Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská kosmická agentura ESA připravuje projekt bombardování planetky

Evropská kosmická agentura ESA připravuje projekt bombardování planetky

Don_Kichot.jpg
Před několika dny jsme sledovali srážku americké kosmické sondy Deep Impact s kometou Tempel 1. Avšak již dříve prezentovala Evropská kosmická agentura ESA svůj záměr uskutečnit podobný (nutno říci že rozsáhlejší) průzkum některého z asteroidů. Projekt s názvem DON QUIJOTE (Don Kichot) by se mohl uskutečnit v roce 2011.

Dvě kosmické sondy budou navedeny na samostatné meziplanetární dráhy. První z nich s názvem HIDALGO se kontrolovaně srazí s vybranou planetkou o průměru zhruba 500 m rychlostí přinejmenším 10 km/s. Druhá sonda s názvem SANCHO dolétne ke stejné planetce dříve - několik měsíců před plánovaným impaktem - a z oběžné dráhy bude planetku dlouhodobě podrobně studovat.

Sonda SANCHO ponese na své palubě mj. nejméně 4 penetrátory, které vytvoří na povrchu planetky síť seismometrů, jež budou registrovat otřesy planetky před i po impaktu. Dále se předpokládá, že bude realizován výzkum planetky pomocí aktivní seismometrie za účelem zjištění její vnitřní stavby. Experiment bude realizován pomocí seismických aktivátorů (malých náloží), které budou vypuštěny ze sondy SANCHO.

Tzv. seismická tomografie je jednou z možných cest, jak studovat vnitřní stavbu planet a malých těles Sluneční soustavy. Seismické vlny vzniknou jako důsledek srážky planetky se sondou HIDALGO. Jejich vznik budou rovněž iniciovat malé exploze náloží na povrchu planetky, které zde budou vystřeleny ze sondy na oběžné dráze. Seismologie je velmi efektivní technika, která byla rovněž využita při studiu vnitřní stavby Měsíce. Je také denně využívána na Zemi k objevování podzemních nalezišť nerostných surovin, zásob pitné vody, nafty a zemního plynu.

V době plánovaného hlavního impaktu - srážky planetky se sondou HIDALGO - bude sonda SANCHO průběh úkazu sledovat z bezpečné vzdálenosti, kam se přemístí před příletem impaktoru. Po srážce se zase vrátí na původní oběžnou dráhu v blízkosti planetky a bude studovat změny oběžné dráhy planetky a její rotace, případně se pokusí odebrat a analyzovat vzorky prachu, uvolněného při vzniku kráteru.

Hlavní úkoly experimentu:

1) Určení vnitřní struktury planetky, velikosti částic na jejím povrchu, tloušťky vrstev regolitu na povrchu apod. K tomuto výzkumu poslouží mj. seismologický výzkum, i když velmi užitečné informace mohou být získány ze změn tvaru planetky a ze změn její rotace v důsledku srážky.

2) Určení mechanických vlastností materiálu planetky na základě měření rychlosti šíření seismických vln, ale také při dopadu penetrátorů, vybavených akcelerometry.

3) Zjištění odchylek dráhy planetky jako důsledku nárazu sondy HIDALGO.

4) Určení hmotnosti asteroidu, charakteru gravitačního pole apod.

5) Vypracování modelu tvaru planetky před a po impaktu, zjištění případných změn.

6) Měření rychlosti rotace a sklonu rotační osy před a po impaktu.

7) Určení mineralogického složení pomocí infračerveného spektrometru.

8) Zjištění údajů o tzv. negravitačních silách, jako je například Jarkovského efekt, vypracování teplotního modelu planetky apod.

Don_Kichot_1.jpg

Obě sondy budou vypuštěny současně pomocí rakety Sojuz-Fregat. O 6 měsíců později prolétnou kolem Země a v důsledku gravitačního urychlení budou navedeny na rozdílné meziplanetární dráhy. SANCHO poletí přímo k planetce, HIDALGO uskuteční průlet kolem Venuše (nebo Marsu) s následným navedením k cílové planetce. Startovní hmotnost sondy SANCHO bude 582,3 kg, u sondy HIDALGO to bude 388,2 kg.

Přístrojové vybavení sondy SANCHO bude tvořit kombinovaná zobrazovací kamera, infračervený spektrometr, soustava penetrátorů včetně vědeckého vybavení a nálože pro aktivní seismometrii. Penetrátory budou vybaveny kromě seismometrů také akcelerometry a teplotními čidly.

Výsledky experimentu mohou přispět k návrhu a vývoji metod, potřebných pro realizaci zařízení na ochranu před nebezpečnými planetkami, které se mohou v budoucnu srazit se Zemí. Výzkum tzv. blízkozemních planetek (NEA - Near Earth Asteroid) je proto velmi žádoucí.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »