Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  GAIA - největší astrometrická družice

GAIA - největší astrometrická družice

GAIA.jpg
Během slavnostního ceremoniálu, který se konal 11. 5. 2006 v Toulouse, Evropská kosmická agentura ESA oficiálně přidělila společnosti EADS Astrium kontrakt na vývoj a výrobu astronomické družice GAIA. Cílem této kosmické mise, jejíž start je naplánován na druhou polovinu roku 2011, je zhotovit největší a nejpřesnější mapu naší Galaxie. Družici o hmotnosti 2000 kg dopraví do vesmíru ruská raketa Sojuz-Fregat.

Kontrakt, jehož hodnota dosahuje 317 miliónů Euro, společně podepsali profesor David Southwood, ředitel vědecké sekce Evropské kosmické agentury ESA a Antoine Bouvier, představitel společnosti EADS Astrium. Za vývoj družice bude zodpovídat pobočka společnosti v Toulouse."GAIA je naše příští velká výzva - porozumět našemu galaktickému domovu, naší Galaxii," říká David Southwood. "Je to pro mne velká pocta, že se mohu setkat s týmem pracovníků společnosti EADS Astrium a popřát jim mnoho společných úspěchů v tomto velkém projektu."

GAIA se stane nejpřesnější optickou astronomickou družicí, jaká kdy byla doposud postavena. Bude nepřetržitě studovat oblohu přinejmenším po dobu 5 let z Lagrangeova libračního bodu L2, který se nachází ve vzdálenosti 1,6 miliónu km od Země v opačném směru, než leží Slunce. Toto místo ve vesmíru poskytuje velmi stabilní teplotní podmínky, velmi vysokou efektivitu pozorování (protože Slunce, Země a Měsíc se nacházejí mimo zorné pole vědeckých přístrojů na palubě kosmické observatoře a tudíž neruší pozorování) a je zde také nízká radiace.

Úkolem družice GAIA je vykonat největší sčítání těles v naší Galaxii. Na základě těchto údajů pak bude zhotovena její nejpřesnější 3D mapa. Družice bude přesně určovat polohy, barvy a vlastní pohyby u jedné miliardy hvězd. Přesto se bude jednat o necelé jedno procento všech hvězd v Galaxii. Do jejího zorného pole se dostane také spousta galaxií a asi 500 000 kvasarů. Předpokládá se také, že GAIA může objevit až 10 000 planet, obíhajících kolem cizích hvězd kromě našeho Slunce - tedy mimo naši Sluneční soustavu. Stranou nezůstane ani průzkum Sluneční soustavy: astronomická družice GAIA by mohla objevit několik desítek tisíc nových těles - komet a planetek.

Přesnost měření pomocí přístrojů družice GAIA bude mimořádně vysoká. Pokud by se nacházela na povrchu Měsíce, byla by schopna pořizovat fotografie osob na zemském povrchu. Jinými slovy řečeno, družice bude schopna změřit tloušťku lidského vlasu ze vzdálenosti 1000 km. Družice využije již dříve úspěšně vyzkoušený postup na její předchůdkyni, kterou byla družice Hipparcos, již pro ESA rovněž postavila společnost EADS Astrium. Tato dřívější družice určila koncem 80. a počátkem 90. let minulého století přesné polohy a další parametry u více než 100 000 hvězd. U jednoho miliónu hvězd pak určila polohy s menší přesností.

GAIA bude vybavena poslední generací vědeckých přístrojů, zabudovaných do doposud nejcitlivějšího kosmického dalekohledu. Při její konstrukci bude využito materiálů na bázi karbidu křemíku (SiC), podobně jako tomu bude u příštího projektu ESA, kterým bude družice Herschel pro infračervenou astronomii. Ohnisková rovina dalekohledu má impozantní parametry - plochu půl čtverečního metru a její detektor obsahuje jednu miliardu pixelů (obrazových bodů).

GAIA bude také vybavena dvěma klíčovými komponenty. Prvním z nich je rozkládací sluneční štít (jakýsi deštník) o rozloze 100 metrů čtverečních, jehož úkolem je chránit družici před slunečním zářením a minimalizovat změny teploty velmi citlivé optiky. Druhou důležitou součástí výbavy družice je nový miniaturní pohonný (korekční) systém, který bude sloužit k určování a zajišťování přesné polohy družice bez toho, aby bylo narušeno její přesné zaměření v průběhu vlastního pozorování.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »