Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa připravuje novou kosmickou sondu na Mars

Evropa připravuje novou kosmickou sondu na Mars

ESA_rover_2011.jpg
V současné době obíhá kolem planety Mars evropská kosmická sonda s názvem Mars Express (start 2. 6. 2003) - samozřejmě kromě amerických sond Mars Global Surveyor a Mars Odyssey. Z oběžné dráhy pořizuje poměrně kvalitní snímky vybraných oblastí povrchu Marsu, na nichž byly zaregistrovány například oblasti pokryté zbytky ledu či zřetelné stopy působení tekoucí vody v dávné minulosti.

Evropská kosmická agentura ESA rozhodla o realizaci dalšího projektu - vyslání pojízdné laboratoře na povrch Marsu, jejíž koncepce počítá mj. s využitím vrtné soupravy pro odběr vzorků horniny. Za několik let se k Marsu vydá kosmická sonda s jedním marsochodem a s vědeckou stanicí na palubě, které budou dopraveny na povrch Marsu.

Již dříve ESA studovala projekt nové marťanské expedice, vypracovaný britskými vědci, autory neúspěšné mise Beagle-2. Spojení s tímto přistávacím modulem, který se oddělil od kosmické sondy Mars Express, bylo ztraceno před jeho přistáním na povrchu Marsu. Nový britský návrh, který počítal s vysláním dvou malých marsochodů, byl zamítnut. Avšak navrhovatelé modulu Beagle-2 mají ještě šanci účasti na nové expedici - mohou navrhnout vědeckou aparaturu k výzkumu Marsu pro novou připravovanou misi. ESA dala přednost misi, předběžně označované jako ExoMars.

ExoMars.jpg

Některé britské návrhy se mohou stát součástí vědeckého vybavení mobilní laboratoře, jejíž cena se odhaduje na 580 miliónů euro. Příští týden se evropští vědci sejdou na třídenní konferenci, na níž bude rozhodnuto, které experimenty budou v rámci nového projektu realizovány. Konference se uskuteční v holandském Noordwijku (European Space Research and Technology Centre).

"Nová evropská expedice na Mars se bude skládat ze dvou částí. Na povrch Marsu bude dopravena pojízdná laboratoř - marsochod - a stacionární vědecká základna, která bude mít za úkol provádět geofyzikální a meteorologická měření," informoval Mark Sims z britské univerzity v Leicesteru, který je vedoucím britského poradního výboru pro projekt Aurora. "Jak marsochod, tak i stacionární základna mohou být vybaveny některými přístroji a systémy, které byly vyvinuty pro výzkumný modul Beagle-2. Všechno ale závisí na výsledcích jednání."

Hlavním úkolem nového projektu, podobně jako všech předcházejících programů, je získat odpovědi na věčnou otázku: Existuje či existoval na Marsu život? Start této nové evropské sondy je naplánován na červen 2011. K přistání na Marsu dojde o dva roky později, tj. v červnu 2013. Start se uskuteční pravděpodobně pomocí ruské nosné rakety Sojuz 2b/Fregat, která se do vesmíru vydá z kosmodromu Kourou (Francouzská Guyana).

Hmotnost pojízdné laboratoře bude přibližně 120 kg, z toho připadne 8 až 14 kg na vědecké vybavení. Již nyní je jasné, že ve vybavení marsochodu nebude chybět vrtná souprava pro odběr vzorků z podpovrchových vrstev Marsu. Na stacionární vědecké stanici by mohl být umístěn seismometr a meteorologická stanice, a také detektory ultrafialového záření, přístroje pro měření radiace a magnetického pole planety.

Zdroj: news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a letoun

Měíc a letoun

Další informace »