Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská kosmická agentura ESA připravuje projekt bombardování planetky

Evropská kosmická agentura ESA připravuje projekt bombardování planetky

Don_Kichot.jpg
Před několika dny jsme sledovali srážku americké kosmické sondy Deep Impact s kometou Tempel 1. Avšak již dříve prezentovala Evropská kosmická agentura ESA svůj záměr uskutečnit podobný (nutno říci že rozsáhlejší) průzkum některého z asteroidů. Projekt s názvem DON QUIJOTE (Don Kichot) by se mohl uskutečnit v roce 2011.

Dvě kosmické sondy budou navedeny na samostatné meziplanetární dráhy. První z nich s názvem HIDALGO se kontrolovaně srazí s vybranou planetkou o průměru zhruba 500 m rychlostí přinejmenším 10 km/s. Druhá sonda s názvem SANCHO dolétne ke stejné planetce dříve - několik měsíců před plánovaným impaktem - a z oběžné dráhy bude planetku dlouhodobě podrobně studovat.

Sonda SANCHO ponese na své palubě mj. nejméně 4 penetrátory, které vytvoří na povrchu planetky síť seismometrů, jež budou registrovat otřesy planetky před i po impaktu. Dále se předpokládá, že bude realizován výzkum planetky pomocí aktivní seismometrie za účelem zjištění její vnitřní stavby. Experiment bude realizován pomocí seismických aktivátorů (malých náloží), které budou vypuštěny ze sondy SANCHO.

Tzv. seismická tomografie je jednou z možných cest, jak studovat vnitřní stavbu planet a malých těles Sluneční soustavy. Seismické vlny vzniknou jako důsledek srážky planetky se sondou HIDALGO. Jejich vznik budou rovněž iniciovat malé exploze náloží na povrchu planetky, které zde budou vystřeleny ze sondy na oběžné dráze. Seismologie je velmi efektivní technika, která byla rovněž využita při studiu vnitřní stavby Měsíce. Je také denně využívána na Zemi k objevování podzemních nalezišť nerostných surovin, zásob pitné vody, nafty a zemního plynu.

V době plánovaného hlavního impaktu - srážky planetky se sondou HIDALGO - bude sonda SANCHO průběh úkazu sledovat z bezpečné vzdálenosti, kam se přemístí před příletem impaktoru. Po srážce se zase vrátí na původní oběžnou dráhu v blízkosti planetky a bude studovat změny oběžné dráhy planetky a její rotace, případně se pokusí odebrat a analyzovat vzorky prachu, uvolněného při vzniku kráteru.

Hlavní úkoly experimentu:

1) Určení vnitřní struktury planetky, velikosti částic na jejím povrchu, tloušťky vrstev regolitu na povrchu apod. K tomuto výzkumu poslouží mj. seismologický výzkum, i když velmi užitečné informace mohou být získány ze změn tvaru planetky a ze změn její rotace v důsledku srážky.

2) Určení mechanických vlastností materiálu planetky na základě měření rychlosti šíření seismických vln, ale také při dopadu penetrátorů, vybavených akcelerometry.

3) Zjištění odchylek dráhy planetky jako důsledku nárazu sondy HIDALGO.

4) Určení hmotnosti asteroidu, charakteru gravitačního pole apod.

5) Vypracování modelu tvaru planetky před a po impaktu, zjištění případných změn.

6) Měření rychlosti rotace a sklonu rotační osy před a po impaktu.

7) Určení mineralogického složení pomocí infračerveného spektrometru.

8) Zjištění údajů o tzv. negravitačních silách, jako je například Jarkovského efekt, vypracování teplotního modelu planetky apod.

Don_Kichot_1.jpg

Obě sondy budou vypuštěny současně pomocí rakety Sojuz-Fregat. O 6 měsíců později prolétnou kolem Země a v důsledku gravitačního urychlení budou navedeny na rozdílné meziplanetární dráhy. SANCHO poletí přímo k planetce, HIDALGO uskuteční průlet kolem Venuše (nebo Marsu) s následným navedením k cílové planetce. Startovní hmotnost sondy SANCHO bude 582,3 kg, u sondy HIDALGO to bude 388,2 kg.

Přístrojové vybavení sondy SANCHO bude tvořit kombinovaná zobrazovací kamera, infračervený spektrometr, soustava penetrátorů včetně vědeckého vybavení a nálože pro aktivní seismometrii. Penetrátory budou vybaveny kromě seismometrů také akcelerometry a teplotními čidly.

Výsledky experimentu mohou přispět k návrhu a vývoji metod, potřebných pro realizaci zařízení na ochranu před nebezpečnými planetkami, které se mohou v budoucnu srazit se Zemí. Výzkum tzv. blízkozemních planetek (NEA - Near Earth Asteroid) je proto velmi žádoucí.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »