Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Havárie nosné rakety se sondou OCO
Vít Straka Vytisknout článek

Havárie nosné rakety se sondou OCO

Tak měla vypadat sonda OCO na orbitu
Tak měla vypadat sonda OCO na orbitu
V úterý 24. února se vydala z kalifornského kosmodromu Vandenberg na cestu družice OCO, která měla sledovat oxid uhličitý v atmosféře Země. Její dlouho očekávaná mise ale kvůli chybě nosné rakety skončila dříve, než začala.

Mise OCO

Start a první měření této sondy byly klimatology dlouho očekávány. Sonda měla odpovědět na některé klíčové otázky v souvislosti s obsahem oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Například už jen to, že v atmosféře zůstane jen asi 40 procent uhlíku, vyprodukovaného lidskou činností a zbylých 60 procent je absorbováno oceány a kontinenty za dosud nevyjasněných okolností. Zkoumání koloběhu uhlíku v přírodě a s ním souvisejícího obsahu oxidu uhličitého v atmosféře bylo jejím hlavním cílem. Přitom to měla dělat s takovou přesností a efektivností, jaké nikdy předtím nebylo dosaženo.

Princip měření přitom nebyl nikterak složitý. Sonda byla vybavena třemi spektrometry, každý pracující v jiném oboru světla. Měly zachycovat a analyzovat sluneční světlo, odražené od povrchu Země. Detekovaly by tak chemické složení zemské atmosféry a určily přesné množství oxidu uhličitého. Sonda se měla po své dráze ve výšce 705 km pohybovat dva roky a celou planetu prozkoumat a proměřit každých 16 dní. V průběhu měření by sonda 3x za sekundu vyfotografovala výsledný obraz z každého spektrometru (takovýchto fotografií mělo být pořízeno přes 30 000 každý oběh okolo Země, celkem na 8 milionů pozorování). Všechno ale nakonec bylo trochu jinak.

Havárie při startu

Osudný start rakety Taurus XL
Osudný start rakety Taurus XL
OCO odstartovala ze základny Vandenberg v Kalifornii v úterý v 10:55 SEČ jen asi s pětiminutovým zpožděním kvůli drobné technické závadě. První tři minuty probíhal let hladce. Sedm sekund po zážehu druhého stupně nosné rakety Taurus XL byl vyslán příkaz k oddělení štítu, který chránil sondu OCO před třením v atmosféře (tvoří špičku rakety, je navržen tak, aby se oddělil ve dvou kusech a vzdálil pomocí vlastních trysek). K tomu ale ze zatím neznámých příčin nedošlo. Raketa, brzděná tíhou štítu, nedosáhla potřebné rychlosti a spadla (i se sondou za 273 milionů dolarů) do oceánu poblíž Antarktidy.

Příčiny havárie NASA stále vyšetřuje, v nejbližší době má být jmenována komise k řádnému prošetření události a doporučení opatření při příštích startech. Je přitom potvrzeno, že příkaz k oddělení chránícího štítu byl odeslán dobře fungujícím softwarem.

Raketa Taurus XL je navržena pro tuhá paliva a jejím provozovatelem je soukromá firma Orbital Sciences Corporation. Šlo o v pořadí osmý start tohoto nosiče a druhou havárii. Firma přitom před Vánoci uzavřela s NASA kontrakt za 1,9 miliard dolarů na zásobování Mezinárodní kosmické stanice mezi lety 2010 a 2016, má proběhnout 8 bezpilotních misí. Kontrakt byl tehdy uzavřen i se společností SpaceX (na 12 letů za 1,6 miliard).

Na závěr krátká citace z blogu manažera programu OCO Erica Iansona o nešťastném startu: "Ten den pro mě začal, jako by se mi splnil chlapecký sen... Cítil jsem kombinaci vzrušení a nervozity, jak odpočítávání pokračovalo...Je těžké popsat zklamání v řídícím středisku, když ředitel startu ohlásil havárii. Jen jsem dal hlavu do dlaní. Ale věděl jsem, že mnohem horší to je pro inženýři a vědce, kteří strávili ohromné množství času přípravami sondy pro tento den."

Zdroje:



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M1 Krabí mlhovina

Newton 150/750 + ZWO Camera ASI 178

Další informace »