Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  GENESIS se nepodařilo zachytit

GENESIS se nepodařilo zachytit

Dopad sondy Genesis
Dopad sondy Genesis
Dvojici vrtulníků se nepodařilo zachytit navracející se sondu GENESIS, po pravdě řečeno k tomu neměli ani příležitost, protože přistávací padák sondy se neotevřel. Na záběrech TV NASA byla vidět rotující sonda, která nakonec dopadla do pouště, ve které vyhloubila menší kráter o průměru několika metrů.
V okolí dopadu již přistálo větší množství vrtulníků a odborníci začínají ohledávat místo dopadu.

gen-03.jpg
Z live přenosu NASA je vidět, že pouzdro je po dopadu rozlomené na několik částí, na první pohled je oddělený obal pouzdra, z kterého vyčnívá jeho vnitřní část. Podle přistávacího plánu se měl ve výšce 33 km nad zemí otevřít stabilizační padák, který měl ve výšce cca 6 km vytáhnout hlavní přistávací padák. Při přistání však nedošlo k otevření ani jednoho padáku a sonda tak dopadla velkou rychlostí na zemský povrch.
O úspěšnosti mise nyní bude rozhodovat z větší míry štěstí, kterého bylo zapotřebí k tomu, aby se zachovala hermetičnost návratového pouzdra. Přesto, že konstrukce návratového pouzdra sondy Genesis byla navržena pro dopad na tvrdý povrch Země, nikdo nepředpokládal selhání padáků a dopad takovou rychlostí, jako k tomu dnes došlo. Musí se proto počítat s nejhorší variantou, a to že došlo k poškození návratového pouzdra.
Zástupci NASA konstatovali, že při přistání sondy nebyl nikdo zraněn, ani nebyly zaznamenány žádné materiální škody (až na zničenou sondu).
V současné době probíhá analýza zbytků sondy a odborníci se pokouší zjistit v jakém stavu jsou vzorky s částicemi slunečního větru, které sonda měla dopravit na Zem. Připravuje se transport návratového pouzdra sondy do "čisté místnosti" v Utahu.
Jedním z hlavních úkolů bude analýza přistání sondy a zjištění proč nedošlo k otevření padáků.

Tiskové konference se účastní zástupci NASA, JPL a vedoucí projektu.

Podrobnosti o přistání - NASA
video dopadu sondy
NASA - TV live
Další podrobnosti budou následovat průběžně.


Související články:
Genesis se vrací
Sonda Genesis se vrací k Zemi
Sonda GENESIS ukončila výzkum
Meziplanetární dálnice zlevní sondy




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »