Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  GENESIS se nepodařilo zachytit

GENESIS se nepodařilo zachytit

Dopad sondy Genesis
Dopad sondy Genesis
Dvojici vrtulníků se nepodařilo zachytit navracející se sondu GENESIS, po pravdě řečeno k tomu neměli ani příležitost, protože přistávací padák sondy se neotevřel. Na záběrech TV NASA byla vidět rotující sonda, která nakonec dopadla do pouště, ve které vyhloubila menší kráter o průměru několika metrů.
V okolí dopadu již přistálo větší množství vrtulníků a odborníci začínají ohledávat místo dopadu.

gen-03.jpg
Z live přenosu NASA je vidět, že pouzdro je po dopadu rozlomené na několik částí, na první pohled je oddělený obal pouzdra, z kterého vyčnívá jeho vnitřní část. Podle přistávacího plánu se měl ve výšce 33 km nad zemí otevřít stabilizační padák, který měl ve výšce cca 6 km vytáhnout hlavní přistávací padák. Při přistání však nedošlo k otevření ani jednoho padáku a sonda tak dopadla velkou rychlostí na zemský povrch.
O úspěšnosti mise nyní bude rozhodovat z větší míry štěstí, kterého bylo zapotřebí k tomu, aby se zachovala hermetičnost návratového pouzdra. Přesto, že konstrukce návratového pouzdra sondy Genesis byla navržena pro dopad na tvrdý povrch Země, nikdo nepředpokládal selhání padáků a dopad takovou rychlostí, jako k tomu dnes došlo. Musí se proto počítat s nejhorší variantou, a to že došlo k poškození návratového pouzdra.
Zástupci NASA konstatovali, že při přistání sondy nebyl nikdo zraněn, ani nebyly zaznamenány žádné materiální škody (až na zničenou sondu).
V současné době probíhá analýza zbytků sondy a odborníci se pokouší zjistit v jakém stavu jsou vzorky s částicemi slunečního větru, které sonda měla dopravit na Zem. Připravuje se transport návratového pouzdra sondy do "čisté místnosti" v Utahu.
Jedním z hlavních úkolů bude analýza přistání sondy a zjištění proč nedošlo k otevření padáků.

Tiskové konference se účastní zástupci NASA, JPL a vedoucí projektu.

Podrobnosti o přistání - NASA
video dopadu sondy
NASA - TV live
Další podrobnosti budou následovat průběžně.


Související články:
Genesis se vrací
Sonda Genesis se vrací k Zemi
Sonda GENESIS ukončila výzkum
Meziplanetární dálnice zlevní sondy




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »