Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropské navigační družice skončily na špatné dráze
Vít Straka Vytisknout článek

Evropské navigační družice skončily na špatné dráze

Animace oddělení stupně Fregat s družicemi od zbytku rakety Sojuz Autor: ESA
Animace oddělení stupně Fregat s družicemi od zbytku rakety Sojuz
Autor: ESA
Ruská raketa Sojuz v pátek vynesla z tropického kosmodromu v Jižní Americe na oběžnou dráhu první plně operační družice evropského systému Galileo. Záhy se však ukázalo, že družice vysadila na naprosto jiné orbitě. Příčiny selhání a jeho dopady na misi jsou zatím neznámé.

Raketa Sojuz ST-B s dvojicí navigačních družic Galileo (pozor: společný název s americkou sondou, jež v minulosti zamířila k Jupiteru, je opravdu jen shodou jmen), každá o hmotnosti přes 700 kilogramů, za doprovodu plamenů a burácení opustila startovací rampu evropského kosmodromu Kourou u severovýchodního břehu Jižní Ameriky v pátek 22. srpna ve 14:27 našeho času.

Družice Galileo se setkávají v montážní hale Autor: ESA
Družice Galileo se setkávají v montážní hale
Autor: ESA
On byl ten start zaznamenáníhodný i bez pozdější anomálie: šlo o první start plně funkčních družic budoucího systému Galileo. Je to program vedený Evropskou komisí (technicky jej zastřešuje agentura ESA), mající za cíl vytvořit na oběžné dráze kolem Země evropskou obdobu americké GPS, zkrátka vlastní nezávislý navigační systém. Aby skutečně fungoval, bude třeba mít ve vesmíru alespoň 24 strojů plus záložní družice.

Páteční start sice pomáhali v Kourou připravovat i ruští technici (je to koneckonců jejich raketa a z evropského kosmodromu startovala teprve podeváté), plná zodpovědnost za výsledek startu nicméně padá na hlavu evropské komerční firmy Arianespace, která byla založena na počátku 80. let coby první firma na světě, zabývající se komerčním vypouštěním družic do kosmu.

Zpočátku ani nebyl důvod k obavám. Třístupňový Sojuz šlapal jako hodinky a ani ne 10 minut po startu vše vzal do svých rukou přidaný horní stupeň Fregat-MT. Toto je raketový stupeň ruské výroby, který může startovat na špicích nosičů Sojuz či Zenit (obě ruské rakety), a posléze svými až 20 zážehy umístit vynášenou družici na velmi vysokou orbitu. Při pátečním startu byl však Fregat naprogramován k pouhým dvěma zapálením svého motoru a necelé 4 hodinky po startu měl obě Galilea vypustit na kruhové dráze kolem Země ve výšce 23 522 kilometrů a se sklonem 55 stupňů vůči rovníku.

Záznam startu družic Galileo 22. srpna. © ESA

Oficiální představitelé evropského a ruského kosmického průmyslu v řídícím středisku v Kourou (tento řídící sál se jmenuje Jupiter – další podobnost s americkou misí – pozor!) nejprve start prohlásili za úspěšný a nic neukazovalo na nějaké problémy. Fregat vypustil obě plavidla na vlastní oběžnou dráhu, zbavil se zbytků paliva a snížil tlak v nádržích (aby ještě pak nevybuchnul a nevytvořil tím další mrak kosmického smetí). Družice Galileo měly ještě v den startu automaticky rozvinout solární panely a začít si nabíjet baterie.

Jenže po určitém čase od separace družic od Fregatu si v řídícím středisku dle jejich signálů všimli, že ty stroje jsou někde úplně jinde! Dle radarů amerického vojenského letectva jsou obě družice na silně eliptické dráze s nejnižším bodem asi 13 700 kilometrů nad Zemí a s nejvyšším ve 25 900 kilometrech. Agentura ESA dodala, že plánu vůbec neodpovídá ani sklon dráhy k rovníku, který teď činí ani ne 50 stupňů.

Středisko ESA v Darmstadtu řídí družice Galileo Autor: ESA
Středisko ESA v Darmstadtu řídí družice Galileo
Autor: ESA
V této chvíli je asi nejpodstatnější situace obou družic: ta je ale dobrá, kosmická plavidla jsou v dobrém technickém stavu a bezproblémově reagují na příkazy z řídícího střediska mise v německém Darmstadtu, akorát prostě obíhají po jiných dráhách. Družice mají vlastní motorky a omezenou zásobu paliva na palubě. Nikdo ale zatím neřekl, jestli má cenu dráhu měnit s pomocí motorů družic či zda mohou vysílat relevantní navigační signály i ze svých současných pozic. Dopady této anomálie na splnění cílů mise se teprve zhodnocují.

Co se týče příčin nezdaru, je ještě příliš brzy spekulovat, nicméně vše ukazuje na selhání vrchního stupně Fregat a špatné (či spíše nedostatečné) provedení jeho dvou zážehů. Fregat je ale každopádně spolehlivý stroj: od roku 2000 má nalétáno 45 misí a toto bylo teprve druhé selhání (podobně se v roce 2009 dostala na špatnou dráhu komunikační družice ruské armády). Fregat pochází z výrobních linek ruské konstrukční kanceláře Lavočkin.

„V pondělí dojde ke jmenování nezávislé vyšetřovací komise ve spolupráci s ESA a Evropskou komisí, tento nezávislý tým vyšetří příčiny nezdaru, vyvodí z toho závěry a doporučí opatření do budoucna. Ty nám pomohou co možná nejdříve obnovit bezpečné lety raket Sojuz z kosmodromu Kourou,“ napsal v oficiálním prohlášení Stephane Israel, předseda představenstva firmy Arianespace.

Další start Sojuzu s dalším duem strojů Galileo byl z tropické základny plánován na prosinec.

„Nyní je ještě příliš brzy určit přesné příčiny selhání startu, ale rádi bychom nabídli naše upřímné omluvy agentuře ESA a Evropské komisi za tuto misi, která nedopadla tak, jak měla,“ pokračuje Israel.

Exploze zařízení SpaceX u města McGregor v Texasu Autor: Spaceflightnow.com
Exploze zařízení SpaceX u města McGregor v Texasu
Autor: Spaceflightnow.com
Vyšetřování bude koordinováno i s ruskou stranou, třeba s agenturou Roskosmos či s kanceláří Lavočkin, jejíž produkt je nejpravděpodobnějším viníkem.

Minulý pátek byl nějak vůbec nešťastným dnem. Nad středním Texasem mohli očité svědkové sledovat ohnivou kouli, pozůstatek raketového stupně firmy SpaceX, jenž měl testovat přistávací technologii pro budoucí návraty odhozených prvních stupňů raket Falcon, jejich znovupoužití má výrazně snížit ceny SpaceX za vynášení nákladů do vesmíru.

Údajně mělo jít o sebedestrukci pokusného zařízení a SpaceX kvůli vyšetřování problému dokonce o den odložila úterní start rakety Falcon 9 s asijskou telekomunikační družicí.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Navigační systém Galileo, Raketa Sojuz


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »