Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa vyšle do vesmíru další Sentinel. Sledujte online 23. června

Evropa vyšle do vesmíru další Sentinel. Sledujte online 23. června

Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování.
Autor: Airbus Defense and Space.

Evropská družice Sentinel-1A si před několika týdny odkroutila svůj první rok na oběžné dráze, ale to neznamená, že by celý evropský program sledování Země nepokračoval. Právě naopak – na kosmodromu v Kourou se v těchto dnech dokončují přípravy na vypuštění satelitu Sentinel-2A, který odstartuje na raketě Vega. V dnešním článku se seznámíme jednak s účelem samotné družice, ale najdete tu také kompletní časovou osu plánovaného průběhu startu.

Sentinel-2A je součástí evropského programu Copernicus, který se zaměřuje na sledování povrchu naší planety a monitoruje případné změny. Program počítá s pěti řadami družic – každá přitom bude obsahovat dva identické exempláře. To je ostatně důvod, proč se o aktuálně připravovaném satelitu hovoří jako o Sentinelu 2A – jde o družici z druhé řady a písmeno A značí, že půjde o první kus z této řady. Program vloni otevřel Sentinel-1A, přičemž Sentinel-1B by mohl startovat příští rok. Druhý zástupce druhé řady, tedy Sentinel-2B by se mohl do vesmíru vydat také příští rok. Důvod, proč se v každé řadě použijí dvě družice je jasný – Díky tomuto systému je možné častěji mapovat pozorované oblasti.

Na kosmodormu v Kourou zatím finišují přípravy na pátý start nejlehčí evropské rakety Vega. Ke zhruba 30 metrů vysokému nosiči byl v minulých dnech připevněný aerodynamický kryt, pod kterým je uložený zhruba 1200 kilogramů těžký satelit Sentinel-2A s rozměry 3,4×1,8×2,35 m.

Pokud se neobjeví nějaké komplikace, měly by se 23. června ve 3:51 středoevropského letního času zažehnout motory rakety Vega. Její cílová oběžná dráha je polární, skloněná vůči rovníku o 98,5°. Satelit bude obíhat ve výšce 786 kilometrů. Podrobný itinerář startu a online přenosu najdete na konci článku na kosmonautux.cz.

Po oddělení od rakety aktivuje družice své solární panely i komunikační přístroje. Dalším krokem bude nasměrování k Zemi a zahájení přenosu telemetrických dat. Řídící středisko v německém Darmstadtu bude v té době jako na jehlách a bude vyhlížet zprávy ze sledovací stanice v australském Perthu, která jako první obdrží radiové signály z vesmíru. Jakmile se podaří navázat spojení, pozemní týmy převezmou kontrolu nad družicí a začne podrobné kolečko důkladný zkoušek všech palubních systémů, jejich kontrola bude postupně přecházet do pozvolné aktivace. První manévr upravující oběžnou dráhu pomocí palubních trysek je naplánován 51 hodin po startu.

Sentinel-2 svým zaměřením navazuje na odkaz družic SPOT, nebo Landsat. Satelit odkáže pořizovat snímky s vysokým rozlišením – šířka záběru je 290 kilometrů a prostorové rozlišení je mezi 10 a 60 metry. Snímky navíc bude možné pořizovat ve 13 pásmech. Deset z nich patří do viditelné a blízké infračervené části spektra (vlnové délky 400 – 1400 nm), zbylé tři spadají do krátkovlnného infraspektra s vlnovými délkami 1400 – 3000 nm. Až budou na oběžné dráze obě družice Sentinel-2, bude každé místo snímkováno s frekvencí 2 – 3 dny.

Nasbíraná data budou mít široké využití – uplatní se třeba v zemědělství (zdravotní stav vegetace, vegetační indexy), či lesnictví (klasifikace lesních porostů), poskytne také informace o znečištění jezer a pobřežních vod. Pokud dojde k mimořádné události, jako jsou třeba povodně, lesní požáry či výbuchy sopek, pomohou fotky z družice zmapovat aktuální změny v terénu, což je pro záchranné složky neocenitelná služba. Sentinel-2 (stejně jako Sentinel-1) totiž bude schopen dodávat data 1 – 3 hodiny od nasnímání.

Přímý přenos startu budete moci sledovat na www.ESA.int. Pokud byste chtěli nahlédnout do živého dění v řídícím středisku v Darmstadtu, navštivte spíše tento odkaz. A nyní, na závěr článku Vám přinášíme slibovanou časovou osu plánovaného průběhu startu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA - Evropská kosmická agentura
[2] GMES/Copernicus
[3] ESA - Evropská kosmická agentura (2)
[4] ESA Online
[5] Wikipedia

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sentinel


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »