Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hojnost nových poznatků z infračervené družice AKARI

Hojnost nových poznatků z infračervené družice AKARI

Japonská družice AKARI pro oblast infračerveného záření.
Japonská družice AKARI pro oblast infračerveného záření.
Doslova fantastické obrázky, zachycující hvězdy v různých etapách jejich vývoje, fotografie mezihvězdného materiálu, černých děr, galaxií apod. vyslala na Zemi nová astronomická družice AKARI, provádějící výzkum vesmíru v oboru infračerveného záření.

Start družice, kterou vyrobila Japonská kosmická agentura JAXA ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA, se uskutečnil v únoru 2006. Tato nová kosmická observatoř zatím funguje bezchybně a poskytuje výjimečné pohledy na vesmír v oboru infračerveného záření. Nové poznatky budou prezentovány na každoroční konferenci Japonské astronomické společnosti (National Astronomical Society of Japan) a poskytnou zcela nové pohledy na oblasti intenzivní tvorby hvězd, na hvězdy blížící se ke konci svého života, pozůstatky po supernovách doposud nezkoumaných v oboru infračerveného záření, vzdálené galaxie a galaktická jádra ukrývající černé díry, obklopené oblaky plynů.

V publikovaném článku je celá řada zajímavých fotografií. Pro ilustraci vybírám text o pozorování centrální oblasti mimořádně zářící infračervené galaxie s označením UGC 05101, která se nachází v souhvězdí Velké medvědice, ve vzdálenosti 550 miliónů světelných let od Země, což doposud nebylo myslitelné. Pozorovat jádro galaxie, ukryté pod silnou vrstvou oblaku z mezihvězdného materiálu a procesy v něm bylo doposud nemožné.

Díky vysoké citlivosti družice AKARI astronomové shromáždili bezprecedentní údaje o oblacích molekulárního plynu obklopujícího střed galaxie, zahřátých na teplotu +500 °C. Tato měření posilují představu obrovské černé díry, schované v jádru této galaxie, která intenzivně září a zahřívá okolní plyn na teplotu, zjištěnou přístroji družice AKARI. To poskytuje zásadní informace k pochopení struktury galaxií ukrývajících aktivní galaktická jádra a černé díry.

Struktura jádra galaxie UGC 05101 podle družice AKARI.
Struktura jádra galaxie UGC 05101 podle družice AKARI.

Připojená kresba představuje pravděpodobnou strukturu jádra galaxie UGC 05101. Je označena termínem „abnormálně zářící infračervená galaxie“, neboť veškerou svoji energii vyzařuje v oboru infračerveného záření. Samotné jádro vyzařuje energii rovnající se vyzařované energii přibližně jednoho biliónu Sluncí. Avšak centrální oblast je skryta v silné vrstvě mezihvězdného materiálu a může být pozorována pouze v oboru infračerveného záření. Pozorování pomocí družice AKARI odhalila důkazy neobyčejné aktivity v centrální oblasti této galaxie.

Na základě těchto pozorování astronomové dospěli k závěru, že v jádru galaxie UGC 05101 se ukrývá supermasivní černá díra o hmotnosti větší než jeden milión hmotností Slunce, která zde funguje jako jakýsi galaktický motor. V tomto případě je obrovské množství energie produkováno v důsledku pozvolného pádu okolního materiálu na černou díru.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 A6 (Lemmon)

Jižní Skotsko

Další informace »