Endeavour STS-127: Start povolen!
Z rampy 39B, na které byl v pohotovosti v průběhu mise STS-125, se Endeavour k ISS vydat nemůže, jelikož této rampě chybí zařízení pro ukládání do nákladového prostoru raketoplánu, je už připravována pro testovací let rakety Ares I-X, plánovaný na toto léto. Proto byl Endeavour 31. května převezen na rampu 39A. Ve středu 3. 6. na Floridě proběhla schůzka manažerů NASA, kteří dali zelenou plánovanému startu 13. června. Přitom jde o tzv. šibeniční termín.
Působí zde spousta faktorů. Převoz raketoplánu na rampu 39A byl kvůli špatnému počasí na Floridě opožděn a tím byly zdrženy všechny jeho přípravy ke startu, na které by bylo velmi málo času i bez tohoto zdržení. Další problém by mohla představovat událost, jež potkala Atlantis. Krátce po zážehu jeho hlavních motorů při startu vypověděl službu jeden ze 4 elektronických boxů, jež formátují příkazy od počítačů a řídí hydraulické systémy, které mají na starosti pohyb elevonů a výškových kormidel raketoplánu, důležitých při přistání. Poškozený box byl pouze záložní, takže pro Atlantis z toho nevyplynuly žádné problémy. Doteď ale nebylo zjištěno, proč box vypověděl službu. Podle původních předpokladů šlo o zkrat, ten byl však vyloučen už při prvních testech v Kalifornii, kde Atlantis přistál 24. května kvůli špatnému počasí na Floridě. Jinak Atlantis je už zpátky doma na Floridě, kde přistál ve středu po půlnoci po dvoudenním letu (samozřejmě s mezipřistáními) na vrcholu speciálního Boeingu 747. Na Floridě technici plánují vyjmout celý box z raketoplánu a podrobně ho prozkoumat, dokud nebudeme znát příčinu jeho "skonu", nebudeme si jistí, že stejné problémy nehrozí raketoplánu Endeavour.
V červnu navíc bude mít NASA doslova jen pár příležitostí ke startu, ten je plánován na 13. června. 17. odstartuje k Měsíci sonda LRO, mise, jež má pro NASA vysokou prioritu. Startovat bude ze stejného kosmodromu jako Endeavour a ten jí musí jít z cesty. A 21. června se zavíra startovací okno pro let k ISS, další se otevírá až 11. července. Nicméně manažeři NASA prohlásili, že systémy raketoplánu Endeavour jsou v dobrém stavu a jeho elektronické boxy (z nichž jeden selhal při startu STS-125) také nevykazují nic neobvyklého. Ve čtvrtek si posádka STS-127 vyzkoušela ve skafandrech na palubě raketoplánu procedury před startem, takže držíme palce!
Na závěr se vraťme k historické misi STS-125. Hubbleův teleskop ještě nikdy nebyl v tak dobrém stavu. Všechny cíle této poslední servisní mise byly splněny. A jaké vlastně? Předně byl teleskop vybaven dvěma novými vědeckými přístroji. Jeho širokoúhlá kamera byla vyměněna za svou modernější verzi. Ta má pomoci při studiu vývoje galaxií a průzkumu temné hmoty a temné energie. Dále Hubble obdržel nový spektrograf, pracující v ultrafialovém oboru spektra. Je to nejcitlivější spektrograf, jaký kdy vyletěl do vesmíru. Další dva vědecké přístroje byly opraveny. Zkrat vyřadil v roce 2007 kameru ACS, která má na svědomí velké množství těch slavných obrázků. V provozu byla jen jedna ze tří jejích komponent. Oprava sice obnovila činnost jen druhé komponenty, která ale vykonává více než 90 procent práce tohoto přístroje. Úspěšně opraven byl také spektrograf STIS, který ukončil činnost kvůli zkratu v roce 2004. Co se týče "nevědeckého" vybavení, tak byl úspěšně vyměněn počítač, který řídí vědecké přístroje a posílá jejich data zpátky na Zemi. Selhal v září 2008 a od té doby Hubbleův dalekohled používal jeho zálohu. Už nemusí, hlavní počítač byl vyměněn. Výměny se dočkalo také všech 6 gyroskopů, z nichž byly aktivní pouze dva. Posádka si s sebou přivezla 3 nové kontejnery po dvou gyroskopech. Jeden z nich se bohužel nepodařilo do Hubblea upevnit a tak byl místo něj nainstalován starší box s gyroskopy, který si astronauti přivezli jako zálohu. Předpokládá se, že nevydrží tak dlouho, jako jeho dva novější a modernější kolegové ale navigace Hubblea by měla být možná i bez něj. Vyměněn byl také jeden ze tří naváděcích senzorů, které zaměřováním hvězd slouží k navigaci teleskopu. Instalovány byly nové baterie, sbírající a skladující energii ze solárních panelů, vnější kryty teleskopu proti teplotám okolí a kosmickému záření. V poslední řadě dostal teleskop stykovací uzel pro plavidlo, které jej na konci jeho života navede do zemské atmosféry. Stále není jasné, kdy to přesně bude a jaké plavidlo bude použito. Určitě to ale nebude v blízké době, jelikož životnost teleskopu je plánovaná (minimálně) do roku 2013 a po poslední servisní misi je v nejlepší formě, v jaké kdy byl od vypuštění v roce 1990.
Zdroje:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
