolvovali ji Steve Bowen a Shane Kimbrough. Kromě splnění úkolu s klouby solárních panelů také namontovali na modul Kibo TV kameru a naváděcí anténu pro zásobovací lodě.

Pobyt Endeavouru u ISS byl o den prodloužen kvůli potížím s novou čističkou vody, která se sama vypínala. Velitel stanice Fincke a letový specialista STS-126 Pettit ji ale dokázali opravit a byly odebrány i vzorky výsledné čisté vody pro analýzu na Zemi. V závěru pobytu spolu obě posádky oslavili Den díkuvzdání. Rozloučení posádek ISS a Endeavouru se uskutečnilo v noci na pátek. Spojař z řídícího střediska poblahopřál kosmonautům k vynikající práci, oni se rozloučili a popřáli si hodně štěstí. V 1:31 v noci na pátek byly uzavřeny průlezy. Posádky se vyspaly a Endeavour se v pátek v 15:47 odpojil od ISS. Přistát by měl v neděli v 19:19 na ploše Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Nezbývá, než mu popřát šťastný návrat.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »