Endeavour se odpojil od ISS, jeho mise se chýlí ke konci
Posádku tvoří velitel Chris Ferguson, pilot Eric Boe a letoví specialisté Donald Pettit, Heidemarie Stefanyshyn-Piperová, Steve Bowen, Shane Kimbrough a Sandra Magnusová. Po odložení mise STS-125 k Hubbleovu teleskopu bylo stanoveno datum startu Endeavouru na 14. listopadu. Přípravy šly jako po másle a na konci října při prohlídce a hodnocení inspektory NASA bylo toto datum potvrzeno. Technické komplikace se nevyskytly ani poté. 14. listopadu večer, pár hodin před startem, měla NASA potíže jen s jedním meteorologickým balónem, které monitorují situaci ve vyšších vrstvách atmosféry. V poslední chvíli se ještě objevil problém v "bílém pokoji" (část startovací rampy, přiléhající ke kabině raketoplánu), jedny z jeho dveří se úplně nezavřely. Pro start to ale nebezpečí nepředstavovalo a ten proběhl podle plánu v noci na 15. listopadu ve 2 hodiny ráno. Ke stanici se raketoplán připojil v neděli 16. listopadu. Za dvě hodiny byly otevřeny průlezy a posádky se přivítaly. Věta pronesená velitelem stanice Finckem k Sandře Magnusové "vítej v novém domově, Sandy" nevyzněla nadarmo. O několik hodin později si s ní Gregory Chamitoff (při této misi se vrátí na Zemi) vyměnil svůj post letového specialisty základní posádky ISS, Magnusová by se měla na Zemi vrátit v únoru, při misi Discovery STS-119.
V pondělí 17. listopadu se letoví specialisté STS-126 Donald Pettit a Shane Kimbrough chopili ovládání staniční robotické paže a s její pomocí vyzvedli z nákladového prostoru raketoplánu nákladní modul Leonardo a připojili ho ke stanici. Modul nesl přes 6000 kg vybavení, mezi ním novou toaletu, čističku vody, přístroje k fyzickému cvičení, nové obytné buňky se spacáky a mnoho dalšího. Astronauti do Leonarda v průběhu pobytu na stanici přelézali, vybavení nosili do stanice a tam ho instalovali.
V úterý 18. 11. krátce po 19. hodině SEČ začala první kosmická vycházka. Steve Bowen a Heidemarie Stefanyshyn-Piperová při ní začali s hlavní náplní "spacewalků" této mise. Šlo o čištění a namazání mechanických kloubů, které otáčí solární panely ke Slunci. Předtím ale odmontovali ze stanice nádrž s dusíkem a pomocí staničního manipulátoru ji přemístili do nákladového prostoru raketoplánu k návratu na Zemi. Při této vycházce nastala jen jedna "komplikace", když si Piperová chtěla očistit ruce od maziva, upustila kufřík s nářadím.
Misi to ale ani v nejmenším neohrozilo a na obloze je o zajímavý objekt víc. Ve čtvrtek 20. 11. se pro změnu ztratil pavouk, dopravený na stanici pro experiment s pletením sítě v beztížném stavu. Záhy byl ale objeven ve své přepravce, jen byl předtím schovaný v sítích. Tento pokus s pavoučími sítěmi ve stavu beztíže není nikterak nový, dělal se už v 70. letech na Skylabu.
Pobyt Endeavouru u ISS byl o den prodloužen kvůli potížím s novou čističkou vody, která se sama vypínala. Velitel stanice Fincke a letový specialista STS-126 Pettit ji ale dokázali opravit a byly odebrány i vzorky výsledné čisté vody pro analýzu na Zemi. V závěru pobytu spolu obě posádky oslavili Den díkuvzdání. Rozloučení posádek ISS a Endeavouru se uskutečnilo v noci na pátek. Spojař z řídícího střediska poblahopřál kosmonautům k vynikající práci, oni se rozloučili a popřáli si hodně štěstí. V 1:31 v noci na pátek byly uzavřeny průlezy. Posádky se vyspaly a Endeavour se v pátek v 15:47 odpojil od ISS. Přistát by měl v neděli v 19:19 na ploše Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Nezbývá, než mu popřát šťastný návrat.
Zdroje:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
