Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil

Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil

Hayabusa_fig3.jpg
Japonská sonda Hayabusa se pokusila 20. listopadu 2005 odebrat z povrchu planetky Itokawa nepatrný vzorek materiálu. Organizace JAXA příliš mnoho informací o průběhu experimentu nepublikovala, nicméně je jasné, že první pokus se nezdařil, přestože sonda na povrchu planetky přistála.

Po prověrce navigačního a řídícího systému sonda zažehla raketové motorky pro navedení na jemnou "kolizi" s povrchem planetky v neděli v časných ranních hodinách japonského času (JST). Celý přistávací manévr byl zahájen 19. listopadu ve 21 hodin JST ve výšce 1 km nad povrchem planetky. Rychlost sondy v okamžiku zahájení přistávacího manévru byla 12 cm/s. Ve výšce 54 m nad povrchem (5:28 JST) byl vydán příkaz k uvolnění zaměřovacího terčíku. Krátce na to (5:30 JST) ve výšce 40 m byla rychlost přibližování sondy k planetce snížena na 9 cm/s, přičemž došlo k oddělení terčíku (target marker), aby pomohl sondě při jemném řízení a určování polohy během přibližování k povrchu planetky. Následně rychlost sondy klesla na 3 cm/s.

Ve výšce 35 m nad povrchem nastala plánovaná změna v určování vzdálenosti od povrchu planetky. Doposud pracující laserový výškoměr (LIDAR) byl nahrazen přístrojem LRF (Laser Range Finder), využívající ke své činnosti oddělený zaměřovací terčík, který přistál na povrchu planetky.

Hayabusa následně vypnula raketové motorky, vysvětluje vedoucí projektu Jun´ichiro Kawaguchi. Sonda začala velmi pomalu klesat volným pádem k povrchu planetky, avšak ani po půlhodině nedošlo ke kontaktu s povrchem planetky, jak se původně očekávalo. Po analýze dostupných dat vědci došli k závěru, že Hayabusa se pravděpodobně zastavila ve velmi malé vzdálenosti menší než 9 m a nedošlo k žádnému kontaktu s povrchem planetky Itokawa.

Postupně řídící středisko získávalo data z průběhu sestupu sondy k povrchu planetky a také fotografie a další informace, získané detektory na sondě. Po jejich analýze budou moci přesně zjistit, co se vlastně na sondě stalo. Týká se to také stavu čtyř vědeckých přístrojů, které byly vystaveny zvýšené teplotě díky odraženému slunečnímu záření od povrchu planetky. "Musíme si být jisti, že všechny přístroje jsou v naprostém pořádku," říká Kawaguchi.

Během několika následujících dnů se sonda dostala do vyčkávací polohy ve vzdálenosti několika km od povrchu planetky.

Podle posledních zveřejněných informací sonda Hayabusa úspěšně přistála a nacházela se v kontaktu s povrchem planetky zhruba 30 minut, avšak nepodařilo se provést odběr vzorků horniny. Nedošlo k aktivaci odběrového zařízení TDS (Touch Down Sensor). Nejdříve si technici mysleli, že zařízení ve tvaru kužele, pomocí něhož mělo dojít k "nasátí" uvolněného materiálu v důsledku umělého impaktu kovového projektilu, uvízlo v povrchu planetky. Byl proto na sondu vyslán příkaz k zažehnutí raketových motorků a ke vzdálení od povrchu planetky.

Hayabusa_fig4.jpg

Po vyhodnocení dostupných dat z přístroje LRF je zřejmé, že sonda Hayabusa zůstala v kontaktu s povrchem planetky Itokawa po dobu 30 minut, přičemž ještě předtím se dvakrát povrchu na krátkou dobu dotkla a opět se vzdálila na několik metrů.

Druhý pokus o odběr cenného vědeckého materiálu je naplánován na 26. 11. 2005 a pro zabezpečení spojení se sondou byly již rezervovány komunikační antény americké sítě DSN. Sonda se zatím přibližuje do blízkosti planetky.

Připojený obrázek v úvodu článku pořídila sonda Hayabusa z výšky 32 m nad povrchem planetky, kde se promítá stín sondy. Kroužkem je vyznačena poloha zaměřovacího terčíku. Sonda pravděpodobně přistála ve vzdálenosti zhruba 30 cm od tohoto zaměřovacího terče.

Zdroj: wikipedia a www.isas.jaxa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »