Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Explodující roboti mohou zkoumat nebezpečné planetky

Explodující roboti mohou zkoumat nebezpečné planetky

Návrh mikrosondy ke studiu vnitřní stavby planetek.
Návrh mikrosondy ke studiu vnitřní stavby planetek.
Flotila explodujících kosmických sond může připravit cestu k obraně před nebezpečnými planetkami. Několik malých robotů ve tvaru koule přistane na povrchu planetky, někteří explodují, zatímco další budou registrovat vibrace, které pomohou odhalit informace o vnitřní struktuře planetky.

V současné době obsahují seznamy více než 800 potenciálně nebezpečných planetek, jejichž dráhy se přibližují relativně blízko ke dráze Země. Jestliže některá z nich bude objevena na „kolizním kurzu“ se Zemí, znalost jejích fyzikálních vlastností bude rozhodující pro úvahy, jakým způsobem ji odklonit z původní dráhy.

Jestliže planetka bude jednolitým kusem kamene, potom raketové motory mohou být připojeny k povrchu planetky a jejich činností bude těleso vychýleno z původní dráhy. To však nebude možné v případě, že planetka bude složena z velkého množství malých kamenů, držených pohromadě pouze vlastní gravitací. To je zřejmě případ planetky Itokawa, kterou zblízka studovala japonská sonda Hayabusa.

„Gravitační traktor“ bude nejlépe pracovat v případě, kdy se sonda bude pouze volně vznášet v blízkosti planetky a využije její vlastní gravitaci k vychýlení planetky z původní dráhy. Podrobněji je tato metoda popsána ZDE. Bohužel, naše informace o vnitřní stavbě planetek jsou velmi nejisté, protože doposud žádná nebyla za tímto účelem zkoumána.

Nyní skupina vědců a techniků navrhla konstrukci malých a dostatečně levných automatických sond, jejichž flotila může být vyslána za účelem průzkumu složení a struktury některé blízkozemní planetky.

Dennis Ebbets (Ball Aerospace in Boulder, Colorado, USA) představil tento koncept 7. 1. 2007 v Seattlu na konferenci Americké astronomické společnosti. Až 6 malých robotů velikosti basketbalového míče o hmotnosti 12 kg může být „naloženo“ na palubu jedné kosmické sondy, která pak může být vypuštěna relativně levnou raketou a dopravena do blízkosti zvolené planetky.

Hlavní sonda bude pokračovat v letu ve formaci s planetkou ve vzdálenosti několika desítek km, přičemž malé průzkumné sondy budou směrem k planetce vymrštěny pomocí pružiny. Jakmile dopadnou na povrch planetky, ochranné kulové pouzdro na každé z nich se rozevře, což sondě umožní zaujmout stabilní polohu a provádět průzkum povrchu v blízkém okolí. Slabá gravitace planetky či komety dovolí přistání bez těžkých a složitých přistávacích systémů. Rychlost v okamžiku dopadu mikrosondy na povrch planetky nepřekročí několik m/s.

Jednoduché a levné průzkumné moduly budou postrádat panely slunečních baterií. Jako zdroj energie budou sloužit baterie, čímž bude omezena životnost sond na několik dnů. Avšak každá sonda by mohla prozkoumat ještě větší část povrchu tehdy, pokud by byla vybavena malým raketovým motorkem, který by ji umožnil poskakovat po povrchu planetky.

Přístrojové vybavení o hmotnosti několika kg může být variabilní pro konkrétní požadovaný výzkum. Může se jednat o miniaturní kamery, pracující v různých spektrálních oborech, detektory zrychlení, rentgenové spektrometry, zařízení k odběru a analýze vzorků materiálu, a také pyropatrony pro řízenou mikroseismologii.

A konečně některé sondy mohou odpálit nálož na své palubě, čímž se jedna po druhé obětují v zájmu vědy. Sondy, které nebudou vybaveny náložemi, budou registrovat seismické vlny, vyvolané explozí, zatímco hlavní sonda na oběžné dráze bude registrovat vznik kráteru pod explodující průzkumnou sondou. Tyto zjištěné informace prozradí vědcům spoustu nových údajů o pevnosti a vnitřní struktuře planetek.

Jestliže bude zabezpečeno financování projektu, potom může být vyrobeno velké množství takovýchto průzkumných sond během dvou až tří let. Tým astronomů již vybral několik blízkozemních planetek, které se mohou stát vhodným cílem pro výzkum. Mezi nimi je i planetka nazvaná 2003 WP25 o průměru několika desítek metrů, která by mohla být studována již v roce 2011.

Daniel Durda, odborník na planetky ze Southwest Research Institute in Boulder, Colorado, USA, souhlasí s tímto nápadem. “Tyto malé sondy jsou tím správným krokem,” říká Durda. “Jsou levné, je možné jich vypustit hodně, a čím více jich vypustíme, tím více informací se dozvíme.” Ale také dodává, že selhání malé japonské sondy Minerva, která měla přistát na povrchu planetky Itokawa po oddělení od mateřské sondy Hayabusa v listopadu 2005 ukazuje, že přistání na povrchu planetky je ožehavá věc. “Není jednoduché přistát na nerovném povrchu rychle rotující planetky.”

Zdroj: space.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »