Evropa připravuje novou kosmickou sondu na Mars
Evropská kosmická agentura ESA rozhodla o realizaci dalšího projektu - vyslání pojízdné laboratoře na povrch Marsu, jejíž koncepce počítá mj. s využitím vrtné soupravy pro odběr vzorků horniny. Za několik let se k Marsu vydá kosmická sonda s jedním marsochodem a s vědeckou stanicí na palubě, které budou dopraveny na povrch Marsu.
Již dříve ESA studovala projekt nové marťanské expedice, vypracovaný britskými vědci, autory neúspěšné mise Beagle-2. Spojení s tímto přistávacím modulem, který se oddělil od kosmické sondy Mars Express, bylo ztraceno před jeho přistáním na povrchu Marsu. Nový britský návrh, který počítal s vysláním dvou malých marsochodů, byl zamítnut. Avšak navrhovatelé modulu Beagle-2 mají ještě šanci účasti na nové expedici - mohou navrhnout vědeckou aparaturu k výzkumu Marsu pro novou připravovanou misi. ESA dala přednost misi, předběžně označované jako ExoMars.
Některé britské návrhy se mohou stát součástí vědeckého vybavení mobilní laboratoře, jejíž cena se odhaduje na 580 miliónů euro. Příští týden se evropští vědci sejdou na třídenní konferenci, na níž bude rozhodnuto, které experimenty budou v rámci nového projektu realizovány. Konference se uskuteční v holandském Noordwijku (European Space Research and Technology Centre).
"Nová evropská expedice na Mars se bude skládat ze dvou částí. Na povrch Marsu bude dopravena pojízdná laboratoř - marsochod - a stacionární vědecká základna, která bude mít za úkol provádět geofyzikální a meteorologická měření," informoval Mark Sims z britské univerzity v Leicesteru, který je vedoucím britského poradního výboru pro projekt Aurora. "Jak marsochod, tak i stacionární základna mohou být vybaveny některými přístroji a systémy, které byly vyvinuty pro výzkumný modul Beagle-2. Všechno ale závisí na výsledcích jednání."
Hlavním úkolem nového projektu, podobně jako všech předcházejících programů, je získat odpovědi na věčnou otázku: Existuje či existoval na Marsu život? Start této nové evropské sondy je naplánován na červen 2011. K přistání na Marsu dojde o dva roky později, tj. v červnu 2013. Start se uskuteční pravděpodobně pomocí ruské nosné rakety Sojuz 2b/Fregat, která se do vesmíru vydá z kosmodromu Kourou (Francouzská Guyana).
Hmotnost pojízdné laboratoře bude přibližně 120 kg, z toho připadne 8 až 14 kg na vědecké vybavení. Již nyní je jasné, že ve vybavení marsochodu nebude chybět vrtná souprava pro odběr vzorků z podpovrchových vrstev Marsu. Na stacionární vědecké stanici by mohl být umístěn seismometr a meteorologická stanice, a také detektory ultrafialového záření, přístroje pro měření radiace a magnetického pole planety.
Zdroj: news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
