Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  GRAIL bude studovat vnitřní stavbu Měsíce

GRAIL bude studovat vnitřní stavbu Měsíce

Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
Na setkání členů Americké geofyzikální unie bylo oznámeno, že NASA vybrala k realizaci novou misi, která bude mít za úkol studovat vnitřní stavbu Měsíce a odhalit tajemství jeho anatomie a dosavadního vývoje. Tento úkol provede dvojice sond s názvem GRAIL, které postaví společnost Lockheed Martin Space Systems (Denver). Celý projekt bude řídit Jet Propulsion Laboratory (NASA), Pasadena.

Projekt GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) je součástí programu NASA s názvem Discovery. Cena projektu se odhaduje na 375 miliónů dolarů a se startem se počítá v roce 2011. Dvojice sond bude v tandemu obíhat kolem Měsíce po dobu několika měsíců a měřit jeho gravitační pole s doposud nevídanou přesností. Projekt by měl rovněž přinést odpověď na dlouhodobé otázky, týkající se jediného měsíce naší Země a umožnit astronomům lépe pochopit, jak se Země a další kamenné planety ve Sluneční soustavě formovaly.

Předpokládaná vnitřní stavba Měsíce.
Předpokládaná vnitřní stavba Měsíce.

„Projekt GRAIL také nabízí použití převratné techniky výzkumu Země k výzkumu Měsíce jako předzvěst jejich možného využití na Marsu a dalších planetách,“ říká Alan Stern (NASA). Tato technika umožní planetologům zmapovat gravitační pole Měsíce s přesností 1000krát lepší, než to dovolovaly předcházející metody. Vědci využijí informace o gravitačním poli Měsíce na základě měření polohy dvou kosmických sond na oběžné dráze kolem Měsíce jako „rentgenové paprsky“ k nahlédnutí pod povrch Měsíce až k jeho jádru – k odhalení stavby podpovrchových vrstev Měsíce a ke zjištění jeho tepelné historie.

Dvojice družic GRACE k výzkumu gravitačního pole Země.
Dvojice družic GRACE k výzkumu gravitačního pole Země.

Stejná výzkumná technika, jaká bude použita u projektu GRAIL, byla poprvé úspěšně vyzkoušena v rámci americko-německého projektu GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment), což je dvojice družic k výzkumu gravitačního pole Země, vypuštěných v roce 2002. Obě družice GRACE měří změny gravitačního pole Země v závislosti na přesunech hmoty na Zemi, jako je například tání ledu na pólech planety či změny cirkulace vody v pozemských oceánech. Podobně jako družice GRACE i kosmické sondy GRAIL budou vypuštěny společně jednou nosnou raketou.

Hlavní vedoucí projektu GRAIL je Maria Zuber (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge). Tento tým zkušených vědců a inženýrů spolupracuje s bývalou americkou astronautkou Sally Ride (jako první Američanka odstartovala do vesmíru v roce 1983 na palubě raketoplánu Challenger). Pořízené fotografie měsíčního povrchu každou sondou budou přístupné nejen vědcům, ale také studentům a široké veřejnosti. Sondy GRAIL budou vybaveny kamerami, které budou dokumentovat svůj pohled na povrch Měsíce z oběžné dráhy.

Sondy GRAIL mají pomoci NASA v realizaci výzkumu Měsíce před návratem amerických astronautů na Měsíc v roce 2020. V roce 2008 plánuje NASA vypuštění kosmické sondy s názvem LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), která bude provádět výzkum Měsíce minimálně jeden rok. Jedním z úkolů sondy bude snímkování Měsíce za účelem výběru vhodných míst pro přistání robotů či pilotovaných výprav. Sonda bude také z oběžné dráhy pátrat po případných zdrojích surovin, případných zásobách vodního ledu a měřit intenzitu radiace v okolí Měsíce. Po více než třicetileté přestávce bude sonda LRO prvním krokem NASA k návratu astronautů na povrch Měsíce. LRO bude při letu k Měsíci doprovázena další sondou s názvem Lunar Crater Observation and Sensing Satellite, která vysokou rychlostí narazí do měsíčního povrchu v oblasti jižního pólu, přičemž se budou ve vyvrženém materiálu hledat stopy vodní páry či ledových krytalků.

Ještě dlužno připomenout, že kolem Měsíce krouží od října či listopadu 2007 japonská sonda Kaguya a čínská sonda Chang´e-1. Brzy je bude následovat indický průzkumník Chandrayaan-1 (plánovaný start v dubnu 2008).

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »