Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  HST do roku 2013?

HST do roku 2013?

Greenbelt (Maryland, USA) 31. října (ČTK) - Americký Národní úřad proletectví a vesmír (NASA) se rozhodl prodloužit životnost Hubbleovavesmírného teleskopu, který pomohl vědcům výrazně rozšířit znalosti okosmu. Oznámil to dnes šéf NASA Michael Griffin v Goddardově vesmírnémcentru v Greenbeltu ve státě Maryland. Raketoplán se na servisní misi soznačením STS-125 vypraví pravděpodobně v roce 2008. Pokud bude úspěšná,může prodloužit provoz přístroje až do roku 2013, kdy NASA plánujevypustit na oběžnou dráhu nový vesmírný teleskop Jamese Webba.

Hubbleův teleskop byl do kosmu vynesen v roce 1990. Za dobu svého fungování podstoupil čtyři servisní prohlídky. Pátou, plánovanou na rok 2004, americká vesmírná agentura zrušila kvůli katastrofě raketoplánu Columbia, který se v únoru 2003 rozpadl při sestupu do atmosféry. Pokud by NASA nepřistoupil k renovaci Hubbleova teleskopu, pracoval by do roku 2008 nebo 2009.

Během plánované servisní mise by měli astronauti pětkrát vystoupit do volného prostoru a vyměnit teleskopu baterie a gyroskopy pro orientaci přístroje v prostoru. Namontují na něj také novou širokoúhlou kameru a spektrometr, které umožní pozorovat velmi vzdálené objekty ve vesmíru. Teleskop zároveň vynesou na vyšší orbitu.

V současnosti se zařízení podle NASA pohybuje ve výšce asi 575 kilometrů nad povrchem Země, kterou obletí za 97 minut.

Teleskop si dlouhou dobu držel primát nejvýkonnějšího dalekohledu na světě. Za 16 let své existence přinesl podle odborníků více informací o vesmíru než všichni jeho předchůdci dohromady. Pořídil přes 750.000 snímků, které poskytly mimo jiné důkazy o existenci takzvané temné hmoty a energie či supermasivních černých děr. Napomohly také zpřesnit stáří vesmíru na 13,7 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru.

Jedny z nejnovějších výsledků výzkumu za pomoci pozorování Hubbleova teleskopu byly zveřejněny v srpnu v Praze na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Přístroj pozoroval blízkou kulovou hvězdokupu NGC 6397, ve které zachytil nejslabší hvězdy ve vesmíru, které jsou natolik chladné a vyzařují tak málo světla, že jejich pozorování doposud nebylo možné.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »